Toto fórum bude uzamčeno, své příspěvky pište do nového fóra: http://lukostrelec.cz/subdom/forum/

[tom]

Tak dneska jsem tu tětivu,voskoval včelím voskem a hrálo to jako když někdo vrže na Gajdy už tak nepružila asi to bude hodně zajimavé
_________________
na každů sviňu sa někde vaří voda

[Jas]

Ono to so živočíšnimi materiálmi nie je také jednoduché.Všetky staré remeslá stoja na odovzdávaní tosícročných skúseností pokusov a omylov.Odstrihli sme sa a teraz sa ťažko dávajú dokopy.

To čo robíš a čo sme ti spomenuli-základný postup , je len tá najmenšia časť celku. Je to podobné tomu čo riešim okolo skladaného luku. Tiež si môžeš prečítať už dnes kdekoľvek základný popis práce a a materiálov.

Podobne ako vieš z čoho sa robia husle , z akého dreva , čo s čím zlepiť...ale detailíky a fígle okolo toho..

Kedysi som kdesi objavil info o rozdielnom používaní tetivy zo surovej kože a čriev v súvislosti s ročným obdobím.Niekde som to tu aj asi postoval. A z akého zvieraťa a z akej časti tela. treba to aj niečím mazať, napúšťať, je to aj o tipe uzlov...
_________________
J.

[tom]

já střeva jako materiál nezpochybňuju,jen si nejsem jistý jestli já nedělám něco blbě no ráno na to zase mrknu,je možné že ještě nebyla pořádně vyschlá a proto tak pružila ?
_________________
na každů sviňu sa někde vaří voda

[Jas]

... a kadekto iný.
_________________
J.

[cornus]

Musí z toho niečo byť keď čerokézovia používali tradične črevá na svoj vojnový luk longbow značnej sily.
_________________
´´Primitive bows are cool´´ Tom Mills
https://picasaweb.google.com/101174487128722023961
https://picasaweb.google.com/107441683046910005504
https://plus.google.com/?hl=sk&partnerid=gplp0

[tom]

No tak pokus číslo 2
ovčí střeva 30 pramenů to znamená 15 třímetrových kusů střev říznutých podélně na půl,následně zatočeno do sebe.Výsledná síla tětivy 2mm
Ale zdá se mi to moc pružné.a navíc se to trhá v uzlech tak nevím jak to uvážu na luk,jinak pevnost by asi postačila stoušel jsem za to tahat skoro vší silou a držela
_________________
na každů sviňu sa někde vaří voda

[tom]

no je trochu problém odhadnout výslednou sílu tětivy,protože se sesychá
no než jsem to smotal mělo to asi 1 cm po smotání to mělo asi 5mm a po uschnutí a napnutí 0,9 mm
_________________
na každů sviňu sa někde vaří voda

[oravec]

[cornus]

Ne, toto je ešte Duchoslavov. Urobím aj z tvojeho, vypadá pevný.
_________________
´´Primitive bows are cool´´ Tom Mills
https://picasaweb.google.com/101174487128722023961
https://picasaweb.google.com/107441683046910005504
https://plus.google.com/?hl=sk&partnerid=gplp0

[Jas]

to je ten ľan odo mňa ? je dobrý ?
_________________
J.

[cornus]

Standa zase rozumí všemu trošku a vie bezva poradiť, napríklad ako urobiť tetivu z čreva?: ´´Treba použiť fastflite.´´
Tom, aký mala tá tetiva priemer? Ten luk neni ešte nejak extra silný.
Moja tetiva z ľanu priemeru 2,5 mm stačí na 50 lb luk. Nabudúce pridám na 3 mm
_________________
´´Primitive bows are cool´´ Tom Mills
https://picasaweb.google.com/101174487128722023961
https://picasaweb.google.com/107441683046910005504
https://plus.google.com/?hl=sk&partnerid=gplp0

[alwarez]

Rozumi tady nekdo tetivam ? Cornus je priklad a ukazuje jak tomu nerozumi ......Kolik je prutaznost strev v % ? Kdyz tam dame vice strev diky pevnosti nezvysime vahu tetivy ? Kolik % prutaznosti ma FF ? a kolik vlaken musi byt treba na 55 liberni luk ???? Kdyby cornus si dal rici a udelal na svuj 55 liberni luk 10 vlaken FF a normalni tetivu se dnes mame a ne nejaky ten stredoveky nesmysl ,tak jeho luk dostreli drevenym sipem na tomto tahu 240 m a lehcim carbonovym sipem 260 m ,spatne na loveni, ale vyhodne strilet 3D......Co si myslite kdyz udelame stredoveky luk priblizne stejne kvality dreva a to znamena dovezt Tis s Oregonu a opatrime tetivou FF dostreli vice ???

[tom]

tak pokus "ovčí střeva"tož rozpůlil jsem očištěné ovčí střeva a nakrátil na 2,5M kusy,poté jsem je poskládal k sobě a stočil do tětivy,zatížil dvěma cihlama a nechal uschnout.Po vysušení jsem přejel včelím voskem,udělal smyčky a napl na luk. 12 pramenů ovčího střeva je málo!!!!!!
příště skusím minimálně 25-30 pramenů.Škoda střev
_________________
na každů sviňu sa někde vaří voda

[tom]

proč? no mám celkem dost kůží a zajímá mě co to snese.
jina ty střeva už mám taky na mrazáku a šlach mám taky mrtě,ale nejde všecko na ráz,tu ovčí kožu jsem měl nachystanou v rámu a nějak se mi do ní nechtělo tak jsem ji rozřezal na pokusnou tětivu
_________________
na každů sviňu sa někde vaří voda

[Ivan]

A proč jdeš tou evidentně nejobtížnější cestou s pravděpodobně neméně výhodným výsledkem, když ta ovčí střeva jsou evidentně nejvýhodnější - tedy dle mého názoru opřeného nikoliv o praktickou zkušenost ale o prostou úvahu a určité materiálové znalosti a zkušenosti.

[tom]

už jdu schánět velblouda.
Dušan díky za překlad
_________________
na každů sviňu sa někde vaří voda

[Dusan]

takže výpisky o koženných tetivách z arabského manuskriptu r.1500: "O skvelosti luku a šípu".
Skúsim nájsť ešte niečo, aj s obrázkami a postnem.

Tetivy sa robia z kože, z ktorých najlepšia je tavia koža, kedže táto tetiva, ak sa dobre spraví, je vhodná pre každé ročné obdobie a počasie. Ak nie je naporúdzi ťava, potom je dobrá koža z divého osla, a keď nie z osla, tak z kozy. Kozacina je však vhodná len do teplej klímy, kedže sa v chladnom a vlhkom pocasí naťahuje, lebo nasáva vlhkosť.

Na výrobu tetivy si vyber kožu zo štíhlej ťavy, ktorá hladovala počas zimy, schudla a nemala ešte čas pribrať na tuku s príchodom jari. Čím mladšia ťava, tým lepšia koža z nej.
Namoč kožu do studenej vody, pričom sa úplne vyvaruj použitia soli. Potom kožu rozrež na tri časti: chrbát je jednou a boky sú dve ďalšie časti.

Preves čast kože z chrbta cez drevo, zaťaž na ovísajúcich stranách a ostrou kovovou čepeľou začni kožu škrabať, až kým z nej dokonale neočistíš všetko mäso.

Potom z nej narež pásiky dvojnásobnej šírky než šírka zamýšľanej tetivy, pričom tam, kde je koža tenšia, narež trochu širšie pásiky a tam, kde je hrubšia, narež zase užšie; lebo ak by si rezal rovnaké, tak časti s hrubšou kožou by vytvorili na tetive výdute a časti s jemnejšou kožou by vytvorili užšie časti - oba efekty sú závažnou chybou pri výrobe tetivy.
Takže buď zvlášť pozorný aby si rezal kožu práve tak ako sme predpísali lebo len potom dostaneš tetivu rovnorodú a všade rovnakej hrúbky. Tie isté činnosti treba urobiť aj pri rezaní kože z bokov, okrem toho, že v tomto prípade treba tie pásiky rezať v šírke dva a pol krát širšej ako bude dokončená tetiva.

Tetiva musí byť hrubá na troch miestach; menovite na mieste zakladania končíka šípu a na okách tetivy.

Pásiky kože treba potom dať do tmavej miestnosti bez prievanu a nechať ich zavesené na klincoch pribitých do nejakej dosky na stene. Na voľnom konci každého pásiku kože vyrež dieru a vlož do nej malý kúsok dreva; potom vezmi ten kúsok dreva do jednej ruky začni ním pozorne a starostlivo krútiť, pričom pásik vystieraš zakiaľčo ho odieraš niečím drsným druhou rukou. Keď si pásik úspešne zakrútil a odral, natiahni ho závažím - čím ťažšie závažie je na ňom zavesené, tým lepšie - až kým sa nevystrie na maximum. Vtedy ho takto necháš niekoľko dní kým úplne nevyschne. Potom zves a použi.

Zakiaľčo je koža ešte stale vlhká, môžeš robiť tetivu tak, že ju uhladíš vnútri malého železného oka pripevnenom na pevnej rúčke. Pri tejto metóde musia byť pásiky kože široké rovnako ako vnútorný priemer oka. Po zavlečení pásiku kože do oka, daj dovnútra oka malý kúsok dreva, ale dosť veľký na to, aby vyplnil vnútorný priestor oka spolu s pásikom kože, drž ho jednou rukou, zakiaľčo druhou rukou potiahneš za koniec zavlečeného oka a ťahaj silno skrze oko. Pásik kože výjde z oka očistený od všetkého mäsa a chlpov. Ostatné dokončíš ako v predošlom prípade.

Ak nechceš, aby sa ti tetiva neskôr naťahovala počas vlhkých zím alebo skracovala počas suchých liet, sprav si na oboch koncoch oko, založ na silný luk a ako ju máš založenú, namoč ju do vody, až kým nezmäkne. Potom luk niekoľko krát za sebou natiahni až kým nenatiahneš tetivu na maximum, vtedy zložíš tetivu, jeden krát ju zakrútiš, opäť založíš na luk a necháš ju založenú vyschnúť. Potom ju odopneš a založíš na troche silnejší luk, opäť ju namočíš do vody a počkáš kým sa do maxima nenatiahne: opäť ju raz zatočíš a znova založíš na luk a počkáš kým založená vyschne. Toto opakuješ dovtedy, až sa tetiva už (po namočení) vôbec nenaťahuje. Potom ju vyleštíš hladkým leštiacim kameňom a v lete ju naimpregnuješ zábalom z Arabskej gumy aby si predišiel jej skracovaniu v suchom teple. Takáto ochrana zachová jej moc a pritom jej pridá na sile pri vypúšťaní šípu. Počas zimy sa leští leštiacim kameňom; potom sa na ňu nanáša zmes líščieho tuku a včelieho vosku, pričom tetiva musí byť pri nanášaní tejto zmesi teplá. Tetivu zahreješ šúchaním medzi dvoma veľmi hladkými kameňmi. Zmes sa potom hlboko absorbuje do štruktúry tetivy a tetiva sa stane vodeodolnou a bude bezpečne držať i pri použití v daždi.

Sú tri spôsoby ako spraviť na tetive oká. Prvý sa nazýva Turecký, ktorý je vhodný na hrubé tetivy pre slabé luky, kvôli ľahkosti s akou sa s nimi tetiva odopína. Druhý sa nazýva Chorasánsky, ktorý je spomedzi uzlov najlepší a pritom najjemnejší. Tretí je známy ako Sa’dzyah (asi podľa jemenského mesta Sa’dah – pozn. prekladateľa) a je rovnako dobrý.

Keď používaš tetivu, maj hrubšiu čast hore a tenšiu dolu. Niektorí toto obracajú a mávajú tenšiu časť hore a hrubšiu dolu; ale prvá metóda je lepšia keďže sila luku leží v hornom ramene a na ňom závisí hnacia sila luku. Preto hrubšia časť tetivy musí byť na mieste horného ramena.

Ak je tetiva spravená z dvoch kusov, tak maj bod, kde sa tieto dva kusy spájajú, v mieste dolného ramena. Ak má dva spoje, čiže je robená z troch kusov, ten najkratší z úsekov maj dolu a ten najdlhší hore. Ak s takouto tetivou strieľaš a šíp pláva a trasie sa za letu, obráť tetivu a daj najkratší koniec hore. Šíp pôjde potom rovno, pretože uzlíky nebudú ležať oproti sebe (čiže vzhľadom na svoju pozíciu voči ramenám).

Ak robíš oká na tetive, naisto rob vždy len jeden typ, či už je to Turecký, Chorasánsky alebo Sa’dzyah. Nikdy ich nemiešaj, žeby si mal na koncoch tetivy rôzne typy uzlov, lebo pokazíš kvalitu svojej streľby. Ak sa tetiva z nejakého dôvodu natiahne, raz alebo dva krát ju zakrúť a zaviaž uzlík tesne za okom (ale nikdy nie pod ním). Oká tetivy sú väčšinou malé. Nikdy by sa nemali robiť veľké pokiaľ nechcem skaziť strieľanie, zvýšiť chyby a znížiť silu luku, a navyše sa vystaviť riziku vyvlečenia tetivy.

Autor Knihy o rozličných druhoch zbraní, Kitdb Ajnds al-Sildh hovoril, že oká, ktoré sú širšie a dlhšie dávajú šípu väčšiu silu, dlhší dolet a tvrdší zásah, hoci dodal, že šíp pláva a tetiva zasahuje predlaktie lukostrelca. Takže ten, kto chce väčšiu silu a dlhší dolet by mal robiť väčšie oká na tetive, ignorujúc plávanie šípu, pretože ho zaujíma dolet a nie presnosť. Autor tejto knihy sa však domnieva, že toto vyhlásenie nie je prijateľné, keďže plávanie šípu znižuje jeho silu a redukuje jeho dostrel. Podobne ako jedno oko nemôže byť širšie ako druhé, pokiaľ to nediktuje nutnosť spôsobená hrubšou hornou a tenšou dolnou časťou tetivy.

[Dusan]

a arabsk0ho rukopisu

Potom z nej narež pásiky dvojnásobnej šírky než šírka zamýšľanej tetivy, pričom tam, kde je koža tenšia, narež trochu širšie pásiky a tam, kde je hrubšia, narež zase užšie; lebo ak by si rezal rovnaké, tak časti s hrubšou kožou by vytvorili na tetive výdute a časti s jemnejšou kožou by vytvorili užšie časti - oba efekty sú závažnou chybou pri výrobe tetivy.

[tom]

a tu kravskou musím řezat na jak tenké pásky?
_________________
na každů sviňu sa někde vaří voda

[tom]

nikdo to byl jen pokus
_________________
na každů sviňu sa někde vaří voda

[Jas]

...a to kto ti radil z ovce? Konská a kravská.Možno jeleň. Daňky a kozy ani neskúšaj.Ak tak určite nie z jednoho kusu. Ide hlavne o chrbtový pás kože, kdeby mala byť najhrubšia.
(Ovčie črevá boli spomenuté.)
_________________
J.

[tom]

tak tětiva z ovčí kože vypadala dobře,ale stála za prd,no možná tak na 15 librový luk,příště skusím kožu z kozy nebo z daňka.
vzal jsem ji přez koleno jako bych chtěl lámat klacek a prdla
příště se snad zadaří víc,teť je na řadě střevo
_________________
na každů sviňu sa někde vaří voda

[Dusan]

uuu, tome, super.
No nedostal som sa este k dokonceniu toho prekladu, ale uz sa posnazim....

[tom]

nějak se mi nechce věřit že to utáhne i 50 kg ,no v nejhorším dostanu vyliskané tětivou po čuni
_________________
na každů sviňu sa někde vaří voda

[tom]

tož jsem dneska prubl umotat tu koženou a jsem moc zvědavý na výsledek
kůže z ovce zbavená vlny,nařezaná na 3mm proužky asi 3m dlouhé
rozmočil jsem opět ve vodě a umotal ze čtyřech pramenů aku vrtačkou.
nechal jsem ju našponovanou a čekám až to uschne,no hrál jsem si z myšlenkou že bych to před smotáním vykoupal v řidším kožním klihu,ale když tak příště počkám si na vaše doporučení
_________________
na každů sviňu sa někde vaří voda

[Jas]

za mokra
_________________
J.

[tom]

jo a plést to mám za mokra nebo vysušené
_________________
na každů sviňu sa někde vaří voda

[cornus]

Jano Nagy mi popisoval postup spracovania čreva na tetivu. Rozrezal to po dĺžke a oškrabal až na tú pevnú nosnú vrstvu.
Z baraních čriev sa plietli tetivy hrubé ako prst na najsilnejšie kuše tak to musí niečo vydržať
_________________
´´Primitive bows are cool´´ Tom Mills
https://picasaweb.google.com/101174487128722023961
https://picasaweb.google.com/107441683046910005504
https://plus.google.com/?hl=sk&partnerid=gplp0

[tom]

beru na vědomí a zařídím se podle toho
_________________
na každů sviňu sa někde vaří voda

[Jas]

Nezabúdaj - ako už mnohokrát zdôrazňujem Dušanovy na Svätoplukove prúti! Ak teda poznáš báje toho tipu, kde viac tenkých pokope je silnejsších ako jeden hrubý...
_________________
J.