Registrace: 21.12. 2011 Příspěvky: 447 Bydliště: Svätý Jur
Zaslal: po únor 06, 2017 7:40 pm Předmět:
Dušan, ja som si taký "fórichtung" už dal vyrobiť. Pekne s tým viem urobiť v-spoj, potom by som to aj vedel pekne zúžiť obrúsením (niekedy sa chystám aj na to). Ja to používam na zlomené šípy, keď mi ostane šíp dlhý tak cca 25-26 palcov tak si driek "nadpojím" na požadovanú dĺžku.
Mýšo: Ano. Je to tak. Robil som asymetrický barel ako ho opisuješ, lebo som chcel riešiť strelbu na diaľku.Ale ako hovoris, je to veľmi narocne na vypustenie. Keď som dobre vypustil, sip letel pekne dlho rovno - čiže tak ako som zamyslal. Avšak moja technika nie je na takej úrovni aby som takýto tvar sipu vyuzil. Preto robím teraz opačný asymetrický barel. Vychadzam z taperu, ofootujem vpredu a zabrusim vpredu na krátkej vzdialenosti. Sipy lietaju veľmi dobre na "3D vzdialenostiah".
Len to ladenie je teda narocne 😊 _________________ Sen okçuluğu bir gün bırakırsan o seni 10 gün bırakır.
Registrace: 25.9. 2006 Příspěvky: 4466 Bydliště: Praha - Radotín
Zaslal: po únor 06, 2017 5:21 pm Předmět:
bareled je anglický výraz pro bikonický šíp (trochu se obávám, jestli jsem ten výraz nezavedl do češtiny já)
Asymetrický barel je oblíbený tvar pro turecké flightové šípy , kdy pro popis anatomie šípu je používána analogie s lidským tělem. Zúžení u hrotu (nohy)je delší než u končíku (prsa) a FOC hodně blízko středu šípu.
Ta úzká špička dělá strašné potíže lidem, kteří tlačí šíp k luku. Pak se takový šíp prohýbá podstatně víc než cylindrický.
I jsme zkoušeli využít vysychavosti fermeže- to funguje taky- ale nejlepší je naučit se střílet _________________ Důvěřuj Aláhovi, ale napřed si uvaž velblouda.
Prorok Mohamed
Naposledy upravil Mysa dne po únor 06, 2017 11:17 pm, celkově upraveno 1 krát.
Jardo - taperováním se myslí stažení do kužele v zadní čtvrtině až třetině, já mám nejradši bikónické dříky, ale vrtá mi hlavou co je to ten asymetrický barel - nejspíš asi metr dlouhý
Naozaj celý proces vnútri sústavy je natoľko zložitý, že určite je scestné hovoriť o nejakom harmonickom kmite.
čo som si však vďaka tejto diskusii uvedomil jasnejšie je, že harmonický kmit šípu je tá najrelevantnejšia veličina v prvom problížení (je zaujímavé že napr. musulmani brali za najrelevantnejšiu veličinu váhu drieku, ale možno to bolo tým, že používali jeden druh dreva a bol tam nejaký jednoznačný, až tabuľkový vzťah medzi váhou a tvrdosťou drieku - to je ale len moja hypotéza).
Čiže naozaj je najdôležitejšie vybrať správnu tvrdosť drieku a potom len dolaďovat tak ako píše Mýša, určite nie počítať
Mýšo, ja mám najradšej asymetrický barel, hoci som možno na smiech, lebo ladiť to je horor Ale páči sa mi ten tvar a tenké hroty, čo už, som subjektívny. Experimentujem teraz s tým, že zužujem predok šípu, ale až potom, čo na ňom spravím footud. Správa sa to výborne, koniec šípu je tvrdý, ťakže je menej zlomenín za hrotom, ale ladí sa to ešte ťažšie. Pracujem na fórichtungu, kde by som si foot robil presne vždy na každý šíp rovnaký, lebo zaťiaľ to robím ručne, čo zvyšuje hororové chvíle a nervák pri ladení. Skúšal si to? Aké máš skúsenosti? _________________ Sen okçuluğu bir gün bırakırsan o seni 10 gün bırakır.
Ta analogie šípu a xylofonu je, Mýšo, výborná. Ony ty fyzikální zákony nedělají rozdíly mezi věcmi.
K těm dvěma oporám šípu před výstřelem. Podle videí u sportovních luků hrot a přední část dříku za pomoci pružného butonu okamžitě odskakuje ze zakládky, takže tady asi moc problém nebude.
Co se týče tětivy, je třeba to vidět tak, že tětiva nemává šípem, ale kmitající šíp mává do stran tětivou. Samozřejmě to ten zadní uzlový bod, který je na cca 18% délky, se o něco posune, ale ne až na konec. Zkusím změřit vlastní (rezonanční) frekvenci šípu zavěšeného za končík a zavěšeného v uzlovém bodě, jestli se to povede, napíšu, jaký je rozdíl.
(nemá někdo možnost změřit "zvuk" vibrace šípu v těchto dvou variantách?)
To taperování (pokud chápu o co jde - obrušování, zeslabování), pokud vede k tomu, že se plynule snižuje tuhost dříku po délce, může mít za následek, že při stejné výsledné tuhosti - frekvenci celého šípu je ta zadní část pohyblivější, má větší amplitudu a to může být při obtékání madla podstatné
Pro všechny je však třeba znovu zdůraznit, že tuhost či měkkost šípu je pojem relativní, závislý na použitém luku. Jakékoli změkčování šípu zvyšováním hmotnosti hrotu vede k zvýšení hmotnosti celého šípu a tím ke zpomalení jeho rychlosti a veškerá snaha je v čudu...
A ano, tvrdý šíp je menší problém, než šíp měkký. U tvrdého šípu je hlavní chybou špatná separace končíku a tětivy. To se dá napravit změnou tvaru zářezu končíku, mám osobně odzkoušené, funguje to.
Registrace: 25.9. 2006 Příspěvky: 4466 Bydliště: Praha - Radotín
Zaslal: po únor 06, 2017 11:44 am Předmět:
s dovolením se vrátím do té hůř pochopitelné části diskuse s těžkými a lehkými hroty atd. a návaznosti na kmity.
S Jardou se nedá než souhlasit.
Vždycky jsem vnímal šíp jako stojaté vlnění. Nejjednodušší je samozřejmě struna, nebo tyč s rovnoměrným rozložením hmoty.
Ještě když jsem dělal laděné bicí nástroje, tak jsem využíval změnu rozložení hmoty, případně tuhosti ke změně výšky tónu.
Řekněme, že potřebuji naladit tyč - samozvučný hudební nástroj, například pro xylofon. Nechci upravovat délku. Například proto, že už jsem tyč zkrátil moc a zní vysoko. Ubíráním materiálu uprostřed, nebo zatížením konců vzdálím uzly od sebe.....snižuji tón. Naopak ztenčováním konců (snižováním jejich hmotnosti) tón zvyšuji.
Přeneseno na šíp- těžší hrot sníží frekvenci a má stejný efekt jako prodloužení šípu. Posune uzly kmitání dál od středu. Lehký hrot naopak. - pomyslně zkracuje šíp.
Ale co taperování? Je to velice stará technika změny vlastností šípu, podobně, jako footování.
Já se jednou pokoušel vypracovat přesný popis co se děje v šípu, ale usnul jsem u toho a pak jsem se k problému nikdy nevrátil. Přeci jenom jsem školní škamny opustil skoro před 30 lety
Taperováním by se mělo dít totéž, jako když ladím xylofon.......zkracuji šíp. Vytvrzuji ho.
- To je ovšem šíp na který nepůsobí žádné jiné síly než gravitace a tření vzduchu. Letí si krajinou udělat dírku do terče.
Problém je , že let šípu strašlivě ovlivňují jevy ke kterým dochází dokud je šíp v soustavě s lukem a tětivou. Šíp zcela zásadně ovlivňuje jestli se otírá, nebo neotírá během výstřelu o tělo luku. Jelikož až do okamžiku odpoutání se od tětivy je jeden uzel pomyslně na končíku (a tětiva neletí rovně) a druhý uzel buďto v místě kde se šíp otírá o luk, nebo na šípu v závislosti na délce a rozložení hmoty (pokud je šíp dostatečně pružný, aby luk obtekl).
Vyjadřuji to krkolomně, ale mám na mysli dvě fáze výstřelu- první fáze je pohyb tětivy a vlnění šípu a kdy se snažíme (my co si šípy krouháme) aby šíp byl v kontaktu s lukem minimálně, ale zase ne moc měkký, protože pak s sebou na konci mrskne a letí do pr....
-a fáze druhá, kdy šíp opustí soustavu a kmitáním ztrácí rychlost. Podle mého soudu pro přesnost střelby méně významná.
Mám bezpečně vyzkoušeno, že lépe se ladí šíp taperovaný jenom u končíku, než oboustraně taperovaný.
Taky že menší malér je když je šíp tvrdší, než když je měkčí.
A co je vlastně největší pecka ( a proč se to taperování vůbec dělá) , že když se podaří dobrá konstrukce šípu, dobré vyladění šípu s lukem a navíc střílí dobrý střelec, tak přední část šípu letí víceméně rovně a kmitá jenom zadní část.
Fyzikálně to popsat je asi trochu složité, ale jsou to poznatky z praxe. A je samozřejmě možné nesouhlasit. _________________ Důvěřuj Aláhovi, ale napřed si uvaž velblouda.
Prorok Mohamed
Jeneši, absolutně s tebou souhlasím!
Nechtěl jsem to tou rezonancí ještě víc komplikovat, ale asi jsem mohl uvést, že k vybuzení té vlastní frekvence daného objektu vedou dvě cesty. Jednak mechanicky, třeba ťuknutím vinných skleniček při přípitku, ale také, když na tu sklenku vypustím z reproduktoru ten správný tón o správné výšce, pak dojde k rezonanci - tedy souznění, (o to vlastně šlo v tom článku - obr.7), sklenice se rozezvučí tou vlastní rezonanční frekvencí, případně praskne.
Promiň, že ti odpovídám takhle, ale je to určené i těm desítkám dalších čtenářů, co sem zabloudí...
Registrace: 16.6. 2006 Příspěvky: 762 Bydliště: u Karlových Varů
Zaslal: po únor 06, 2017 10:09 am Předmět:
Jíra se moc nesnaží pochopit fyziku, on se bohužel na všech webech snaží pouze prudit a baví se tím.
Jardo pro vlastní frekvenci se často také používá označení rezonanční kmitočet. Je to jev znamý jak z mechaniky tak z elektrotechniky. Rezonanční kmitočet pro jednu soutravu je konstantní přesně jak píšeš. Menší rozdíl v průběhu výstřelu vzniká jenom z toho, že tětiva má také nenulovou hmotnost a dokud se neoddělí od šípu, tak trochu mění vlastnosti soustavy.
zejména si prohlédni graf na obrázku 7. v tebou citovaném článku, jehož výsledná křivka je o tom jak s klesající amplitudou klesá frekvence,
Jíro, nejdřív jsem ani nechtěl odpovědět, ale pak mi to nedalo...
Jak jsi na takovou pitomost přišel? Zkus pochopit, co ten graf říká:
Oni prostě postupně, plynule, zvyšovali frekvenci toho svého budícího generátoru a při té frekvenci cca 85 Hz se ten šíp rozkmital, protože to je ta jeho vlastní frekvence, a když se s tou budící frekvencí dostali výš, tak ten šíp zase ztichnul.
Je to totéž, jako když v autě přidáváš plyn a při určitých otáčkách motoru se ti roztřese karoserie a při vyšších otáčkách zase ztichne. To byla ta její vlastní frekvence, coby "výrobková" konstanta toho auta.
Najdi si na Googlu hesla: Euler-Bernoulliho teorie nebo Timošenkova teorie, týkají se ohybu a kmitání nosníků - prutů, naštuduj to a udělej si závěry...
Jíro, ..... Šíp je jako ladička, co vždycky zní "komorní A", a je uplně jedno, jestli tu ladičku vystřelíš z luku, z děla nebo ji vyhodíš z balkonu na chodník nebo do ní jen tak klepneš.
ano, aby ta ladička či šíp se rozkmitaly, musí dostat nějaká impuls, pak zní, ale pořád jako komorní A či těch 85 Hz u toho šípu ze článku.
Ano, na šíp působí všeliké síly, podélné i příčné. Ty ale mají vliv jen a jen na velikost amplitudy, tedy sílu zvuku, ale nikdy, nikdy, nikdy na tu frekvenci. Proto, viz výše, ten šíp nemusí zahlédnout luk, pořád, při jakémkoli vybuzení, má svých 85 Hz. (či komorní A)
Přírodní zákony se tím nezpochybňují, ony takhle fungují. Přírodní zákony se snažíš s Dušanm ohýbat Ty, když se snažíte, aby šíp či ladička měnily tón, podle toho, jak do nich klepnete, či jak se vám to hodí.
Já tady neprosazuji, nějaké vlastní nápady, jen uvádím, na co přišli už dávno pánové Koi, Hickmann a další a další a další...
jak psal Jeneš model chování šípu jsi popsal správně, ale jak začneš zdůvodňovat dostaneš se rychle od fyziky k magii,
znova si přečti uvedený článek a popis provedeného měření, zejména si prohlédni graf na obrázku 7. v tebou citovaném článku, jehož výsledná křivka je o tom jak s klesající amplitudou klesá frekvence,
ono v té kapitole 2. nejde o šíření vlnění (mechanical wave) v pružných materiálech, které má samozřejmě konstantní rychlost, což se zřejmě snažíš prosadit jako důležitý parametr a pro to je tebou připomínaná ladička asi výborným příkladem, ale na tom šípu se nic takového neměřilo, pouze se magnetem přitáhl hrot, čímž se v šípu uložila potencionální energie, ta se změnila po uvolnění v kinetickou, v duchu fyzikálních zákonů se šíp chtěl vrátit do původní polohy, ale uvolněná energie ho přes ty dvě opory rozkmitala v rovině ze které se pomocí snímače zaznamenala počáteční velikost amplitudy i frekvence, které obě klesali v závislosti na úbytku síly
z čehož se dá usoudit a ta kapitola to má v názvu (transverse oscillation), že jde o měření základního příčného kmitání dané soustavy(šípu) a takto získaná data se použila pro počítačové modelovaní průběhu sil, které v něm probíhají při jeho letu
když výše uvedené vezmeš v potaz, snáze pochopíš, že některé tvé fakta by nebylo na škodu pozměnit pokud chceš udržet teorii
měl jsem názor shodný se Syslem, že pokud se průstřelový test dělá uvolněním z prstů tak je to spíše ztráta času a že to nemůže fungovat, ale myslím, že toto video umožní pozměnit názor, ale netuším jak to dokázal
https://www.youtube.com/watch?v=LhTMkRR2p68&t=22s _________________ celá střelba z luku je jen o dvou krocích
1. naučit se střílet
2.opakovat to )
hm
ked som nad tym este premyslal, tak je vlastne pravda to, ze je jedno ake morbidne zlozite sily posobia na sip v sustave - podstatne je, ako ten sip vo vysledku zohnu, cize ako ho rozkmitaju
takze, ano pravda, staci vychadzat z kmitov daneho sipu v prvom priblizeni a potom uz len doladit. _________________ Sen okçuluğu bir gün bırakırsan o seni 10 gün bırakır.
Jíro, ta materiálová konstanta, je zjednodušení. přesně se dá říci, že je to "výrobková" konstanta. Šíp je jako ladička, co vždycky zní "komorní A", a je uplně jedno, jestli tu ladičku vystřelíš z luku, z děla nebo ji vyhodíš z balkonu na chodník nebo do ní jen tak klepneš.
ano, aby ta ladička či šíp se rozkmitaly, musí dostat nějaká impuls, pak zní, ale pořád jako komorní A či těch 85 Hz u toho šípu ze článku.
Ano, na šíp působí všeliké síly, podélné i příčné. Ty ale mají vliv jen a jen na velikost amplitudy, tedy sílu zvuku, ale nikdy, nikdy, nikdy na tu frekvenci. Proto, viz výše, ten šíp nemusí zahlédnout luk, pořád, při jakémkoli vybuzení, má svých 85 Hz. (či komorní A)
Přírodní zákony se tím nezpochybňují, ony takhle fungují. Přírodní zákony se snažíš s Dušanm ohýbat Ty, když se snažíte, aby šíp či ladička měnily tón, podle toho, jak do nich klepnete, či jak se vám to hodí.
Já tady neprosazuji, nějaké vlastní nápady, jen uvádím, na co přišli už dávno pánové Koi, Hickmann a další a další a další...
Ještě dám k tomu článku komentář:
Na obr.1 je rozložení hmoty zkoumaného šípu po jeho délce. Z toho rozložení a modulů pružnosti a) spočítali, b) generátorem změřili (obr.7), že jeho vlastní frekvence je 85 Hz. Upozorňuji, že je to taková jeho materiálová konstanta, kterou bude kmitat vždy, i kdyby luk nikdy nezahlédl…
to, že jsem se ještě nesetkal v mechanice s materiálovou konstantou vyjadřující jakousi frekvenci materiálu samozřejmě neznamená, že neexistuje, ale v tvém komentáři něčemu nerozumím jak může mít šíp nějakou frekvenci kmitání, když na něj nepůsobí žadná síla tedy pokud se věta i kdyby luk nikdy nezahlédl dá chápat tak jak zní, předpokládám, že nemíníš zpochybňovat fyzikální zákony a myslím si, že podle nich není kmitavý pohyb (frekvence) není nikdy konstantní, pokud působení vnějších či vnitřních sil popř. jejich kombinace není konstantní také a snad se shodneme, že takový výstřel šípu z luku se do toho napasovat nedá
v tebou uvedeném članku najdeš nejen základní informace o mechanice luku i šípu ve výstřelu a mě z textu vyplynulo, že šíp je při výstřelu namáhán na vzpěr silou, která je výslednicí axiální síly (v ose ) a radiální síly (příčné na osu) z toho mi logicky vyplývá, že tato výsledná síla, která působí v úhlu na osu šípu způsobí jeho deformaci/prohnutí, velikost samotného prohýbání i jeho frekvence je podle mého tedy přímo závislá na velikosti úhlu i velikosti této složené síly a samozřejmě tuhost/pružnost šípu (spin) nelze zanedbat,
tebou vypichovaný experiment (cap.2.3) kde je namáhán šíp na ohyb, je tedy pouze demostrace porovnání k pochopení průběhu působení oscilačních sil v dříku šípu a k přibližnému výpočtu těchto sil v šípu v průběhu výstřelu, stačilo by posunout ty dva body uchycení šípu (dřevěný šíp možná i jen pootočit) a výsledná frekvence by byla zcela jiná, takže asi žádná materiálová konstanta pouze výsledek závislý na proměnných
mám z toho všeho pocit, že jsi Dušana evidentně nepochopil, když se ti snažil říct, že nelze dělat výklad a přehlížet přitom fyzikální zákony je to potom zbytečně matoucí _________________ celá střelba z luku je jen o dvou krocích
1. naučit se střílet
2.opakovat to )
Ještě dám k tomu článku komentář:
Na obr.1 je rozložení hmoty zkoumaného šípu po jeho délce. Z toho rozložení a modulů pružnosti a) spočítali, b) generátorem změřili (obr.7), že jeho vlastní frekvence je 85 Hz. Upozorňuji, že je to taková jeho materiálová konstanta, kterou bude kmitat vždy, i kdyby luk nikdy nezahlédl.
Na obr. 11 vidíme, že končík musí opravdu vykonat jeden a čtvrt kmitu, aby byl co nejdále stranou od madla. (červená čára)
Teď už je to jednoduché. Doba kmitu je převrácená hodnota frekvence, tedy 1/85 = cca 12 ms (milisekund). Jeden a čtvrt kmitu trvá 15 ms.
Teď vezmeme do ruky luk. Pokud je tak silný, že dokáže ten šíp, ten jeho končík dopravit od našeho nosu po madlo právě za těch 15 ms, pak je vše správně sladěno.
Pokud vezmeme luk silnější, ten dopraví končík po madlo dříve, tedy dříve než končík vykmitl ven do ideální polohy a končík do toho madla třískne. To třísknutí je ještě zvýrazněno tím, že silnější luk vytvoří větší amplitudu - rozkmit. Šíp je proti tomu luku měkký, a vykazuje všechny nešvary měkkého šípu. Madlo je po čase viditelně omlácené a letky šípu jsou orvané.
Vezmeme-li slabší luk, doprava od nosu po madlo trvá déle, končík se mezitím zase vrací zpět a znovu dojde ke kontaktu, i když menšímu, protože slabý luk neudělí šípů - končíku takový rozkmit - amplitudu. Šíp je v tomto případě tvrdý. V tomto případě dochází také k špatné separaci šípu a tětivy (nemají v té chvíli stejný směr)
To je vše…
Registrace: 25.4. 2009 Příspěvky: 819 Bydliště: Rožnov pod Radhoštěm
Zaslal: út leden 31, 2017 3:24 pm Předmět:
JardaM má IMHO pravdu, vždyť o tom ta celá disputace je, čím měníme amplitudu a čím frekvenci. Když dám tentýž šíp do jiného luku, jeho frekvence bude stále stejná, takže energie do něj vložená nemá na frekvenci vliv. Změní se pouze amplituda a fázová rychlost. Tudíž ani při letu ji nemůže měnit, pouze klesá amplituda a fázová rychlost.
Pointa pro NEfyziky: frekvencí šípů ladíme jejich zkracováním nebo broušením materiálu v případě dřevěných tyček. Pokud tyčka zásadně nesedí, je lepší koupit jinou. Všechno ostatní jsou pouze jemné změny, které nedokáží zásadně měnit průlet šípu kolem madla a laicky řečeno větší těžiště vepředu pomáhá trochu šíp změkčit,ale opravdu jen trochu...
Moje doporučení, nepodceňujte testování pomocí postupného zkracování neopeřeného šípu, tato metoda je to poklad a výsledky snadno poznáte. _________________ >>- LK Falcon -->
Když budeš na tu strunu budeš tlačit libovolnou kombinací tlaků, to je jedno, stejně když ji nakonec pustíš, zahraje ten istý tón. Se šípem je to stejné.
Uvědom si, že ten tlak tětivy jde kupředu, ale ty kmity se začínají vyvíjet (v podstatě nezávisle na tom dopředném tlaku), v okamžiku sklouznutí tětivy z prstů a to příčně. Ty dva pohyby spolu nesouvisí.
Samozřejmě v počátku ten šíp musí "mávat" i tou tětivou, takže to rozložení hmoty je trošku jiné a tedy i ta frekvence je trošku jiná než po vzájemném oddělení, ale nic moc.
Ty dva pohyby (dopředný a příčně kmitavý) spolu fyzikálně nesouvisí, pro ladění jsou ale podstatné, aby se shodly tak, aby byl končík ve správné chvíli na správném místě.
Dušane, je fajn, že o tom přemýšlíš a diskutuješ, ale není třeba to dělat ještě složitější, než to je
(dál už nediskutuju)
Jakou přesnou dávku energie v přesném okamžiku? Na tu strunu když brnkneš, vůbec nesejde, jakou dávku energie jsi vynaložil, pořád bude mít stejný tón.
Ved to sam pises - brnkneš. To je presne ono. Brnknes na strunu a udelis jej energiu - UZ VIAC NA NU NEPOSOBIS.
Na sip nebrnkas, ani nahodou. Tlacis nanho tetivou, zlozito sa meniacim tlakom odvodenym od natahovej krivky luku, pricom ta tetiva este hadze zadkom kvoli paradoxu. _________________ Sen okçuluğu bir gün bırakırsan o seni 10 gün bırakır.
Ještě tohle. Píšeš:
...Ak by sme chceli harmonicky oscilator a harmonicke kmity, museli by sme jednak predpokladat, ze sip je dokonale pruzny a jednak, ze dostane nejaku presnu davku energie v presnom okamihu, ktora sposobi jeho harmonicke kmity. To ale tak nie je. Navyse sip istu cast energie pohlcuje, pretoze drevo, ani karbon, ani hlinik nie su dokonale pruzne materialy...
Každý systém má svou vlastní frekvenci, na které kmitá. Vůbec při tom nesejde, jestli je dokonale pružný nebo není. Prostě se utlumí dřív nebo později, nic víc.
Jakou přesnou dávku energie v přesném okamžiku? Na tu strunu když brnkneš, vůbec nesejde, jakou dávku energie jsi vynaložil, pořád bude mít stejný tón. Různá bude jen síla tónu, amplituda. Totéž ten šíp. Jeho rozložení hmoty mu definovalo jeho vlastní freknenci a tou bude kmitat vždycky, ať ho vystřelíš z čehokoli, nebo s ním praštíš o zábradlí. Pořád bude kmitat tou svou vlastní frekvencí...
ach jaj
napisal som to tam dost jasne - sila, ktorou tu frekvenciu sposobujes, NIE JE KONSTANTNA pocas vypustenia.
To je podstatne pre ladenie sipu pri opustani sustavy - tam ako sa ohne. Navyse to ako sa tam ohyba ani NIE JE harmonicky kmit. Je to skor vyslednica tlakov a teoria pevnosti a pruznosti, a vysledkom je kmit sipu ked leti.
A to ako kmita, ked opusti sustavu, uz je naozaj jedno - ale je to aj jedno voci ladeniu. Cize to, ze po vypusteni uz ked leti, si kmita ako on chce, z toho vyvodzovat jeho ladenie v sustave je nekorektne
ALE: staci staci to na to, aby sme mohli niekde zacat s tymi nasimi europskymi analytickymi mozgami. Ale len zacat. A potom doladovat myslienkovymi experimentami, ako sa ten sip sprava, kde posobi najviac sila od tetivy, ako kompenzovat mavanie zadku, ako vahou hrotu doladit kmit, tvarom peria atd atd. _________________ Sen okçuluğu bir gün bırakırsan o seni 10 gün bırakır.
Ještě tohle. Píšeš:
...Ak by sme chceli harmonicky oscilator a harmonicke kmity, museli by sme jednak predpokladat, ze sip je dokonale pruzny a jednak, ze dostane nejaku presnu davku energie v presnom okamihu, ktora sposobi jeho harmonicke kmity. To ale tak nie je. Navyse sip istu cast energie pohlcuje, pretoze drevo, ani karbon, ani hlinik nie su dokonale pruzne materialy...
Každý systém má svou vlastní frekvenci, na které kmitá. Vůbec při tom nesejde, jestli je dokonale pružný nebo není. Prostě se utlumí dřív nebo později, nic víc.
Jakou přesnou dávku energie v přesném okamžiku? Na tu strunu když brnkneš, vůbec nesejde, jakou dávku energie jsi vynaložil, pořád bude mít stejný tón. Různá bude jen síla tónu, amplituda. Totéž ten šíp. Jeho rozložení hmoty mu definovalo jeho vlastní freknenci a tou bude kmitat vždycky, ať ho vystřelíš z čehokoli, nebo s ním praštíš o zábradlí. Pořád bude kmitat tou svou vlastní frekvencí...
Dušane, to co jsem psal, se samozřejmě týká vypouštění z prstů. Pokud použiješ prsten nebo vypouštěč, je situace jiná.
Jinak, samozřejně v té první fázi, než šíp opustí tětivu, jsou ty jeho kmity tou tětivou vázané a kmitání je tím do jisté míry zkreslené, ale pak, když už si letí sám, tak to tlumený harmonický oscilátor s konstantní frekvencí JE, s tím nic nenaděláme.
Ale nechci nikoho poučovat, ať si to každý přebere po svém
Ani to vsak nie je ono lebo sip kazdym narastom vzdialenosti zo sustavy od okamihu vypustenia straca energiu, cize rychlost, cize ta jeho frekvencia "kmitu" klesa.
To je omyl, neklesá frekvence ale amplituda. Když brnkneš na strunu na kytaře, taky ztrácí postupně energii, ale frekvence - výška tonu se nemění, jen klesá hlasitost- amplituda
no....nie napisal som to preto, lebo sip v sustave rozhodnie NIE JE harmonicky oscilator. Po vacsinu casu v sustave nanho posobi tetiva - jednak jej v case NEROVNOMERNY tlak, ktory koresponduje s natahovou krivkou luku a jednak paradox. Ak by sme chceli harmonicky oscilator a harmonicke kmity, museli by sme jednak predpokladat, ze sip je dokonale pruzny a jednak, ze dostane nejaku presnu davku energie v presnom okamihu, ktora sposobi jeho harmonicke kmity. To ale tak nie je. Navyse sip istu cast energie pohlcuje, pretoze drevo, ani karbon, ani hlinik nie su dokonale pruzne materialy.
V tom najhrubsom priblizeni naozaj mozeme uvazovat o tom, ze sip dostane energiu v jedinom bode a jedinom okamihu vypustenia a sprava sa ako dokonale pruzna tyc, ktora nestraca nic z dodanej energie a vsetko premeni na kmity. Toto je ale zavadzajuce hlavne kvoli paradoxu, kvoli natahovej krivke a kvoli stratam energie.
Na nase ucely to ale postaci, si myslim, ale urcite nie natolko, aby sme z toho vyvodzovali nejake vseobecne platne zavery a LEN podla kmitu sipu ladili sustavu. To urcite nie. Prve priblizenie urcite nie je dostatocne. To potvrdzuju prakticke skusenosti
Na tom videu su navyse luky s oknom
Ak si zoberieme primitivny luk, najlepsie je ak sip luk obteka, to nam je vsetkym jasne. Ci uz je to celociselny nasobok kmitu sipu, alebo ako tu bolo spominane 1 a 1/4 to je jedno. Treba vyladit tak, aby sip koncom netreskol do luku.
Navyse, je rozdiel, ako clovek vypusta. Rozdiel je urcite v mediterane a prsteni, kedze prsten ma vacsi potencial eliminovat paradox, ale to zas musi clovek s prstenom vediet vypustit _________________ Sen okçuluğu bir gün bırakırsan o seni 10 gün bırakır.
Jarda M Však to bylo myšleno ironicky, bavíme se o tom, že mi nepřijde průstřelový test přes papír průkazný a své argumenty jsem podpořil příkladem Olympioniků, kteří mají jak píšeš perfektní průlet kolem madla, ale šíp kmitá v ploše, tedy by průstřelovým testem neprošel.
Tak to jo, taky nevím, co si o tom průstřelovém testu myslet a hlavně jak ty jeho výsledky interpretovat, aby vedly k nějakému rozumnému cíli.
Berme to ale i tak, že když dřív nebyly tyhlety kamery, tak se střelci chytali všeho, co bylo po ruce...
Časy uváděny v GMT + 2 hodiny Přejít na stránku Předchozí1, 2, 3, 4, 5, 6, 7Další
Strana 2 z 7
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra. Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru. Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete hlasovat v tomto fóru.
Diskusní fórum
FAQ
Hledat
Seznam uživatelů
Uživatelské skupiny
Registrace
Osobní nastavení
Přihlásit se pro kontrolu soukromých zpráv
Přihlášení
)
