Rád bych věděl, jestli touto panikou trpí i jiní střelci, myslím z pistole, pušky či z houfnice, nebo je to jen úchylka lukostřelců?
Možná to neznají ani kladkaři či kušisti.....
Jestli by pak nebylo jako vhodné nápravné (kompenzační) cvičení střílet na ten samý žlutý cíl ze vzduchovky nebo třeba špuntovky, aby si našinec cvičil návrat na klidné míření a výstřel ...
Registrace: 25.9. 2006 Příspěvky: 4466 Bydliště: Praha - Radotín
Zaslal: st duben 11, 2012 10:50 pm Předmět:
komunista je typický produkt středověku. Dědeček říkal "škoda rány, která padne vedle" a to byl produkt Rakousko- Uherské buržoazie. Narodil se v roce 1882 a svému otci vykal. Něco na tom bylo _________________ Důvěřuj Aláhovi, ale napřed si uvaž velblouda.
Prorok Mohamed
Registrace: 19.2. 2011 Příspěvky: 188 Bydliště: Bratislava
Zaslal: st duben 11, 2012 10:01 pm Předmět:
ked som este organizovane strielal z olympijskeho luk, tak som zas na sebe pozoroval zvlastnu vec, ze v telocvicni celkom dobre, vonku ukazkova target panic. Nevedel som to pochopit. (ked som skusal nedavno po dlhsom case strielat, tak to bola target tragedy, ale to je zas o inom)
Alwarez: mas pravdu, stredovek len tak prekypoval komunistami
Určitě ne . Sama mám do dneška mizernou kotvu a tak mi pomáhá něco podobného, jako tobě. Natáhnu, ukotvím, v duchu počítám do tří a pak stáhnu luk - vůbec nevystřelím. A tohle párkrát opakuju a až třeba podesátý šíp opravdu vypustím. Trochu to pomohlo, ale každej to máme jinak... _________________ Ita
Registrace: 21.12. 2011 Příspěvky: 447 Bydliště: Svätý Jur
Zaslal: st duben 11, 2012 6:10 pm Předmět:
Ja som asi nejaký čudný, na mňa SanDurova alchýmia nejak nechce fungovať. Skúšal som aj to čo písal Cornus, tam to je o poznanie lepšie (mám na to tenisové loptičky). Skúšal som to aj tak, že som luk dal do plného náťahu kedy šíp mieril pod terčovnicu, akonáhle som chcel zakotviť - prásk, už letel. Teda nie som bohvieaký strelec, ale katastrofa bola u mňa striedavo od jesene, v zime som sa trochu ukľudnil (to som poctivo strieľal Fórovku s nejakými výpadkami) a teraz na jar znovu. Vo Varíne som strieľal úplne zle, napriek krásnemu prostrediu. Teraz som si vyskúšal tú nahrávku môjho hlasu do ucha a hneď na prvom tréningu som dával na 20m do 60cm terča okolo 70 bodov zo 100, sám som bol prekvapený. Budem to skúšať ďalej. Ešte jedna vec na mňa funguje, keď je vedľa mňa dobrý strelec, ktorý drží náťah, a natiahnem v tom istom čase ako on, tiež vypúšťam ako on. S toho som si vydedukoval, že potrebujem niečo ako metronóm a to bol iba krok k nahrávke do ucha. Cieľom je u mňa dosiahnuť "časovanie tela a mozgu", iné metódy na mňa zatiaľ nefungujú. Keď si telo zvykne, sluchátko pôjde z ucha von. Už na Castrume by som rád videl na sebe nejaký výsledok.
P.S.:San ma vo svojom poslednom príspevku celkom pekne opísal
Registrace: 22.7. 2007 Příspěvky: 1663 Bydliště: Praha
Zaslal: st duben 11, 2012 5:37 pm Předmět:
Jasne Jarduv postup funguje na dobry vystrel, ale ne na zlutaka.
Definice klasickeho zlutaka :
Taham luk a jak je sip pod zlutym tak udelam mrsk.
Krasne je to videt na kotveni, kdyz nekdo treba kotvi jak ja ukazovakem v koutku ust, tak muzete videt ze pousti predcasne ( jakmile se mu ruka dotkne nosu nebo rtu.
Takze podvedome se deje asi tohle. Ty vole ja ted musim trefit terc , tak to jdeme natahnout, ty vole kde je ten terc, jo tady, vidim, tak budu furt tahat, ty vole on ten sip uz malem byl na zlutym, kurna zas mi to povolilo tak jdu tahat poradne, hele hele zluta, PUST TO !!!!!!!!!!!!!!!
U mě to funguje jinak. Mířím na cíl právě úplně od začátku, tedy i během napínání.
Má to dvě výhody. Jednak si už nerozhodím uzamknutou formu dodatečným zaměřováním, jednak i kdybych vypustil předčasně, tak už mám namířeno.
Ale tento problém se mě nějak netýká, můžu mířit na terč i několik sekund a vypustím, až se mi to hodí.
Ale každý ujsme jiný...
Registrace: 22.7. 2007 Příspěvky: 1663 Bydliště: Praha
Zaslal: st duben 11, 2012 3:07 pm Předmět:
No esli muzu takhle .... Nejjednodussi co se ma skusit jako prvni je proste luk natahnout.
1. Zalozim sip
2. Skontroluji postaveni rukou a ramene
3. Natahnu luk a svoji pozornost soustredim na lopatky
4. Az to udela cvak, pak se podivam kde je terc vystrelim.
Zaklad je NECUMET na terc ...... Klidne se to da delat i se zavrenyma ocima a otrevrit oci az bode 4.
Kdyz budete cumetna terc tak Vam jakakoliv metoda nebo jeji variace proste fungovat nebude, holt, tak nam ten mozek narostl.
Kazdy vystrel si je potreba vychutnat a ne vypadat u toho jak bych strilel za trest a ten sip horel pod rukama.
Vyse uvedeny postup ma dve vyhody.
1. Zjisite treba ze stojite uplne blbe a budete musit zacit od piky a tzn od postoje
2. Ukaze Vam to jestli z luku strilite pohodlne a nebijete se snim. V kazdym pripade dat min imalne 5 liber dolu na zacatek. Nebo vytahnout toho samicka zapadaneho prachem , hihi.
Kdyz budete cumet na terc v jakekoliv fazi vystrelu pred tim nez to dotahnete nebude to fungovat ..... NEBUDE < NEBUDE, Jedine ze by jste meli nakou mimoplanetarni DNA , hihi
Registrace: 21.12. 2011 Příspěvky: 447 Bydliště: Svätý Jur
Zaslal: st duben 11, 2012 1:48 pm Předmět:
No, to som vyskúšal a neviem si "rozkázať" podržať náťah. Na súťaži by som to nepoužil, nie som taká zverina, bola to skôr rečnícka otázka. Pri tréningu mi to pomáha "naučiť" svaly a hlavu dlhšie držať a mať tak dostatok času zamieriť. Keďže tam mám svoj hlas, ako keby som si to hovoril ja, určite chcem vedieť lepšie strieľať bez tejto pomôcky.Postol som to ako môj upgrade skôr zverejneného postupu. Možno to niekomu tiež pomôže, či už pri svojom tréningu alebo pri trénovaní niekoho ďalšieho kto má podobný problém.
Registrace: 16.6. 2006 Příspěvky: 762 Bydliště: u Karlových Varů
Zaslal: st duben 11, 2012 1:39 pm Předmět:
Obvykle nepřejímám cizí postupy beze změn, ale už samotné vysvětlení mechanismu vzniku target panic obsažené v příspěvku je ohromnou pomocí a umožňuje hledání způsobu "léčby" ušitého na míru.
Registrace: 18.3. 2009 Příspěvky: 778 Bydliště: Předměřice nad Labem
Zaslal: út duben 10, 2012 5:52 pm Předmět:
to je u WAF (FITA) zakazané. jednak z bezpecnostních duvodu, nemusis dobre slyset signaly pocatek konec strelby (hala, venkovní terčovka) nebo rozhodčího. U terenní a 3d zase z duvodu, abys nemel nejake komunikacni zarizení a nekdo ti nehlasil vzdalenosti.
To co postla ITA je vyborný návod. Hlavne ten nacvik se slabsim lukem, to muzu sam potvrdit.
Registrace: 21.12. 2011 Příspěvky: 447 Bydliště: Svätý Jur
Zaslal: po duben 09, 2012 7:01 pm Předmět:
Dnes som si vyskúšal niečo na odstránenie "target panic", v mojom podaní nedotiahnutie a rýchle vypustenie šípu. Nahral/urobil som si odpočítavanie v mp3, kde si počítam po sekundách 1,2,3,4,5 potom mám 7 sekundovú pauzu na založenie ďalšieho šípu a opäť 1,2,3,4,5 - takto to mám urobené v jednom súbore na 10 šípov. Púšťam si to z telefónu do sluchátka. Pri slove jeden zdvíham luk zo založeným šípom, pri dva mám ukotvené, pri 3,4 držím a po 5-ke vypúšťam. Je to pre mňa niečo ako metronóm. Len neviem či by mi to niekto dovolil použiť aj na turnaji, boli by k takémuto niečomu výhrady? Inšpiroval ma seifgard zo zvukovým signálom na rýchlostreľbu - touto cestou mu ďakujem .
Registrace: 21.12. 2011 Příspěvky: 447 Bydliště: Svätý Jur
Zaslal: so únor 18, 2012 5:13 pm Předmět:
Ita ďakujem a určite vyskúšam. Sám na sebe som zistil, že keď strieľam na tenisovú loptičku tak mám celkom pekný sústrel, ak si dám iba terč tak som v p..... .
Střelecký trénink by měl začít několika sadami do prázdné terčovnice(cca 20-30 šípů), pak následuje libovolný počet sad na terč(podle výkonnosti) a nakonec opět do prázdné terčovnice zhruba stejně jako na začátku. A na každý výstřel musí být kladen maximální důraz. Tohle musí dělat i mistr světa, jinak se žlutá nemoc plíživě přikrade a šípy se žluté bodou vyhýbat obloukem. _________________ když se střetne smysl s významem, tak počkej se svýmy soudy
Snad pomáhá i to, že nestřílím na terč, ale na body na terčovnici, takže ani přesně nevím, co jsem trefil (když to moc chci vědět, měřítkem si to odečtu) a hlavně je mi úplně jedno, jestli je to desítka nebo sedmička, tím pádem se nestresuji. Zamyslím se nad tím, až když je šíp od středu dál než tak 20 - 25 cm, jinak to neřeším.
Ano, mám tu knížku a líbí se mi na ní její komplexnost. Při nácviku se slabým lukem bez výstřelu nemám problém, ale jakmile dojde na realitu, že chci trefit, tak se to znova probudí.
Tady má Jarda Kejval pravdu, že někdy od poloviny je už potřeba jen dokončit výstřel a ne se zabývat mířením. Míření už je dávno rozhodnuto.
Jenže na to je potřebná sebedůvěra, že to dobře dopadne. Střelec už se musí oprostit od dalšího přehodnocování míření.
Já mám málo natrénováno v terénu na zvížřata a čím těžší střelecká situace je přede mnou, tím méně si věřím a tím více jsem paralyzován v mechanickém provedení výstřelu. Jakmile si to uvědomím, tak se to ve mě začne prát a nejsem schopen dotáhnout a vypustit.
Na toto já vidím nejlepší pomoc trénink podle Ishiho. Menší vzdálenosti a postupně získávat jistotu pozitivními zkušenostmi. Je to jen o systematické práci, kdy radši nevystřelím, než bych vystřelil bez dotažení. IMHO
Celá problematika Target panic leží pouze ve vašem vědomí a snaze se trefovat co nejlépe. To je celý problém. Tomu střelec podřizuje pak celý proces kdy jeho vrcholem poslední fází je pouze zásah.
U instinktivní lukostřelby je velmi malá pravděpodobnost dosažení target panic pokud víte a učíte se , že mířící proces je někde v polovině provedení celého výstřelu a vaše koncentrace v poslední fázi není ve vnímání zásahu.
Registrace: 25.9. 2006 Příspěvky: 4466 Bydliště: Praha - Radotín
Zaslal: čt listopad 18, 2010 2:05 pm Předmět:
to se předpokládá samo sebou, ale ukazovák leží na palci volně- nenese váhu tětivy. Na požádání vysvětlím SZ _________________ Důvěřuj Aláhovi, ale napřed si uvaž velblouda.
Prorok Mohamed
ad Pet.ar.kay - děkuju za přesun - v "těle" si už "paniku" najdu
ad Griffin - to opakování před výstřelem občas pomáhá - "postoj, ruka, loket, lopatky...." - používám
ad Mýša - asi nejsem "mameluk" - 34 kontrol nejsem schopná ani zopakovat. Ale pokud je to opravdu z roku 1368, je úžasný, že se toho za tu dobu moc nezměnilo. A není tam nic o zubech, ty totiž při výstřelu zatínám _________________ Ita
Registrace: 19.6. 2006 Příspěvky: 1582 Bydliště: Praha - Řepy
Zaslal: st listopad 17, 2010 8:47 pm Předmět:
Ita napsal:
Napeska napsal:
Inu , kdepák jen slabý odvar kdeže loňské střílečky jsou . Jednoduché terče neproměním a to je smutné
Nevím, zda mi někdo odpoví na tohle téma (nevím, kam ho šoupnout) - Jak se vyrovnat se "stagnací" či "zhoršující se střelbou". Možná, že tím prošel každý lukostřelec (jsem tu krátce), jen jsem nikde nenašla radu jak z toho ven. Je mi jasný, že je to individuální, ale co takhle Vaše postřehy- jak se s tím perete VY? Sama stagnuju a jak poslouchám ostatní, tak skoro na každýho přišel menší či větší "propad" (abych někoho neurazila - skoro na každýho). Někoho to chytí dřív, někoho pozdějc. Zajímali by mě Vaše názory - držet se stejné techniky a vydržet, zvýšit trénink, změnit styl, změnit luk? Nebo nedělat nic a samo se všechno časem upraví?
Jan napsal:
Tak to vypadá jako otázka přímo pro mě!
Vidím to na láhev 6x destilované.
Mysa napsal:
dlouho se to drželo jako oblíbené téma zde:
http://www.lukostrelec.cz/modules.php?name=Forums&file=viewtopic&t=1011
Občas se to stane každému, že přestane cítit terč a zásahy se stanou náhodnými. Chce to prostřelit a časem to zase zmizí. Po těžkém závodě to má půlka střelců, po lehkém to způsobuje hlubokou depku. Já se například kvůli tomu nechystám na Tyršák, protože loni mne hluboce frustroval
tulak77 napsal:
Stagnacia alebo upadok je prechodny jav ktory nie kazdy zvladne , zazil som a uistujem ta ze sa ti to bude opakovat v urcitych intervaloch ... niekedy je to povolenie v treningovom procese a niekedy je to iba psychicka zalezitost ked strelec nadobuda neopravnene pocit ze sa zhorsuje a to potom posobi ako "PLACEBO" cize sam seba presvedci ze sa zhorsila nasledne sa naozaj zhorsi. ja to vnimam ako urcitu vlnu ked si raz hore a raz zase dole ... kazdy strelec ma iny priebeh daneho ukazu ale vetsinou je to o tom istom , kazdemu to trva nejaku dobu kym ten moment prekona . Treba to preckat rozhodne nepolavovat ale snazit sa vycibrit chyby ktorych sa dopustame inak povedane su obdobia ked mi ide karta a su obdobia ked som odsunuty v 3D strelbach do kategorie "zufalec" ako tohtorocne majstrovstva Slovenska v Pezinku
alwarez napsal:
To se stava vlastne kazdemu lukostrelci asi za 1 az 2 roky strileni a pry se to nestava detem a ti co zacali strilet jako deti. Stava, ale deti si to nepamatuji , kdo by si neco pamatoval ve 20 letech co se mu stalo ve 12 letech to se mu jevi jako zacatecnicke potize . Dulezite je proste strilet dale nemenit styl ,maximalne kdyz mate zdravodni potize s tim prstenickem ,tak zmenit natah jako 3 prsty pod sipem aby natahovaci ruka se zmenila v celek ......
Kdyz se zaciname propadat, pouze se vice priblizime k cilum 3 D jako napriklad strilet cile na 5-10 metru ,zavody na cas povazovat jako zabavu a strilet na 10 metru ,nebot je to jenom psychologicky upadek a nic jineho ......
Ishi napsal:
Když se jeden nebo dva závody 3D nepovedou, tak je podle mě hodně důležité si analyzovat proč se to stalo. Byly to těžké terče a neměl jsem na to je trefit? Potom je třeba najít podobný terén a trénovat to,do kopce a z kopce,dálky atd. Takových terčů ale nabývá většina. Horší je, když zjistím, že jsem nedal relativně lehké terče,které běžně doma dávám a cítím se na ně. Potom je to otázka psychiky. A tady kupodivu souhlasím s Alwarezem.Tyhle situace jsem řešil podobně. Dám si terč na takovou vzdálenost, abych trefil - 8 nebo 10 metrů a pálím a trefuju. Získám tím psychickou pohodu a pak se posunuju zase dál. Podle mě je i hodně důležité během sezony nic podstatného neměnit. Ani luk, ani šípy, ani hroty, někdy ani rukavičku, své udělá i výrazná změna oblečení. No a potom střílet a střílet,co možná nejčastěji. Jak jednou napsal Luděk, střílet jednou týdně zajistí, že se člověk nezhoršuje, ale když se chce zlepšit, chce to aspoň 3x týdně.
Napeska napsal:
[. Podle mě je i hodně důležité během sezony nic podstatného neměnit. Ani luk, ani šípy, ani hroty,
No ba v tom to možná bude ,změnil jsem váhu hrotu je to klidně možné .
Ludek napsal:
Hlavne je potreba mít promyšlený jak mám provest výstřel, mít to pekne nekde napsané a obcas si zkontrolovat, ze to tak delám. Postoj, lopatky aby tlacili k sobě, prední ruka do terče, zadní aby po výstřelu šla dozadu jak sklouzne tetiva z prstů, abych nepouštel prsty. K tomu je potreba abych mel dostatek síly. Loni pres zimu jsme posiloval, na jaře se na to vyprd a kdyz se podívám zpátky na výsledky je to vidět jak to šlo dolu. Ted jsem treba musel zmenit tabku, bo ta stará uz byla jak hadr, to je taky velká zmena a nestřílí to ted ani s tou starou ani s tou novou. Je potreba n atu novou znova naladit luk. Ale hlavně je potřeba obcas trenovat s nekym kdo tomu rozumí , aby ti rekl co delas spatne a mohla se posunout dál. Ze začátku má člověk hodně euforie a nadšení a ono to jde samo, pak to trochu vyprchá a bez pravidelného treningu se to nelepší.
Mysa napsal:
Tak to byl nějaký uprděný, zapšklý záškodník
Tak znovu.
Sice je tu na to kolonka v tlachárně, ale frustrace se týká extrémního závodu, kde byly terče záměrně rozmístěné tak, že se blbě odhadovala velikost a vzdálenost, byly v úhlech které málokde vidíme, terče které jsou málokde k vidění (Delta, Reinhard....), měly zhusta stresující pozadí a navíc bylo blbé světlo. Prostě extrémní závod, jak má být.
To, že člověk přestane cítit terč a má pocit, že zásahy jsou náhodné, to se stane každému. Základy lukostřelby se naučíš rychle, pak rosteš, pak se to zpomalí a pak začneš padat dolů. Myslím, že teď to má i Láďa Kolínko, excelentní střelec.
Chce to znovu vyladit vnitřní bytost. Trochu prozkoumat, jestli je chyba ve zbrani, nebo ve mě. Všímat si soustřelu na různou vzdálenost, a pak se snažit ho posunout na střed terče. Až to budu sypat doprostřed, chce to dát si malý bod mimo střed terče (třeba víčko z petflašky) a hlavně měnit nahodile vzdálenosti a úhly. Rány, jako byl kamzík, nebo střelba přez vodu jsou vůbec nejtěžší, protože se nemáš čeho chytit. Tam musíš prostě věřit intuici. Ale bez tréningu v terénu se tenhle odhad vypěstovává opravdu blbě
Mysa napsal:
to je bezpochyby. I v tom zmizelém příspěvku jsem napsal něco v tom smyslu, že lukostřelba je tak trochu nucená meditace. Když do toho nejdeš naplno, tak se výsledek snad ani nemůže dostavit. Mám osobní zkušenost, že jak mi začne záležet na výsledku a začnu se vědomě kontrolovat, výkon jde o 20% dolů. Musí to být rutina. Jak technika výstřelu, tak zorientování se v prostoru.
Po závodě jsme o tom krátce diskutovali s Jirkou Hujerem, a viděl to podobně. Stejně, jako většina ostatních obtížně navazoval kontakt s terčem, tak začal chytračit a řešit problém čistě technicky a už se vezl. Já to udělal na chvíli a šoupl jsem tři outy.
Půlku sezóny jsem střílel 3D za starou bačkoru, trénoval, řešil šípy, piloval techniku a bylo to čím dál horší. Na podzim jsem se na to vyprdl, vybral jsem si jeden šíp, co je na něj spoleh, jeden náhradní a začal věřit intuici a ejhle! Když udělám chybu, tak vím jakou a nemusím o tom dlouze špekulovat. Je to mnohem lepší a člověk má z lukostřelby i lepší pocit.
Prostě to chce chodit střílet do terénu a dát tomu čas. Ona se ta jemná vnitřní motorika časem nastaví sama a mnohem přesněji, než nějaké technologické postupy. Ty ti můžou pomoci konsolidovat nátah a vypouštění, ale samotné trefování je třeba vypálit do duše žhavým drátkem tréningu.
Griffin napsal:
Ita napsal:
Třeba někdo ještě přidá svoje poznatky.
Ale jo, ještě přidám, i když už skoro všechny rozumné věci zazněly. Já si myslím tohle:
1. Takováhle "krize" je normální, speciálně u nás střelců, do velké míry "samouků", kteří trénují sami a nikdo na ně nekouká a neopravuje. Často si tak něco zafixujeme, co je špatně, naučíme se s tím žít a trefovat, dokud se trefujeme, je všechno vpohodě, v zásadě se zlepšujeme nebo se dostaneme na nějakou hladinu střelby, kterou si udržujeme. Ale pak se nám něco "zhroutí" (příčina je jedno, může to být cokoli - změna stylu, luku, tabky, psychické rozhození, že se netrefuju, strach, že minu atd.) No a pak nastane to, co píše Mýša - soustředíme se na styl, na provedení, ale my to provedení máme často technicky špatně, takže se o něj neopřeme... a už se vezem...
2. Je potřeba si "diagnostikovat" problém. Na lukostřelcích tradiční lukostřelby jsou vidět 2 základní shluky problémů.
[b]a) Nějaké formy a projevy "žluté nemoci", tzn obavy před středem terče, nebo terčem vůbec. Tento jev by neměl teoreticky u tradiční lukostřelby nastávat (protože se nemíří na střed terče) ale přesto jsou nějaké formy vidět na závodech. Projevují se např:
- "nedotažením" a předčasným vypuštěním, snaha se šípu jakoby zbavit před zamířením
- nekoordinovaným "cuknutím" při vypuštění
- "zatuhnutím" na konci nátahu a nemožností s tím hnout, pak následuje vypuštění, aniž bych měl zamířeno
apod.
b) chyby čistě "technické", které samozřejmě mohou po určité době přerůst v psychické a bod a), ale teď jsou prostě jenom technické a já si je ale neuvědomuji, kdybych si je uvědomoval, tak je začnu odstraňovat. Problém tady je, že začnu odstraňovat jednu chybu a způsobím si jinou...pokud mě nikdo "nehlídá".
3. a) je horší a dlouhodobější než b) ale jde to.
4. Způsob odstraňování (obou skupin problémů) byl jednoznačně správně popsán tulákem77 (neházet "luk" do žita a odstraňovat), Ishim (metoda střelby na krátkou vzdálenost, nabrání jistoty a pak postup - je dobrá metoda), Luďkem ( musím vědět, jak to má být dobře, abych věděl na co se mám soustředit a co odstraňovat a občas na mne někdo musí kouknout a zkorigovat mne) a Mýšou (nesmím se zase tolik soustředit na provádění, protože pak mne to psychicky "blokuje", podobně působí i "nervy" z výsledku).
Dokonce to chlapi nahodile popsali i jakoby v docela dobrém pořadí
K tomu už můžu dodat jenom tohle:
- je to dlohodobější věc, náprava je zpravidla v čase měsíců (varinta b)až let (u varinty a) a je potřeba si to tak uvědomit a nesnažit se něco upospíchat.
- závod je stresující věc, která mi moji momentální situaci sice zhoršuje (netrefuju se tréninkově a na závodě už vůbec ne) ale pokud přestanu na závody jezdit delší dobu, tak pak když na nějaký přijedu, tak jsem zase o to víc nervózní. No, každá rada drahá. Já jsem to řešil ( a dosud řeším) tak, že se jsem se naučil ty závody vynechávat, pokud jsem cítil, že to nepůjde a ještě se musím připravovat. Ono ti to pak jakoby psychicky pomáhá, že se nefixuješ na to, že "musíš za každou cenu" do soboty nastřílet, nachystat se atd. Brát to víc "vpoho"...
Víc toho písemně a narychlo asi nevypotím, kdo to taky pak má číst, že jo.
Jan napsal:
Super diskuze!
Vše popsané vnímám stejně, jak shrnul Griffin, jen jsem se necítil dost kompetentní k tomuto tématu jakkoliv vyjadřovat, neboť se v bahně topím už dost dlouho a případná zlepšení jsou u mě vždy jen krátkodobá a nejsou nijak výrazná.
Při těžších střeleckých podmínkách jsem paralyzován ztrátou sebedůvěry.
Trénink v rozmanitém terénu s možností si postupně nakládat a potvrzovat těžší a těžší situace je pro mě ta úplně nejdůležitější věc!
Ach ta polabská nížina!
Mysa napsal:
dle mameluckého manuálu z roku 1368
2O věcí je napjatých 8 na pravé ruce- malíček, prostředníček, prsteníček, palec, zápěstí,loket, nadloktí, svaly horní části předloktí.
6 na levé ruce- malíček, prsteníček, prostředníček, zápěstí ,loket, svaly dolní části předloktí
6 na těle- pravý bok, pravé rameno , obě lopatky, páteř, břicho
11 je uvolněných 2 na pravé ruce- ukazovák a střední šlacha předloktí
3 na levé ruce- ukazovák, palec , přední část předloktí
4 na těle- levé rameno, levý bok, pas, krk
2 na hlavě - rty
tři body jsou v klidu- srdce, oči
Je to sice míněno pro praváka vypouštějícího palcem, ale řada zásad je společných.
Nejčastější chyba je vypouštění před usazením šípu (důsledek rychlopaleb)
a příliš dlouhé míření, kdy ztuhne levé rameno a levá ruka strhne výstřel do leva (u palcového vypouštění se tato chyba neprojeví tak moc).
Pak hodně lidí zkracuje nátah v důsledku únavy, nezavírá lopatky, při střelbě z kopce a do kopce mění úhel levé ruky vůči tělu...
Griffin napsal:
Díky, dmu se pejchou... ale asi brzo prasknu...
Povzbudili jste mne ještě ke 2 poznámkám, sice asi jasným, ale pro úplnost:
- Zapomněl jsem nějak na jednu věc, asi je to zřejmé z textu ale pro jistotu, aby nedošlo k nepochopení: podle mne to co píše Mýša, předpokládá, že jsem zvládnul to, co píše Luděk. Jinak řečeno, pokud to dělám (nebo jsem dělal) v zásadě dobře, nemusím na to myslet a může to být pro někoho naopak při závodě kontraproduktivní soustředit se na techniku, protože začnu dělat jiné chyby. Znám ale i střelce, kteří si to normálně v duchu "zopáknou" - rameno- mám, "lopatky" - mám atd.
Pokud ale střílím technicky špatně (špatně ramena, špatné vypuštění atd.) žádný "instinkt" nepo podvědomí mi nepomůžou, protože se ten "instinkt" nemá kde vzít a podvědomí nemá nikde co "vykutat" a jestli, tak špatně.
- Ten "instinkt" a "podvědomí" se vytvoří až tím "žhavým drátkem tréningu" , za předpokladu, že trénuju správně. Pokud trénuju a jen se snažím trefovat bez vědomí základů techniky a svých chyb (navíc na mne nikdo nekouká, aby mne opravil), tak jenom fixuju chyby, následně podléhám trudnomyslnosti a říkám si: "Čím víc trénuju, tím je to horší" a mám v zásadě pravdu.
Ale to už asi opakuju, co tady bylo. Tak čus bus a hodně štěstí. Já jsem si složil BB, sundal rukavici, nandal TABku a jde mi to jako tomu psovi na té pastvě...
_________________ Říkej co říct chceš a mysli to vážně.
Naposledy upravil pet.ar.kay dne čt listopad 18, 2010 3:12 pm, celkově upraveno 1 krát.
Časy uváděny v GMT + 2 hodiny Přejít na stránku 1, 2, 3Další
Strana 1 z 3
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra. Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru. Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete hlasovat v tomto fóru.
Diskusní fórum
FAQ
Hledat
Seznam uživatelů
Uživatelské skupiny
Registrace
Osobní nastavení
Přihlásit se pro kontrolu soukromých zpráv
Přihlášení
.
.
ale asi brzo prasknu... 