Registrace: 25.4. 2009 Příspěvky: 819 Bydliště: Rožnov pod Radhoštěm
Zaslal: út leden 31, 2017 8:47 am Předmět:
Jarda M Však to bylo myšleno ironicky, bavíme se o tom, že mi nepřijde průstřelový test přes papír průkazný a své argumenty jsem podpořil příkladem Olympioniků, kteří mají jak píšeš perfektní průlet kolem madla, ale šíp kmitá v ploše, tedy by průstřelovým testem neprošel. _________________ >>- LK Falcon -->
Ani to vsak nie je ono lebo sip kazdym narastom vzdialenosti zo sustavy od okamihu vypustenia straca energiu, cize rychlost, cize ta jeho frekvencia "kmitu" klesa.
To je omyl, neklesá frekvence ale amplituda. Když brnkneš na strunu na kytaře, taky ztrácí postupně energii, ale frekvence - výška tonu se nemění, jen klesá hlasitost- amplituda
Sysel, Dušan
oni to mají vyladěné perfektně. Vždyť se na to pořádně podívejte. Ve všech případech je končík šípu, ve chvíli, kdy míjí madlo, vykmitnutý ven, pryč od madla!
To kmitání šípu začíná vypuštěním z prstů (sklouznutím tětivy) pohybem končíku ven, pak kmitne dovnitř za luk a ve chvíli kdy míjí madlo musí být zase ven, co nejdál od madla. Takže po tento bod vykoná jeden a čtvrt kmitu.
Ta vyladěnost pak spočívá v tom, že je síla luku, tedy rychlost šípu právě taková, aby dohnala končík na úroveň madla právě v okamžíku, kdy ten šíp (končík) jako kmitající soustava vykonal právě toho jedenačtvrt kmitu. Jak kmitá šíp dále, po opuštění luku, už není z hlediska vyladění důležité.
Jak prosté! (řekl by Holmes )
Má snad být správně naladěný luk a šípy tak rychlý, aby urazil svoji délku za stejnou dobu jako provede jeden kmit?
Korektne povedane polovica vlnovej dlzky jeho "harmonickeho" kmitu - 1/2 z lambdy. Alebo celociselne nasobky ale neparne, aby sip vzdy obtiekol luk.
Podla mna ale idealne 1 celociselny nasobok polovice harmonickeho kmitu - cize dlzka sipu.
Termin "harmonicky" davam do uvodzoviek, lebo to nie je kmit samotneho sipu ale sipu, na ktoreho posobi tlak tetivy. Cize skor ide o kmit prave vypusteneho sipu. Ani to vsak nie je ono lebo sip kazdym narastom vzdialenosti zo sustavy od okamihu vypustenia straca energiu, cize rychlost, cize ta jeho frekvencia "kmitu" klesa.
Navyse posobi na sip aj postranne sily vuplyvajjuce z paradoxu
Toto je podla mna dost zaujimave, ale az takto by som sa v tom nepiplal - z vlastnej skusenosti, lebo som sa v tom piplal, ale lepsie som kvoli tomu nestrielal _________________ Sen okçuluğu bir gün bırakırsan o seni 10 gün bırakır.
Registrace: 25.4. 2009 Příspěvky: 819 Bydliště: Rožnov pod Radhoštěm
Zaslal: po leden 30, 2017 5:18 pm Předmět:
Já nevím, mě se celý ten průstřelový test nezdá. Vždyť se zamyslete, kdo vám zaručí, že u všech typů luků, je frekvence vlnění v souladu rychlostí pohybujícího se šípu. Šíp není bod, ale soustava bodů a proč by každý bod šípu musel projít tím stejným bodem v prostoru? Když se dívám na slowmotion videa např. z Olympiády, tak šíp jasně kmitá rychleji a stopou jeho dráhy není vlnící se křivka, ale plocha. Nebo je snad nějaký skrytý vztah mezi frekvencí a rychlostí šípu, který zaručuje správné naladění luku? Má snad být správně naladěný luk a šípy tak rychlý, aby urazil svoji délku za stejnou dobu jako provede jeden kmit? _________________ >>- LK Falcon -->
Vyjádřeno čísly chyba střelce bude menší než 10%. Na 5cm díře bez brčáku tak 0,5cm.
Změna předpětí z 21-22 cm udělá rozdíl větší než cca. 5cm. Asi podobnej jako zkrácení šípu o palec. Hroty tu nemám ani váhu:( Tvrdá měkká zakládka dělá o něco méně. (Ale vzhledem k tomu, že šíp lítal významně jinam než jsem mířil, tak jsem to označil za slepou cestu.)
Přesná čísla jsem neměřil. Ve chvíli kdy je díra 15cm tak už se nezvětšuje.
Jediné co nepoznám je posunutí centershodu o 4mm.
Na začátku jsem ještě udělal tu chybu, že jsem si udělal první bezbrčáka ze starých opravovaných šípů. A divil se, že to létá nějak divně a každý jinak
Asi zkusím 2 konfigurace na střelnici a pak se uvidí. (Jednu mezi a druhou s čistým průstřelem brčáku.)
Registrace: 5.1. 2015 Příspěvky: 85 Bydliště: Brno
Zaslal: po leden 30, 2017 2:39 pm Předmět:
Je třeba zcela vyloučit (nebo alespoň minimalizovat) chybu střelce. Je ta díra při průstřelovém testu pokaždé zcela identická? Jestli ne, tak nikdy nedoladíš.
Tak tady tvrdě trénuju a je to spíš horší než lepší (Netrénuju snažím se naladit reflex s karbony
Poprvé zkouším průstřelové testy. (Předtím jsem si maximálně hrál s bezbrčákem v terčovnici.) Bezbrčák se tváří, že je měkej. (FOC) má skoro stejný jako brčáka (tím pádem předpokládám že i váha je skoro stejná) Na terčovnici mám podobný dojem (cca 18m). Bohužel jsem zkusil i brčák prohnat papírem a ten tvrdí naopak že je tvrdej!
(Průstřelový test: 1m před terčovnící papír 5m od papíru střílím vodorovně ve výšce brady)
Někdo nějaké nápady??? (změkčovat můžu přitvrzovat ne)
Má někdo zkušeností se spolehlivostí tohoto testu. Jako že třeba když dělám dírky, že to bude skvělé na všechny vzdálenosti?
Jaký metody používáte k ladění??
Jestli myslíš to půl roku staré video (možná víc). Co nadělám. Nic lepšího než 120fps jsem neměl. Problém vyřešen boční opěrkou
Teď mám opačný problém šípy jsou měkčí než by se mi líbilo a už nemám kam uhnout. A díra na boční opěrku zatím neni
Sysel napsal:
1.) Předpětí 2.) Změna délky dříku 3.) Váha hrotu
1.) Definuj "dost malý" vliv:) Mě zas tak malý nepřišel, ale možná je to lukem.
2.) Měl jsem za to, že to je základní metoda ladění šípu.
Sysel napsal:
Prakticky se dá říct, že čím je těžiště daného šípu (rovnováha třeba na prstě) více vpředu, tedy čím je větší vzdálenost od končíku po těžiště, tím je měkčí a naopak.
Když při stejné hmotnosti změním FOC, tak se změní dynamický spine??
Když v šípu změním hmotnost hrotu, tak se mi posunou nodální body??
Registrace: 25.9. 2006 Příspěvky: 4466 Bydliště: Praha - Radotín
Zaslal: pá leden 27, 2017 6:07 pm Předmět:
tajomstvo se jmenuje trénink. Je snadno dostupné. Stačí si udělat denně tak dvě hoďky čas _________________ Důvěřuj Aláhovi, ale napřed si uvaž velblouda.
Prorok Mohamed
Jak začnete dělat barrely, tak se otevírá úplně jiný svět. Udělat dva stejné je prakticky vyloučené. Každopádně musíte začít v jiných počtech- tyčky kupovat po kartonech, aby se dala udělat co nejpřesnější probírka. V jednom spinovém rozměru 5 liber je totiž váhový rozdíl mezi jednotlivými tyčkami klidně 25%, o hustotě a kvalitě dřeva ani nemluvě.
naprosty suhlas! zo sady 12 sipov, barelov, ktore vyladim na +- 5gn, su uspokojive snad 4.....a tie ked zlomim, som zase v prdeli....utesujem sa tym, ze kedysi sa to takto maniakalne neriesilo, lebo neboli tak presne meracie pristroje ale ze tajomstvo je v technike vypustenia....netvrdim ze je to tak, ale tymto smerom patram, najma sa snazim odhalit tajomstvo otvorenia zamku. _________________ Sen okçuluğu bir gün bırakırsan o seni 10 gün bırakır.
Registrace: 25.4. 2009 Příspěvky: 819 Bydliště: Rožnov pod Radhoštěm
Zaslal: pá leden 27, 2017 11:19 am Předmět:
Mýšo buďte rádi za silnější luky, já zjistil další zajímavou věc. Přešel jsem na slabší luk a nároky na přesnost spinu s zvýšily! Příčina se dá opět vysvětlit matematicky. Dejme tomu, že obvyklý skok ve spinu je 5#, pak:
5#/50#=10%
5#/34#=15%
=> Zatímco u 50tilibrového luku znamená odchylka ve spinu 5 liber odchylku "pouhých" 10% u 35tilibrového už je to 15%. Dotaženo do vašeho extrému např. 75liberní luk při odchylce spinu 5# se pohybuje zhruba na polovině - 7%. A když si připočtu větší amplitudu, tak mi z toho plyne, že je to u silných luků spíš těma rukama než šípama _________________ >>- LK Falcon -->
Registrace: 25.9. 2006 Příspěvky: 4466 Bydliště: Praha - Radotín
Zaslal: pá leden 27, 2017 10:18 am Předmět:
Moje srdce se vznáší jako luňák, že jsou ještě i tady lidé které zajímá lukostřelecká teorie
Dlouhodobě se ve Větvích zabýváme konstrukcí a laděním šípů. Mechanickými vlastnostmi dostupných materiálů, tvarem dříků, váhou hrotu, ladění šípů.....Ve svých řadách máme i houslaře schopného dělat povrchové úpravy mající nepatrný vliv na spine a hmotnost
Trošku se potýkáme s tím, že naše luky jsou relativně silné a rychlé, ale mají zároveň krátká ramena. Když se k tomu připočte střelecká technika o něco náročnější než mediterran, tak to vyžaduje velikou praxi, aby byl střelec schopen rozlišit, jestli má správně udělaný šíp, nebo jestli je mamlas.
Z vlastní zkušenosti se odvažuji tvrdit, že nejlépe se šíp chová, když se vlnění posune co nejvíc dozadu. Hmotnost hrotu usnadňuje dosažení jakýchsi standartních výsledků a měkkost "prsou" obtékání luku. Nejlépe se mi vždy dařilo vyladit ne barrely, ale bobtaily. Prostě slepit šíp taperovaný směrem ke končíku z materiálu o jednu šarži tužšího a pak ho nastřelovat na terč a smirkem upravovat mezi středem a opeřením. Dá se tak vyladit že trefuje bod.
Jak začnete dělat barrely, tak se otevírá úplně jiný svět. Udělat dva stejné je prakticky vyloučené. Každopádně musíte začít v jiných počtech- tyčky kupovat po kartonech, aby se dala udělat co nejpřesnější probírka. V jednom spinovém rozměru 5 liber je totiž váhový rozdíl mezi jednotlivými tyčkami klidně 25%, o hustotě a kvalitě dřeva ani nemluvě.
A po všech těchto peripetiích se vám pak stane (jako mě), že si z Číny přivezete od šípaře šípy kde se neřeší nic jiného než váha a délka......a ty chodí dobře skoro z každého luku. Ještě pořád jsem na to nepřišel, jak to udělali _________________ Důvěřuj Aláhovi, ale napřed si uvaž velblouda.
Prorok Mohamed
Statiský spin, tedy velikost průhybu pomocí závažíčka, vypovídá jen o dříku. Pro let je rozhodující, jak kmitá šíp jako celek, nejen kolik váží, ale jak je ta jeho hmota rozložená po jeho délce. Prakticky se dá říct, že čím je těžiště daného šípu (rovnováha třeba na prstě) více vpředu, tedy čím je větší vzdálenost od končíku po těžiště, tím je měkčí a naopak.
(Jak vidíš, tohle jednoduché pravidlo zahrnuje jak vliv váhy hrotu tak délky dříku)
Pokud ten dřík zeslabíš jak vpředu, tak vzadu (bikonický), na jeho dynamickou tuhost či měkkost to v zásadě vliv nemá.
Registrace: 25.4. 2009 Příspěvky: 819 Bydliště: Rožnov pod Radhoštěm
Zaslal: čt leden 26, 2017 8:14 pm Předmět:
Díky za doplnění, s tím hrotem to dává smysl, protože je to taky těžší závaží na konci a tedy logicky pomaleji kmitá, on je taky rozdíl mezi stojatým vlněním - chvěním a vlněním, kde má vliv i ta váha šípu na rychlost posunu šípu vpřed. Ale zkrátka řečeno dospěl jsem k tomu, že hroty se nedá nic moc zachránit, spíše zamaskovat - podobně jako většími brky a šíp čistě neletí, ale je zkorigován tahem hrotu a větší amplituda trochu pomůže při špatném obtékání šelfu. Jinak odebírání hmoty vzadu je zajímavé, protože dřevěné šípy děláme i taperované, typicky 11/32->5/16 a mě přijde že taperovaný (kužel) versus válec se vždy chová jako měkčí při shodném statickém spinu. Souhlasí to? _________________ >>- LK Falcon -->
Ještě dodatek:
Ke změkčení šípu jako u zvýšení hmotnosti hrotu dojde, když snížíme (teoreticky) hmotnost končíku a kormidel. Tam je efekt na střelbu mnohem vyšší, protože je šíp nakonec i lehčí a tím rychlejší a vlivy se sčítají.
Jenže zase není ta hmotnost v podstatě z čeho odebírat...
Ano, Sysle, podle mého jsou tvé úvahy zcela správné. Jen poznámečka k té váze hrotu. Těžší hrot sníží i frekvenci šípu, takže ten se jeví sám o sobě jako měkkčí, ale tím pádem současně jeho větší hmotnost (o ten hrot) způsobí, že šíp letí pomaleji, a tím se potřebný vliv vzájemně zlikviduje.
Tedy zjednodušeně: "měkčí" šíp střílíme jakoby "slabším" lukem, tedy efekt nulový. Tudy cesta nevede...
Registrace: 25.4. 2009 Příspěvky: 819 Bydliště: Rožnov pod Radhoštěm
Zaslal: čt leden 26, 2017 12:00 pm Předmět:
Mě daleko zajímavější debata, než jak to spočítat absolutně přijde, jak to ovlivnit. Myslím, že závěr mám moc tvrdý/měkký šíp zvládne každý obstojný lukostřelec a pokud ne, tak by se jím napřed měl stát. Já ve svých úvahách došel k tomu samému, co Jarda, a sice, že kmitání je šípu dáno a teď, jak můžeme ovlivnit průlet? Podle mě máme šance měnit pouze amplitudu nebo frekvenci, případně fázi kmitu a to je dost podstatný rozdíl. Moje úvahy:
1.) Předpětí má vliv hlavně na fázi kmitu, ale dost malou (jen ten posun o ten kousek) a částečně na amplitudu (tětiva do šípu moc kopne). V podstatě mi z toho plyne, že spíš ladím luk, než šíp nebo jen opravdu jemně.
2.) Změna délky dříku - podle mě je to jak u hudebního nástroje, když zkrátím hudební nástroj, změní se zvuk tedy frekvence. Délkou dříku tedy zásadně měním frekvenci, čím kratší, tím vyšší frekvence = tvrdší šíp.
3.) Váha hrotu - je to jen opora pro úder tětivy, závaží na druhé straně, takže podle mě nemůže ovlivnit frekvenci, ale pouze amplitudu. Když dám těžší hrot, tak bude průhyb vyšší.
Takže co když mám tvrdý šíp a nemohu ho prodloužit? Podle mě jedině koupit měkčí tyčku, těžší hrot nepomůže, maximálně může lehce zamaskovat špatnou frekvenci, pokud není rozdíl zásadní. Co si o tom myslíte? _________________ >>- LK Falcon -->
Registrace: 25.4. 2009 Příspěvky: 819 Bydliště: Rožnov pod Radhoštěm
Zaslal: čt leden 26, 2017 11:26 am Předmět:
Tak mě z PePeho videa není jasné nic. Jedna zkušenost: Máme tu kameru, co snímá přes 1000fps když zpomalím záběry na 10% je to krásně vidět. Testovali jsme luk a šípy, viděli to mnohokrát a stejně došli k chybě, protože při opouštění základky byl sice končík od madla, ale nevykonal celý kmit a něco, ale jenom čtvrt kmit a něco a to vypadá při průletu skoro stejně! Přišlo se na to po čase, kdy se mi nezdály jeho soustřely. Ve finále se šlo do o dost tvrdších šípů a vše je OK. Bohužel nyní v zimě není světlo, tak to ještě nemám ověřené z kamery, ale výsledky hovoří za vše. Takže opatrně s těmi závěry z rozmazaných záběrů. _________________ >>- LK Falcon -->
Tyčka přilepením letek samozřejmě neztvrdne. Šíp se však chová, jako o něco tvrdší. Možná je to tím, že křidélka zabraňují takovému prokmitu šípu (moje spekulace).
Je to pridanou vahou. 3 x 3 palcove brčko je as 10 grainov. Je to analogia pridavania vahy hrotu. Čím ťažší predok, tým sa tyčka javí mäkšia a naopak, čím ťazší zadok tým sa zase javí ako tvrdšia.
Registrace: 5.1. 2015 Příspěvky: 85 Bydliště: Brno
Zaslal: so leden 21, 2017 12:07 pm Předmět:
Tyčka přilepením letek samozřejmě neztvrdne. Šíp se však chová, jako o něco tvrdší. Možná je to tím, že křidélka zabraňují takovému prokmitu šípu (moje spekulace).
Ten příměr, že ten papír je taková "archaická" kamera, se mi líbí! Když ted vidíme, jak se ten holý šíp pohybuje, zbývá maličkost: vědět, jak celou tu soustavu nastavit...
Ještě mám takovou nejasnost, snad mi odborníci poradí:
Prakticky jediná metoda pro sladění luku a šípu, kterou doporučují prakticky všichni na světě, je metoda opeřeného a holého šípu. Nikdo na světě ale neříká, na čem je v principu založená. Ví to vůbec někdo?
...
Nikde jsem to nečetl a nezahlédl, takže je to moje dedukce. Nicméně smekám před tím kdo vymyslel průstřelový test. Podle mě je to jednoduché. Ten papír v podstatě funguje jako kamera zaznamenávající průchod šípu v dané rovině. Řekněme to jak je rychlost sladěná s kmitáním. Či jestli všechny části šípu - body na šípu projdou stejným místem v rovině papíru. To byla totiž ta otázka:
PePe napsal:
Platí, že dráha kterou projde hrot šípu projde i končík??
Jak je to fyzikálně podloženo netuším.
Jen bych si dovolil poznamenat, že tu řešíte pouze zda se končík dotkne madla či ne. Což je jen zlomek problému pokud chceme, aby to lítalo "rovně". (Šíp se nemusí zakopnout o luk a přesto poletí úplně jinam. V Tune for Tens to řeší úplně na konci s letkama dotýkajícíma se zakládky při ladění olympijského luku.)
Teorie o bezbrčácích praví, že bezbrčák má lítat stejně jako brčák. (nepochopil jsem změnu tvrdosti přidáním letek ve zbytku příspěvku JardaM) Výhoda bezbrčáku je v tom, že na něm jsou více vidět chyby. (Jak někdo poznamenal i ve sklouznutí.) Perfektně vyladěním šípem se dá střílet i bez kormidel, ale právě proto, že zvýrazňuje chyb, tak se to nedělá. (Tohle už jsem někde čelt a dává mi to smysl.)
čau, zajímal by mě váš názor na výběr šípů. Jedná se o reflexní 50 librovej levockej luk fastflight tětiva ,ja mám nátah 28, a rozmýšlím se mezi šípy Easton - PowerFlight 25 gramů 7.72 gr na libru délka 30 nebo(carbon) Easton GAMEGETTER XX75 2117 spin 400 35g 10,800gr na libru délka 33 (hlína).co byste volily vy? a taky jestli to nechce ten carbon spíš ve spinu 340 vzhledem k váze.
Časy uváděny v GMT + 2 hodiny Přejít na stránku Předchozí1, 2, 3, 4, 5, 6, 7Další
Strana 3 z 7
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra. Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru. Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete hlasovat v tomto fóru.
Diskusní fórum
FAQ
Hledat
Seznam uživatelů
Uživatelské skupiny
Registrace
Osobní nastavení
Přihlásit se pro kontrolu soukromých zpráv
Přihlášení
lebo sip kazdym narastom vzdialenosti zo sustavy od okamihu vypustenia straca energiu, cize rychlost, cize ta jeho frekvencia "kmitu" klesa.
)
(Netrénuju snažím se naladit reflex s karbony 
to tajomstvo je mozne odhalit llen skusanim a treningom
