Ta videa jsou dobrá. Vždy jsem si myslel že button na luku ten šíp drží delší dobu ale tady je vidět že je rozhodující pro nějakých 10- 15 cm pak ztrácí význam
PS: Ta videa take pekne ukazujiproce je dulezite mit spravny SPINE sipu. _________________ Všichni opeřenci se musí naučit dobře létat, proč to ale šípům trvá ze všech opeřenců nejdéle ?
Před nedávnem padl dotaz jakým že to šípem asi mohl být dosažen mongolský rekord, nu, nezjistil jsem to
ale,
našel jsem kalkulaci k neméně zajímavým tureckým výkonům. Adam Karpowicz na stánce o testech svých luků píše:
"Rychlost 375 fps se šípem vážícím 203 grainů a flightovým lukem o nátahu 125 lbs nám dává tušit čeho mohly být takovéto luky schopny.Ve vakuu by použitý šíp letěl na vzdálenost 1320 yardů, ve vzduchu kolem 750 yardů (685m) (1) . Takovéto vzdálenost, přes 1000 gez, byly na Okmeydanových střelnicích v Istanbulu vyznačovány kamennými menzily (2) . Na rekordní vzdálenost 930 (850m)yardů dosaženou Tozkoparanem Iskenderem a Bursali Shujou začátkem 16. stol. (2)bylo zapotřebí dosažení rychlosti blízko 400 fps (1) K dosažení takovéto rychlosti, by nejlepší flightové luky (jako právě testovaný 105,5 lb) musely mít nátah 140 b na 28 " (s lehkým 105 grainovým šípem) nebo vyšší. "
1. T.L.Liston, Physical laws of archery, 6th ed. 1995, Liston Inc
2. Unsal Yucel, translated by E. McEwen, "Archery in the period of sultan Mahmud II", Journal of the Society of Archer-Antiquaries, vol. 40, 1997, p.68-80
Chklapci nebudte az tak uzkoprso archeologicky.Termin "Mongolske luky" podla mna zahrnuje skoro vsetky stadia vyvoja azijskeho luku. Pretoze ad 1 : Huni , ktory boli pred "mongolmi : su jeden zo stoviek kmenov mongolskej stepy, ad 2 : to iste v podstate plati o staroturkickych kmenoch .Vsade kde mongoli zanechali v azii stopu zostali po nich aj luky , takze indoperzske , turecke , korejske .... apropo co sa tyka korejskych , tak vojnovymi predchodcami dnesnej sportovej varianty bol tiez luk s dlhymi siahmi ohnutymi podobne , ako u indoperzana. Vid nakoniec sochu ich hrdinu, ktoru maju dokonca myslim aj v znaku lukostreleckych klubov. Mali by ste to preskumat ked tam pojdete. Samozrejme sa da predpokladat s davkou fantazie , ze mozno prvy kocovny narod ,ktory sa spomina s takimito lukmi - Hyksosovia sa prihnal tiez z mongolskej stepi a skyti su siced aspon podla greckych zaznamov zo zakaukazska , ale preco nie povodne tiez az z mongolskych stepi?.. Myslim , ze takym protolukom stepnych zlodejov bol luk blizky dizajnu indoperzana, nieco , ako ten omnogovsky luk. _________________ J.
Registrace: 25.9. 2006 Příspěvky: 4466 Bydliště: Praha - Radotín
Zaslal: čt srpen 21, 2008 5:17 pm Předmět:
Tak jo. Asi nešťastně formulované. Spíš jsem asi měl zdůraznit, že to nebylo s největší pravděpodobností střílené žádným flightovým lukem. Pěkně jsem se do toho zamotal
Na tom pomníku sice žádné údaje o délce luku, váze a tvaru šípu, tvaru opeření, ani nátahové síle luku nebyly, ale došlo mi, že luky tohoto etnika a přibližně této doby jsou k vidění. Jednak jsou na takových těch slavných obrázcích, jak se nechal válečník (jméno mi vypadlo, ale není problém dohledat) vyobrazit, jak podřezává tantem mongolského kapitána a jak na Mongoly střílí šíp zblízka a jednak jsou v muzeu v Hakatském zálivu a rovněž v císařské pokladnici- ta je vůbec zajímavá, protože tam mají zbraně, zbroj, hudební nástroje atd. z období Nara. Ale je tam toho víc. Měl jsem takový jakoby katalog, ale spolu s dalšími knihami mi ho šlohli američtí filmaři Mongolský luk z invaze do Niponu mám vyfocený ve zmíněné publikaci o japonském válečnictví, ale budu muset prověřit, jestli je z Hakaty, nebo Shósoinu. Je to tam Japonsky
O šípech vím prd. Vím jaké měli hroty a že nebyly z bambusu. Zbytek je dedukce vycházející z paralel.
Ale já nepochybuju o tom, že to víš. Ale myslím, že se nedá mluvit dohromady o výkonu luku s dlouhými siahy. Úhly siahů, reflex, váha siahů (kostěné obložení atd) atd. to tyhle luky ve výkonu rozděluje. Takže pokud jde řeč o výkonu 502 m mongolským lukem, tak je to věc výkonu mongolského luku. Ne "asijského stepního".
Doprčic, ta Špotáková, je ale frajerka!!!! _________________ Ostatně soudím, že stane-li se tradiční lukostřelba sportem, bude zničena.
Registrace: 25.9. 2006 Příspěvky: 4466 Bydliště: Praha - Radotín
Zaslal: čt srpen 21, 2008 2:58 pm Předmět:
Děkuji za upozornění. Řeč tu byla obecně o Asijských stepních lucích s dlouhým siahem. Luk z Umruchi taky naní Mongolský-a navíc je i zcela jiného typu. Nálezy z Ukrajinských kurganů taky nejsou Mongolské, ani hunské luky z Altaje, Gobi....nejsou Mongolské. Ogena zajímaly nálezy šípů.
Mongolské jsou luky ukořistěné Japonci v Hakatském zálivu a uložené v chrámu Shosoin v Naře(mám na fotografii v knize o japonských bojových uměních, kterou jsi tuším viděl), Mongolský je panem Hallem představený luk Omnogov, Mongolský je luk na zdi zámku ve Žlebech.
Umožňuje to představu o tom, čím asi tak zmiňovaný rekordman trefil terč na 502 m
Registrace: 25.9. 2006 Příspěvky: 4466 Bydliště: Praha - Radotín
Zaslal: čt srpen 21, 2008 2:28 pm Předmět:
Abych o tom měl přehled, tak by to někdo musel publikovat. Málokdy je to někde volně ke stažení a většina dostupných materiálů se zabývá pouze luky. Tu a tam i hroty šípů. Například o nálezu z Urumchi napsala paní archoložka Elizabeth Wayland Barber celou knihu, ale moc se mi ji nechce kupovat, protože mne zajímá jenom luk, toulec a šípy, které se zachovaly v celku. Pěkně zachovaný je nález z Moševoj Balky. Díky nomádskému zvyku brát si sebou do hrobu majetek se luky zachovaly buď v celku (poušť, permafrost), nebo jejich kostěné součásti. O šípech zdaleka tolik materiálu není. Jenom hroty. Nicméně se ví, že Mongolové požívali jednak šípy na dálku a jednak na blízko. Oboje z břízy. Šípy v muzejích jsou vesměs až od 16.stol. (s vyjímkou japonského chrámu Shósoin). V Japonsku by měly být k vidění i nějaké zbraně ukořistěné Mongolům, tak zkusím vyšťourat fotku. Pokud tě to tedy opravdu zajímá. Ale internet můžeš prolézat i ty
Naposledy upravil Mysa dne čt srpen 21, 2008 2:59 pm, celkově upraveno 1 krát.
No, máš taký prehľad, že si mohol podľa hrotu a priemeru približne určiť z
tých vykopávok a dĺžky lukov, ako uvádzaš, sa moc nelíšili luky z tej
doby, priemerná výška postavy a náťah plus dostupné drevo na šíp
a 502 metrov je na 2-5 sekúnd?
Registrace: 25.9. 2006 Příspěvky: 4466 Bydliště: Praha - Radotín
Zaslal: st srpen 20, 2008 9:20 pm Předmět:
tam už je moc neznámých. Z toho nejde sestavit rovnice Pokud neznáš potenciální energii luku, tak nemůžeš spočítat rychlost a hmotnost šípu, dokonce ani při zanedbání odporu vzduchu, braní šípu jako bod a zjednodušení balistické křivky na kruhovou Jinak by to šlo přez zákon zachování energie a měl by to zvládnout každý maturant.
Jinak kompozitním reflexákům nevadí lehké šípy a válečné šípy Asijské provenience, alespoň ty které znám např. z Greysonovy sbírky, Vídně, muzea ve Varánasí ,byly podstatně lehčí, než Evropské. Taky dolet ovlivní, a podstatně, tvar šípu a opeření. Mám Tibetský šíp a ten má 16 gramů a cca 2mm vysoké dlouhé opeření. Takže čert ví. Docela určitě nestřílel tím , čím dnes Mongolové střílejí ty své gorodky
Nejde mi to taky na rozum, protože to by mělo být mimo dosah kompozitu ze 13. stol., ale stalo se to. U kompozitních luků platí o dost jiná pravidla, než u LB, a pokud je dobře udělán, ani lehký šíp neztrácí kontakt s tětivou.
Murat mi ve Všeticích věnoval stříbrný (ne ten perský, ale turecký), nezdobený, s oválným okem. Nechal jsem jich podle něj osm odlít, ze stříbra a 4 mám k dispozici. Jsou o maličko menší než ten Muratův, ale jak už tady mnohokráte zaznělo, je to nástroj na míru. Takže je můžu vzít do třeba do Všetic a komu bude, tomu bude. _________________ Ostatně soudím, že stane-li se tradiční lukostřelba sportem, bude zničena.
Registrace: 25.9. 2006 Příspěvky: 4466 Bydliště: Praha - Radotín
Zaslal: po srpen 18, 2008 9:49 am Předmět:
bohužel ne. Gator loni přivezl z Koreje hrst "ženských"prstenů. Z těch mi jakžtakž seděly dva, dobře se mi nestřílelo ani s jedním A tam si člověk může vybrat ze stovek kusů. Potíž je v tom, že každému vyhovuje jiný tvar, každý má jinak velký palec a když vyměníš prsten, máš pocit, že střílíš jiným lukem. Mě osobně nejvíc vyhovuje co nejtenčí s úhlem nehtu cca 80° a podlepený kozinkou.
U Grozera jsme viděli bronzové, ale bylo krásně poznat, že je prodává jako kuriozitu. Byly zcela nepoužitelné a velice hrubě zpracované. Pokud bys s tím dokázal vystřelit, docela určitě by ničily omotávku.
Rohovina je materiál zpracovatelný kudlou. Murat to dělá ze zubařského metakrylátu a Turci je měli z plexiskla, ale tlusté a přišly mi nešikovné. Vyzkoušet jsem to nemohl, protože byly prťavoučké.
Ještě existují cvičné kožené prsteny. V podstatě tab na palec. Jedna možnost je palcový prsten nepatrně větší než je potřeba a přehnout přez něj tenkou kůži, jako když pověsíš prádlo na šňůru a druhá je udělat prsten tak z 2mm hověziny, přičemž kroužek sedí pevně nad 1. kloubem a nehet prstenu se ohýbá.
Množí se mi dotazy na střelbu s prstenem, což je skvělé........... Během výroby neustále zkoumejte...........
Takze v podstate doporucujes pouze cestu "urob si sam", nicmene pro nas "nekutily" by jsi nejakou radu nemel?? Ztotoznuji se s tim, ze "objednani postou" je nesmysl.
Registrace: 25.9. 2006 Příspěvky: 4466 Bydliště: Praha - Radotín
Zaslal: pá srpen 15, 2008 5:53 pm Předmět:
Množí se mi dotazy na střelbu s prstenem, což je skvělé. Ale odpovídat pomocí mailů mi žere čas.
Takže: Jak říkal Murat ve Všeticích, při palcovém zámku je mnohem menší rozkmit šípu než u vypouštění z prstů. Tím pádem se nejen neprojevuje spin šípu tak markantně, ale je možno i používat mnohem lehčí hroty .
Při této technice se šíp zakládá z vnější strany luku- tedy obráceně než u vypoštění z prstů a i lukostřelecký paradox funguje opačně. V podstatě je opačně všechno
Tětiva se drží v ohybu 1 kloubu palce a ten je jištěn ukazovákem. Šíp se drží sevřením mezi kořenem ukazováku a palce, nebo je pouze "nacvaknut"na tětivu a tato se drží pod šípem.
Vzniká nebezpečí nadzvedávání šípu palcem a páčení šípu k luku ukazovákem- je třeba si na to dávat bacha a chce to cvik. Jinak šíp létá doprava nahoru.
Mě osobně vyhovuje prsten co nejtenší, aby v podstatě suploval bříško palce.
Prstenů existuje celá řada typů , podle lokálních zvyklostí a požadavků střelce, mužské a ženské, s ploškou- říkejme jí "nehet", i bez ní.
Je to vysoce ergonomická záležitost a v podstatě každý střelec potřebuje jiný. Tedy představa, že si ho nechám poslat poštou je přinejmenším nepraktická.
Čím střílím já:Otvor pro palec by měl být oválný ( ne kruh!!) .S otvorem přesně tak, aby palec prošel skrz. Pootočením o 90° se prsten zajistí proti sklouznutí. Otvor by měl být lehce kónický, aby na kloubu seděl plochou a ne hranou. Prsten musí kopírovat palec a umožnit jeho ohnutí do pravého úhlu. Velice důležitý je i sklon nehtu vůči oku prstenu!!! Používám úhly 60-80°. Nehet by měl kopírovat bříško palce a v žádném případě ho nepřesahovat!! Pokud bude krátký, bude to tlačit a bolet, pokud dlouhý, strhává výstřel.
Materiál může být rohovina, kov, jadeit, slonovina, kost, paroh, kůže...Pracujte raději pomalu, ubrat se dá vždy. Napřed vnitřek prstenu, pak vnějšek , zaoblit hrany a vyleštit. Během výroby neustále zkoumejte, jak se prsten chová při plném nátahu. Jestli kdekoli sebemíň tlačí, okamžitě škrábáním upravit -po 20 výstřelech by bolest brala radost ze střelby
Podlepuji nehet zevnitř tenkou kůží a kousek nechám přečuhovat na ochranu ohbí kloubu. Dělá se to běžně. Prsten líp rozkládá tlak tětivy a lépe sedí na palci.
Registrace: 22.7. 2007 Příspěvky: 1663 Bydliště: Praha
Zaslal: pá srpen 15, 2008 1:01 am Předmět:
Tak jsme se vratili od Tachova a privezl jsem si darem HORSE BOW, pry nejaky vyrazeny co se nemcum nelibil. Kdyz na to sezenu sipy a udelam tetivu, vezmu to na Mistrostvi, hihi
A budu Vas honit aj PH-HB hihi . Jinak je to 45 liber na 28 natah horsebow.
Registrace: 25.9. 2006 Příspěvky: 4466 Bydliště: Praha - Radotín
Zaslal: st srpen 13, 2008 11:59 am Předmět:
tak se zase musím podělit. Pramen je anglický překlad arabského manuálu z roku 1368 a týká se šípů a opeření. Doporučuje samozřejmě peří z orla. Rada je pro palcové vypuštění a zakládání z vnější strany luku.
Autor uvádí 3 typy dříků (samozřejmě z borovice) (mimochodem Graem říkal že Angláni také přecházejí na tento materiál z důvodu trvale klesající kvality cedru) . Kónický(svíčkový)-qálib ash -sham'ah , bikónický -qálib ash-sha'írah a cylindrický-mustawí n-naht , přičemž bikónický je nejpřesnější. Tloušťka končíku nesmí přesahovat největší tloušťku šípu!!!
Peří z pravé strany je pro přesnější terčové šípy-maydání. Z levé strany mají větší dolet a mají vliv na průbojnost šípu. Vhodné na válečné šípy a dalekonosné-yaghliq. Jestli je peří pravé, či levé se pozná tak, že když přiložíte končík k tváři, pravé se naklání do prava a levé do leva. Samozřejmě nemíchat oba typy!! Na sadu je třeba použít stejné peří. Nepoužitelnější je tvar letky Makyúl letící jako gazela tedy šikmý konec péra vzniklý přirozeným oddělením. Nejdelší peří je maximálně 6 prstů (v anglickém textu "fingers", ne "inches" a nejkratší tři. Peří může být dlouhé nízké - láti, nebo krátké vysoké -'álí. Nejvyšší by nemělo být vyšší, než na tloušťku prstu. 4 péra dávají lepší soustřel, 3 vyšší rychlost a dolet. Někteří lukostřelci používají 6 per- 3 nízké krátké a 3 vysoké dlouhé ,ale to příliš brzdí šíp. Nejlepší výsledky dává peří končící půl prstu před začátkem končíku. Péro se může v základně odříznout a konec získá tvar vlaštovčího ocasu. Na flightové šípy zásadně tři pera.
Ocasní peří je lepší než peří z křídel, protože si později nelehá k dříku a je přizpůsobivější (volně přeloženo- v angl. pliable) .
Každé pero má rub a líc . Pokud se přilepí peří rub k rubu, šíp je pokažený, stejně jako když je jedno pero delší a vyšší.
Lukostřelci střílející šípy s levým peřím míří vpravo od terče a naopak. Letka ze střední části pera dá lepší výsledek, než oba opačné extrémy.
Lepení by nemělo být točité.
Peří nalepené od končíku lépe usměrňuje šíp, to samé dělá jemné peří.
Starý Maghrebi manuál radí při větru z leva používat peří pravé a naopak.
Ah to je ten Klopsteg.
O co mě jde, je že je tady na tom fóru ten nešvar těch výkřiků do tmy.
A zrovna od teb to nečekám.
Debata o výkonu Mahnudi Effendiho proběhla v dosti zapáleném duchu před takovými 6 nebo 7 lety a jména účastníků je seznam dnešních autorů a špiček. Selimův vlastní výkon ve světle právě toho co střelil Mahmudi bych považoval za vytažený z turbanu.
Pro některé jiné rekordy ze 17. století je víc důkazů.
Ovšemže nečekám, že by se kdokoli chystal s lukem do války ale z technického hlediska i z historického srovnání je to zajímavé.
Pokud ještě jednou uslyším nějakého trola v debatě pronést "ale turci stříleli 700 metrů" aniž by dotyčný chápal že se jedná o výkony dosažené za pomoci specializovaného sportovního vybavení přerazím mu o hlavu svůj vlastní luk zvící baseballové pálky.
Ono se to samozřejmě týká i zbytku fóra - "moderovaná debata" znamená také identifikovat blábol a vracet debatu do patřičných kolejí (což se tu ovšem neděje), nikoli pečlivé Mirko-Dušínovské mazání příspěvků ve kterých se vyskytuje slovo "fuck".
Takže nic proti tobě.
Dostal ses k tomu jak moc se liší turecký terčový luk oproti třeba omu flight?
Registrace: 25.9. 2006 Příspěvky: 4466 Bydliště: Praha - Radotín
Zaslal: ne listopad 18, 2007 2:38 pm Předmět:
Aha. Mea culpa! Omlouvám se. Prokousávám se knihou Paula E. Klopstega Turkish Archery and the Composite Bow z roku 1934. Jedná se v podstatě o přepis mnohem staršího manuálu Mustafy Kaniho, doplněné o poznatky Dr. Klopstega nasbírané v Turecku v době, kdy tam lukostřelecká tradice byla ještě živá. Ve chvíli , kdy narazím na něco zajímavého, dávám to k dobru v pořadí, v jakém na to narazím. Můj přístup je pozitivistický, tedy nehledám důkazy, že je něco pitomost. Může to působit neuceleným dojmem, není to článek. Ještě jednou se omlouvám. Na informace o šípech jsem narazil na stranách 76,77,78,79 a 84. Přijde mi to prostě zajímavé a rozšiřující poznání o východní tradici. Tady na tom vláknu se zabýváme Tureckem, nebo by to mělo alespoň vzdáleně souviset.
Mysa - z jakého zdroje je ta informace?
Mě jde o jednu věc - že se stalo módou míchat tyhle tři věci, stejně tak jako demonstrovat superioritu kompozitních luků nad dřevěnými na příkladu těch tureckých flight luků, což je ovšem non sequitur jako prase.
A ovšem uvádění informací bez kontextu a zdroje.
Podívej na to cos napsal - jedním dechem "amatérský lukostřelec" - ovšemže proto, že se dosažená vzdálenost neslučuje s tím co především turci tvrdí a "160# luk).
Ovšemže použití luku o nátahu 160# s nějakým typem overdraw-u a nálepky "amatérský" dává výrazu "amatér úplně jiný význam.
Na druhou stranu pokud chtěl turecký ambasador demonstrovat superioritu tureckých luků mohl si jistě ze stráže na velvyslanectví vybrat někoho kdo by to byl schopen udělat líp???
Registrace: 25.9. 2006 Příspěvky: 4466 Bydliště: Praha - Radotín
Zaslal: ne listopad 18, 2007 12:22 pm Předmět:
tu sílu luku uvedl Mahmudi O několik let později luk zkoumali a měl s bídou 80 liber. Ovšem po celou dobu byl uložen ve vlhké budově společnosti v Regents Parku. Ty údaje o váze hrotu pocházejí z téže doby a týkají se terčových puta šípů (ručně psaný manuál pro potřeby SelimaII) . Co se týče flightových šípů, to jsem napsal jenom kvůli té nízké hmotnosti. O válečných šípech zatím nic nevím,. Nechystám se do války
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra. Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru. Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete hlasovat v tomto fóru.
Diskusní fórum
FAQ
Hledat
Seznam uživatelů
Uživatelské skupiny
Registrace
Osobní nastavení
Přihlásit se pro kontrolu soukromých zpráv
Přihlášení
Řeč tu byla obecně o Asijských stepních lucích s dlouhým siahem. Luk z Umruchi taky naní Mongolský-a navíc je i zcela jiného typu. Nálezy z Ukrajinských kurganů taky nejsou Mongolské, ani hunské luky z Altaje, Gobi....nejsou Mongolské. Ogena zajímaly nálezy šípů.
Více...!!! 