Zobrazit předchozí téma :: Zobrazit následující téma |
Autor |
Zpráva |
Tomgin Nováček

Registrace: 7.2. 2009 Příspěvky: 30 Bydliště: Zvolen
|
Zaslal: út duben 21, 2009 8:40 pm Předmět: |
|
|
ja zatial len robim hroty..tenkostenna trubka s vnutornym priemerom 8mm a na to navarim hrot. Tam sa to da vpohode odvrtat. aj ked neviem aku ma tvrdost to lepidlo..snad nie vacsiu ako kalena ocel:D |
|
Návrat nahoru |
|
 |
vladik Občasný přispivatel


Registrace: 14.10. 2008 Příspěvky: 230 Bydliště: Michalovce, SR
|
Zaslal: út duben 21, 2009 1:54 pm Předmět: |
|
|
pri epoxide pomoze uz asi iba vypalenie... |
|
Návrat nahoru |
|
 |
Jas Grafoman

Registrace: 12.11. 2006 Příspěvky: 2772
|
Zaslal: út duben 21, 2009 11:22 am Předmět: |
|
|
A ako potom chces zo zlomeneho sipu ten hrot vydolovat ? Zbyjackou ? Pouzivaj lepidlo , ktore drzi kolko treba , a v pripade nutnosti lahko vycistis dutinu na nove pouzitie. Je ich na trhu cela fura. _________________ J. |
|
Návrat nahoru |
|
 |
Tomgin Nováček

Registrace: 7.2. 2009 Příspěvky: 30 Bydliště: Zvolen
|
Zaslal: út duben 21, 2009 9:35 am Předmět: |
|
|
skusal niekto zivicu EPOXY 1200 na lepenie hrotov sipov? vyzera to celkom dobre ale som to este neskusal na ten ucel |
|
Návrat nahoru |
|
 |
Igor V Grafoman

Registrace: 16.7. 2008 Příspěvky: 622
|
Zaslal: st duben 01, 2009 6:32 pm Předmět: |
|
|
Dík , niečo som už zhruba o tom čítal ,a je problém si všetko pametať . Registroval som teda ale že šlo o to že železná ruda ako taká má uhlíku dosť ale treba to spracúvať na ocel pomali pri nižšej teplote aby ho moc nestratila ,a že železo ešte v tej dobe železnej sa muselo prekúvať a prekúvať(miesiželezo ) aby malo ten uhlík rovnomerne a nelámalo sa,lebo nevedeli dosiahnuť vyššiu teplotu ,pri ktorej zase ale sa stráca uhlík, teda aj tvrdosť....Dúfam že moc nekecám blbosti .. .Taktiež som registroval že niečo ako meč si mohol teda dovoliť málokto ,drtivá večšina behala so sekerou alebo kladivom a pod. . |
|
Návrat nahoru |
|
 |
Mysa Grafoman


Registrace: 25.9. 2006 Příspěvky: 4466 Bydliště: Praha - Radotín
|
Zaslal: st duben 01, 2009 12:34 pm Předmět: |
|
|
Dunihlav napsal: | Ja som trochu študoval a teplota tavenia medi je iba o pár sto stupňov nižšia od železa , študoval som to celé na tom odkaze výrobu železa ocele a idem v tom pokračovať lebo ma to fakt zaujalo .Doteraz som vedel iba že zo železa je ocel , a čéče tam máš X druhov ocele a X možností s čoho robiť ..A kámo ja chcem meč s toho meteoritu By ma zaujímalo s čoho robia japonci páč na videu čo som videl to nebol prášok aj ked sa pridával ale ruda ,niečo ako pyrit ,fascinujúci tento internet . |
Japonci dělají z železitého písku. To co jsi viděl nebyla ruda, ale dřevěné uhlí. Dělá se to v peci "Totora", která vypadá jako tak 3-4m dlouhé necky. Pod dýzami je prostor, kde se shromažďuje ocel, jako vedlejší produkt při výrobě železa. Hrouda oceli tamahagane se rozkove do placičky , zakalí a rozbije. Podle lomu a obsahu nečistot se kousky roztřídí a složí do paketů . Takto vznikají dva základní druhy oceli- kawagane a šingane.
Obsah uhlíku se řídí během překovávání a úspěšnost závisí na zkušenosti kováře.
V Evropě se ocel dělala v podstatě stejně. Z nekvalitních rud. Jenom tvar pece byl jiný. Tedy jednak cementací během kování a později i rovnou během tavby, která byla vždy nízkoteplotní.
Pudlování a frišování je poměrně pozdní způsob jak udělat ocel z litiny a výsledné materiály jsou proti středověkým i moderním sajrajt.
Pro zajímavost- na výrobu japonského meče spotřebujete cca 3t dřevěného uhlí.
Ocel vzniklá tavbou s uhlím a dalšími přísadami se vyráběla především v Indii a jedná se o tzv, pravý damašek- woods- dělá se s tím hrozně.
6elezné meteority jsou v podstatě železo a nikl. Viděl jsem nějaké laboratorní rozbory RS mečů a zdálo se, že občas kováři meteoritické železo používali. Některé čepele mají příliš velký obsah niklu. V Indonesii jsou meteority tradiční kovářský materiál.
http://metalurgija.org.rs/mjom/vol12/No%202-3/11Hosek.pdf _________________ Důvěřuj Aláhovi, ale napřed si uvaž velblouda.
Prorok Mohamed |
|
Návrat nahoru |
|
 |
nenapadáměžádnýméno Nováček

Registrace: 22.1. 2009 Příspěvky: 107
|
Zaslal: st duben 01, 2009 8:05 am Předmět: |
|
|
robinhoodd napsal: | ale někde sem čet, že dobře namíchanej bronz je lepší než železo.. | Já si pamatuji, že v tabulkách jsme na střední měli popsáno asi 5 nebo 6 druhů bronzu - zrcadlový, tvrdý ap. Myslím že nejtvrdší měl 77% mědi a 23% cínu. Ovšem už je to dlouho a paměť zdaleka nemám dokonalou. |
|
Návrat nahoru |
|
 |
Igor V Grafoman

Registrace: 16.7. 2008 Příspěvky: 622
|
Zaslal: pá březen 20, 2009 1:25 pm Předmět: |
|
|
Ešte toto (kedže sa niekomu nechce čítať wikipediu) : Železo je lidstvu známo již od prehistorické doby, avšak ne všechny nálezy v přírodě lze pokládat za lidské výtvory. Železné kuličky staré 6000 let, které se nachází v přírodě, jsou meteorického původu.[1] Ani později nalezené vzorky, které vznikly redukcí rud obsahujících železo dřevěným uhlím, nelze považovat za odlité člověkem, protože bez použití měchů nelze dosáhnout patřičné teploty pro jeho redukci.[1]
První železo vzniklé činností člověka, které bylo možno opracovávat kovářským způsobem, je tzv. houbovité železo, které vzniklo nízkoteplotní redukcí železné rudy v tzv. zkujňovacím ohništi. Železná ruda se zahřívala v mělkých jamách s velkým přebytkem dřevěného uhlí rozdmýchávaného měchem. Získaly se tak slinuté kusy kujného železa, které se stavovaly mocným kováním. S tímto způsobem výroby železa se setkáváme prvně u Chetitů ve třetím tisíciletí před naším letopočtem.[2] Chetité výrobu železa velmi dobře střežili a k jeho rozšíření tak došlo teprve po rozpadu Chetitské říše někdy okolo roku 1200 př. n. l., kdy začíná doba železná.[2]
Ve středověku se při zpracovávání přešlo od jam či plochých krbů k malým šachtovým pecím, z nichž se postupem času vyvinuly dnešní vysoké pece. Ve 14. století byl zaveden pohon dmýchadel vodní silou, což vedlo ke zvýšení teploty v peci a získalo se tak železo s větším obsahem uhlíku - litina. Ta sice není kujná, ale lidé se ji velmi brzy naučili zpracovávat na kujné železo novým zahříváním za vydatného přívodu vzduchu - tzv. zkujňování železa. Obsah uhlíku v surovém železe je příliš vysoký a proto je nutné jej oxidačním procesem v ocelářských zařízeních snížit. Toho se dociluje oxidací uhlíku buďto kyslíkem ze vzduchu (Thomasův konvertor), profoukáváním kyslíkem (LD konvertor) nebo přisazováním železné rudy a ocelového odpadu do taveniny v nístějových pecích (Siemens-Martinův proces, elektrická oblouková pec).
Získaná tzv. nelegovaná neboli měkká ocel je poměrně měkká a snadno se mechanicky zpracovává (tažení, kování, ohýbání atd.). Mechanické vlastnosti se dají dále upravovat tepelným zpracováním, například kalením (zahřátím do červeného žáru a prudkým zchlazením vodou, minerálním olejem) nebo popouštěním (zahřátím na 200-300 °C a pomalým chlazením).[9] Slouží k výrobě drátů, plechů, hřebíků a podobných produktů.
Další zkvalitnění vyrobené oceli se dosahuje legováním, tedy přídavky definovaných množství jiných kovů za vzniku slitiny. Hlavními prvky pro legování ocelí jsou nikl, chrom, vanad, mangan, wolfram, kobalt a ve speciálních aplikacích ještě mnoho dalších. Rozlišujeme tzv. uklidněné a neuklidněné oceli. U uklidněných ocelí je rozpuštěný kyslík vázán přísadou hliníku (Al) nebo křemíku (Si).
Existuje více než 2 000 různých druhů ocelí s přesně definovaným složením a mechanickými vlastnostmi, jako je pevnost, tvrdost, chemická odolnost a řada dalších. Ocelové polotovary jsou dále zpracovány ve válcovnách na drát, plech, nosníky, kolejnice, profily,které jsou široce používány v průmyslu, stavebnictví atd. Část těchto polotovarů slouží jako výchozí materiál pro výrobu výkovků v kovárnách. ........ |
|
Návrat nahoru |
|
 |
Igor V Grafoman

Registrace: 16.7. 2008 Příspěvky: 622
|
Zaslal: pá březen 20, 2009 1:06 pm Předmět: |
|
|
Ocel vzniká odstraňováním příliš velkého množství grafitického uhlíku ze surového železa. Tento proces se v různých dobách prováděl různými způsoby. Mezi nejstarší a již překonané metody patří tzv. pudlování, při kterém se roztavené surové železo promíchávalo s hematitem (minerál Fe2O3) a jeho vlivem docházelo ke "spalování" uhlíku i dalších příměsí. Vzniklé tzv. svářkové železo se poté na ocel zpracovávalo náročnými metodami jako je cementace (dlouhodobé zahřívaní tyčového železa s dřevěným uhlím) nebo kelímkový proces (tavení železa s přesným množstvím dřevěného uhlí). V polovině 19. století však již tento způsob nedokázal pokrýt stále rostoucí poptávku po oceli a hledala se jiná možnost.
V roce 1856 si nechal Henry Bessemer patentovat nový zkujňovací postup, po něm pojmenovaný jako tzv. Bessemerovaní. Provádělo se v tzv. konvertorech oxidací uhlíku profukováním roztaveného železa kyslíkem nebo vzduchem. Alkalické příměsi se zachycovaly v podobě strusky na vyzdívce konvertoru. Síra byla odstraňována pomocí zrcadloviny obsahující mangan, což navrhl Robert Forester Mushet.[1] Vlivem nové metody se výroba oceli významně zlevnila, například v Británii během 10 let cena klesla ze 70 na 15 liber za jednu tunu. V USA musel Andrew Carnegie přizpůsobit postup železné rudě od Hořejšího jezera a roce 1872 začal vyrábět kolejnice za 170 $ za tunu, ale v roce 1898 se cena snížila na 17 $ za jednu tunu.[1] Další modifikaci zavedli roku 1897 Sidney Gilchrist Thomas a Percy Carlyle Gilchrist, když na vyzdívku konvertoru použili vápenec nebo dolomit. Tímto tzv. zásaditým způsobem bylo umožněno zpracování surového železa s vysokým obsahem fosforu, neboť veškeré kyselé příměsi včetně fosforu zreagují s vyzdívkou za vzniku zásadité strusky, která našla uplatnění jako hnojivo. Postup podle Bessemera včetně modifikací se udržel skoro až do roku 1910.[1] |
|
Návrat nahoru |
|
 |
Ogen Grafoman

Registrace: 15.10. 2007 Příspěvky: 1155
|
Zaslal: pá březen 20, 2009 12:52 pm Předmět: |
|
|
Problém nie je zbaviť sa C, ale ako ho tam dať a potom ide o to ako to C zistíš, či je to dosť alebo málo, nie som praktik, to môže akurát Mysa o tom korektne básniť.  |
|
Návrat nahoru |
|
 |
Igor V Grafoman

Registrace: 16.7. 2008 Příspěvky: 622
|
Zaslal: čt březen 19, 2009 10:38 pm Předmět: |
|
|
To bol taký vtípek (lebo to vyzerá aj s tým pyritom tak pekne už surové ,a aj Sigfríd z nibelungov mal také ), inak v tom odkaze dolu sa píše že pri výrobe železa na ocel ide o to práve zbaviť železo uhlíku aby ho tam nebolo moc A Ogi za tú tetivu som sa nedurdil iba vieš natiahnem ruku v pravo a aha Seton 2 retardos čo som čítal asi 3x v puberte  |
|
Návrat nahoru |
|
 |
Ogen Grafoman

Registrace: 15.10. 2007 Příspěvky: 1155
|
Zaslal: čt březen 19, 2009 7:59 pm Předmět: |
|
|
A kde zoženieš ten meteorit , ktorý musí mať presne to onô , aby si to potom mohol obohatit, tým oným uhlíkom:wink:, ak to nieje priamo FeNi meteorit, vieš o tom vôbec niečo, Tunguzovia vyrábajú z meteoritov posvätné vecičky, takže Duni snaž sa . |
|
Návrat nahoru |
|
 |
Igor V Grafoman

Registrace: 16.7. 2008 Příspěvky: 622
|
Zaslal: st březen 18, 2009 10:19 pm Předmět: |
|
|
Ja som trochu študoval a teplota tavenia medi je iba o pár sto stupňov nižšia od železa , študoval som to celé na tom odkaze výrobu železa ocele a idem v tom pokračovať lebo ma to fakt zaujalo .Doteraz som vedel iba že zo železa je ocel , a čéče tam máš X druhov ocele a X možností s čoho robiť ..A kámo ja chcem meč s toho meteoritu By ma zaujímalo s čoho robia japonci páč na videu čo som videl to nebol prášok aj ked sa pridával ale ruda ,niečo ako pyrit ,fascinujúci tento internet . |
|
Návrat nahoru |
|
 |
robinhoodd Nováček

Registrace: 10.8. 2006 Příspěvky: 127 Bydliště: Praha-9
|
Zaslal: st březen 18, 2009 9:58 pm Předmět: |
|
|
To se omlouvám , myslel sem cín ne stříbro |
|
Návrat nahoru |
|
 |
Mysa Grafoman


Registrace: 25.9. 2006 Příspěvky: 4466 Bydliště: Praha - Radotín
|
Zaslal: st březen 18, 2009 9:54 pm Předmět: |
|
|
robinhoodd napsal: | . pak se to tyglíku, kde je roztavená měď hodí stříbro a vuala máme tu bronz,. |
A vuala a máme tu šibuiči.
Bronzem se zpravidla myslí slitina mědi a cínu. I když přidat se do něj dá leccos _________________ Důvěřuj Aláhovi, ale napřed si uvaž velblouda.
Prorok Mohamed |
|
Návrat nahoru |
|
 |
robinhoodd Nováček

Registrace: 10.8. 2006 Příspěvky: 127 Bydliště: Praha-9
|
Zaslal: st březen 18, 2009 9:44 pm Předmět: |
|
|
Na měď je potřeba buď dost tvrdého dřeva nebo je dorý to míchat s dřevěným uhlím... pak se to tyglíku, kde je roztavená měď hodí stříbro a vuala máme tu bronz, ten má menší bod tání a celkem dobře se odlejvá, ale musí se to něčím rozdmýchávat , já na to používám fén a tavím to v takové malé pícce z cihel ... foukání je zespoda přes šamotovou mrížku , na fén mám hubici z plastový roury od vysavače a na tý mám nasazenou další, která je ze šamotu... funguje to dobře, když sem tam přidal i normální uhlí , tak sem roztavil i železo, ale někde sem čet, že dobře namíchanej bronz je lepší než železo.. |
|
Návrat nahoru |
|
 |
Igor V Grafoman

Registrace: 16.7. 2008 Příspěvky: 622
|
|
Návrat nahoru |
|
 |
Barno182 Nováček

Registrace: 23.2. 2009 Příspěvky: 47 Bydliště: Branovo
|
Zaslal: st březen 18, 2009 3:51 pm Předmět: |
|
|
Dunihlav napsal: | Páni teda ja nie som kováč ale zrejme teplotu na roztavenie ocele len tak na záhradke alebo v lese na opeku nedosiahnem ,ale nešlo by to aj tam z medených a cínových drôtov ? Na bronz sa mieša 1:1 ? ,a forma? Sem tam som videl odlievať olovká do foriem z cesta ak sa dobre pamätám . |
cín v primitívnej piecke vieš a meď neviem to musíš mať lepšiu pec a dúchadlo a stačí drevo cín aj bez dúchadla a iba na ohni ak chceš urobiť bronz tak potrebuješ poriadnu piecku furmace .olovo sa taví skoro tak lahko ako cín,a bronz v lese sa dá ako tak kuť. |
|
Návrat nahoru |
|
 |
cornus Grafoman


Registrace: 22.2. 2007 Příspěvky: 5356 Bydliště: Galgocy
|
Zaslal: st březen 18, 2009 11:46 am Předmět: |
|
|
Ďaľšie ukážky z našich luhov a hájov:
 |
|
Návrat nahoru |
|
 |
cornus Grafoman


Registrace: 22.2. 2007 Příspěvky: 5356 Bydliště: Galgocy
|
Zaslal: st březen 18, 2009 11:40 am Předmět: |
|
|
Jardo ty máš pozorovací talent. Je to hilzna Mannlicher 1905, R.U. |
|
Návrat nahoru |
|
 |
JardaM Grafoman

Registrace: 21.9. 2008 Příspěvky: 1190 Bydliště: Zlín
|
Zaslal: st březen 18, 2009 11:08 am Předmět: |
|
|
Fakt zajímavé hroty. Ten vpravo vypadá jak hilzna do pušky!  |
|
Návrat nahoru |
|
 |
Igor V Grafoman

Registrace: 16.7. 2008 Příspěvky: 622
|
Zaslal: st březen 18, 2009 10:32 am Předmět: |
|
|
Páni teda ja nie som kováč ale zrejme teplotu na roztavenie ocele len tak na záhradke alebo v lese na opeku nedosiahnem ,ale nešlo by to aj tam z medených a cínových drôtov ? Na bronz sa mieša 1:1 ? ,a forma? Sem tam som videl odlievať olovká do foriem z cesta ak sa dobre pamätám . |
|
Návrat nahoru |
|
 |
cornus Grafoman


Registrace: 22.2. 2007 Příspěvky: 5356 Bydliště: Galgocy
|
Zaslal: út březen 17, 2009 10:34 pm Předmět: |
|
|
 |
|
Návrat nahoru |
|
 |
petr julina Nováček

Registrace: 24.7. 2006 Příspěvky: 63 Bydliště: doubrava
|
Zaslal: pá březen 13, 2009 1:36 pm Předmět: |
|
|
Mládenci,a nedaly by se roztavit např. starší ventily atd.? |
|
Návrat nahoru |
|
 |
Jas Grafoman

Registrace: 12.11. 2006 Příspěvky: 2772
|
Zaslal: pá březen 13, 2009 1:23 pm Předmět: |
|
|
V texte k tej hornej forme pisu , ze sa odlievali naraz 4 sipy(co je vidiet) tie 3 co su pokope boli trojhranne a jeden v strede plochy . Viac ti uz musi pomoct Miso ten je v tom "kovany"  _________________ J. |
|
Návrat nahoru |
|
 |
robinhoodd Nováček

Registrace: 10.8. 2006 Příspěvky: 127 Bydliště: Praha-9
|
Zaslal: pá březen 13, 2009 9:28 am Předmět: |
|
|
Díky Jasi,
až bude čas, tak zkusím něco vyrobit ze sádry, to na bronz stačí.. a z čeho sou ty kolíky? to bude asi nějakej kov nebo něco , co v tom nezůstane nějaké tvrdé dřevo?
Zkoušel sem odlejvat bronzovej nůž, asi na 4x, ale pokaždý sem si udělal málo bronzu, což mě celkem deptalo, ani nevim, jestli sem to namíchal v dobrým poměru aby byl ten bronz, co nejtvrdší a přitom aby se nelámal.
Dá se někde sehnat už hotovej bronz ten kvalitní, jako nějaký odřezky nebo tak, pokaždý sem nejdřív musel roztavit měď a to sežere víc paliva než tavit rovnou bronz. |
|
Návrat nahoru |
|
 |
Jas Grafoman

Registrace: 12.11. 2006 Příspěvky: 2772
|
Zaslal: čt březen 12, 2009 10:05 pm Předmět: |
|
|
Diky, ale KRISTE !!! nemohol si dat mensi ? 10 min. sa mi to tahalo a nakoniec zistim , ze to uz davno mam a da sa to normalne stiahnut zo situ... 14 mb dufam , ze tam nebol ziaden virus. _________________ J. |
|
Návrat nahoru |
|
 |
Itazipa Grafoman


Registrace: 16.6. 2006 Příspěvky: 1017 Bydliště: Kladno
|
Zaslal: čt březen 12, 2009 9:42 pm Předmět: |
|
|
FREE download - vložíš ten podivný kód do rámečku v vpravo dole a klikneš na stáhnout free. Jsou to také ruské zdroje. _________________ ...to je dobrý vědět... Itazipa Yuksá Óta |
|
Návrat nahoru |
|
 |
Jas Grafoman

Registrace: 12.11. 2006 Příspěvky: 2772
|
Zaslal: čt březen 12, 2009 9:17 pm Předmět: |
|
|
Chlapci podelim sa s vami o ruske zdroje. Toto su kresby nalezov skitskych odlievacich foriem . Nadhera. Dnes by to nerobili lepsie...
rozne tipy prierezov roznych hrotov
a ako si mozem pozriet tie hroty ?  _________________ J. |
|
Návrat nahoru |
|
 |
robinhoodd Nováček

Registrace: 10.8. 2006 Příspěvky: 127 Bydliště: Praha-9
|
Zaslal: čt březen 12, 2009 9:01 pm Předmět: |
|
|
Mohli by jsi se prosím pokusit o nákres řezu formy.., pořád mi vrtá hlavou jak tam udělat tu dutinku do hrotu... a z čeho se používali formy? z nějaký kvalitnější hlíny? |
|
Návrat nahoru |
|
 |
|