Já mám šípy dlouhé cca 31,9'' se spinem 800 od Kolihy. Na webu má sice napsáno, že jsou dlouhé cca 30'', ale zkus mu napsat a možná se domluvíte. Cena za šíp je 230 Kč.
Tak byl tu názor, že je jednodušší to natočit (vyfotit) než to spočítat. Chtěl jsem to zkusit. Jestli to vůbec v amatérských podmínkách jde. A co bude výsledkem.
JardaM napsal:
To znamená, že šíp kmitá pomalu, a je tedy měkký.
V dané situaci to ale nevadí, protože v okamžíku, kdy končík (kormidla) míjí madlo, je končík (i přesto, že je ve špatné fázi - přikloněný k madlu) od madla dostatečně vzdálen, takže se vlastně nic neděje.
A o tom to je.
Já teda nevím. Podle tabulek je 500 stovka byť 31 palců dlouhá na luky přes 40 lbs. Ten můj má na při plném nátahu 38. Vzhledem k tomu, že mi to létá doleva (u praváka) od záměrného bodu, tak to asi bude tvrdé.
Přijde mi že pokud to létá doleva nebo doprava tak se něco děje;)
Natočit to s končíkem klidně můžu.
Nevím komu to léta "sem tam". Viděl jsem jedno video olympie kdy končík opouštěl zakládku ve stejném místě jako byl předtím hrot. Takhle bych si laicky představoval seřízený luk s šípem.
Problém více šípů je trochu v penězích. Ty co mám mě stáli to co luk a 31 se prý v 600 nedělaj.
paci sa mi video, ale neviem ako si s tym chces realne pomoct.
Video je jediná cesta, jak si v této záležitosti můžeš reálně pomoct. Vidíš totiž na vlastní oči, jak ten šíp kolem luku "kličkuje". Pokud by PePe, či kdokoliv jiný, natočil stejné záběry řekněme se třemi šípy různé tvrdosti, tak i malé dítě pozná, který z nich je nejlepší a není co řešit.
Různé ty doporučované testy s holým šípem, střelba přes papír atd. jsou, slušně řečeno, na houby.
je to zaujimave sice, ale ja by som sa na to vykaslal
pozri si videa olympionikov napriklad - kazdemu sa trepe sip. aj tebe sa bude trepat, ale celu tu fyziku nevychytas takymito pokusmi s videami.
som fyzik a viem ze sa to da spocitat, ale uz v prvom priblizeni, ked to beries ako tuhu tyc ktora sa ohyba a nereflektujes este na pohyby tetivy a toboz, tlacenie sipu k luku alebo nebodaj pohnutie madlom, tak i v tom prvom priblizeni je to natolko zlozite, ze som sa na to vykaslal.
Potrebujes vediet len par veci a potom rucne ladit.
- potrebujes vediet ze sip kmita, ak je to rovny valec v prvom priblizeni kmitaju konce a to oba rovnako, v harmonickom vlneni
- z toho vychadza paradox - predpokladam ze poznas.
- tuhsi sip doladis, maksi nie (mozno akurat tak tazsim hrotom, ale to sa posunies zase inde a nebudes mat sipy rovnake, co je zas nahovno).
skusaj, skusaj, skusaj, studuj, studuj, studuj.
paci sa mi video, ale neviem ako si s tym chces realne pomoct. _________________ Sen okçuluğu bir gün bırakırsan o seni 10 gün bırakır.
Škoda, že není vidět pohyb končíku (resp. těch kormidel) hned od začátku výstřelu, kdy jsou vlevo mimo záběr. To zpomalení tomu taky moc nepomohlo, protože když to prohlížím po jednotlivých "frame" tak je jich vždycky asi deset stejných a jen překážejí.
Nicméně jde vidět, že v první fázi letu je šíp prohnutý (z pohledu diváka) dolů, pak se srovná, a v okamžiku kdy kormidla míjí madlo, je prohnutý nahoru. Správně by ale v tomto okamžiku měla nastat další fáze, kdy je prohnutý zase dolů, tedy kormidla a hrot jsou směrem od luku ven. To znamená, že šíp kmitá pomalu, a je tedy měkký.
V dané situaci to ale nevadí, protože v okamžíku, kdy končík (kormidla) míjí madlo, je končík (i přesto, že je ve špatné fázi - přikloněný k madlu) od madla dostatečně vzdálen, takže se vlastně nic neděje.
A o tom to je.
Tušil jsem to. Pokud nemáš okno, jehož smyslem je dostat šíp co možná do osy výstřelu a ani nemáš zakládku, která mimo jiné nastavuje určitý odstup šípu od madla a snižuje tak možnost kontaktu, tak si myslím, že to co máš je asi tak maximum možného...
Tak ať se ti daří!
Jardo dík za odpověď. Řešit to asi nijak nebudu.
Jen mě zajímalo, jestli je šíp spíš trošku měkčí, nebo tvrdší.
Popravdě, Tvůj výpočet asi nikdy nepoužiju. Nemám jak změřit rychlost.
Šípy si dělám celý, včetně týbel a tak mi většinou vyjde každej trošku jinak.
Ale aspoň ty týbla se snažím trošku sjednotit, tak abych věděl, jestli další dělat trošku tvrdší, nebo měkčí.
Tyčky dělám bikonický, 8,2 - 9,2 - 8,2 mm, délky 29'', hroty jsou 90 grain.
Váha celých šípů vychází kolem 31g.
Luk mám bez okna a bez zakládky, 55 lb Kaya KTB
Těžko říct, Radasi. Nejsou jen stavy "dobré" - "špatné". Ty máš asi stav "skoro dobré". Ono záleží taky na velikosti okna, tvaru a umístění zakládky, vystředění šípu atd.
Důležité je, aby to lítalo tam, kam má - tedy hlavně aby byl dobrý soustřel, a aby se šípy neničily.
Pánové, malej dotaz.
Poslední sada šípů se mi docela povedla. Lítá to pěkně.
Při výstřelu nezaznamenávám žádnou kolizi s lukem.
Ale na šípech se mi objevily známky otěru o luk. Jsou u začátku letek.
Snad se mi podaří protlačit fotku.
Značí to že jsou šípy špatně sladěný? Fakt to lítá přesně tam kam chcu.
Ak nieje vypúšťanie úplne konštantné kmitá to zakaždým inak
Ano, to je součástí umění střílet, abychom vypouštěli šíp pokaždé stejně. Ale i při špatném vypuštění se mění v podstatě jen výchylka (amplituda) kmitu. to, že kmit začíná po prstech vlevo (k tělu) atd. a i jeho frekvence, to zhruba zůstává...
Ještě k tomu výpočtu:
On přesný výpočet, jestli končík narazí nebo ne, je asi nad naše možnosti.
Z logiky věci ale vyplývá, že silnější luk, který udělí šípu vyšší rychlost, vyžaduje při správném sladění tvrdší šíp, tedy šíp s vyšší vlastní frekvencí. Obě veličiny jsou si do jisté míry úměrné, tedy jejich podíl je (víceméně) konstantní. To je to číslo, které mi vyšlo, tedy pro dobré sladění je ten poměr vlastní frekvence a výstřelové rychlosti někde mezi 0,86 a 1,00
PePe: d) Pro čistý oblet madla končíkem musí končík vykonat jeden a čtvrt kmitu. Pokud vykoná jeden a půl kmitu po úroveň madla, tak do něj klepne.
http://www.bowmania.sk/clanky/technika/reflextune/reflextune.htm
Prohlídni si ten poslední obrázek, tam tu jeho dráhu vidíš. Ta sinusovka je taková zdeformovaná, takže je nutno pro výpočet použít nějaké korekce. Už je to dlouho, co jsem to tehdy psal, už si to přesně nepamatuji.
Takže ten výpočet zkus: Frekvenci poděl rychlostí a porovnej s těmi mezemi, co jsem uvedl.
(Ono je to všechno daleko složitější. Problém tvrdého šípu je např. v tom, že opouští tětivu ve špatnou dobu pod špatným úhlem, takže dostává boční impuls, který ho strhne na stranu...)
f) Kdysi jsem to zkoušel filmovat i s těmi (myslím) 60 fps. Pokud nastavíš expozici tak, aby snímky navazovaly jeden na druhý bez časové mezery (horší světelné podmínky) Tak je ten záznam sice mázlý, ale tu dráhu je zřetelně vidět. Zkus to.
Snad ještě doplním:
b) Ano délka, hmotnost a její rozložení, to vše vlastní frekvenci ovlivňuje. Aby se tedy nemusela složitě počítat, dá se to tím brnkáním ošvindlovat, tedy zjistit.
d) teoreticky musí končík vykonat po úroveň madla jeden a čtvrt kmitu.
Není lepší jeden a půl kmitu?
Mě spíš šlo o to jestli se z délky frekvence a rychlosti nedá spočítat jestli ten končík narazí nebo ne.
JardaM napsal:
c) Pro "clearing" (čistý oblet) není důležitá dráha hrotu, ale jen a jen dráha (sinusovka) končíku.
Já to myslel spíš tak jestli neplave vzduchem jako ryba (teda doufám, že tak ryba plave). Ano neplave. Vrtí se stejně nezávisle na rychlosti, takže zvětšuje svůj aerodynamický odpor.
JardaM napsal:
f) Proto píšu, že úplně nejlepší je tu dráhu končíku při výstřelu z ptačí perspektivy nafilmovat. Pak je zřejmé, jestli potřebuji tu sinusovku protáhnout (šíp měkčí) nebo zkrátit (šíp tvrdší).
To bezpochyby ano, ale tímto vybavením nedisponuju. Resp když se dostanu na 60 fps tak to stačit stejně nebude.
Snad ještě doplním:
a) Tím "brnkáním" zjistím vlastní frekvenci šípu. Je to jeho specifická vlastnost. Jinak kmitat neumí
b) Ano délka, hmotnost a její rozložení, to vše vlastní frekvenci ovlivňuje. Aby se tedy nemusela složitě počítat, dá se to tím brnkáním ošvindlovat, tedy zjistit.
c) Pro "clearing" (čistý oblet) není důležitá dráha hrotu, ale jen a jen dráha (sinusovka) končíku.
d) teoreticky musí končík vykonat po úroveň madla jeden a čtvrt kmitu.
e) dráhu ovlivňuje i vystředění šípu na zakládce, tvar a vůle zářezu končíku, poloha prstů při vypouštění a podobné ptákoviny.
f) Proto píšu, že úplně nejlepší je tu dráhu končíku při výstřelu z ptačí perspektivy nafilmovat. Pak je zřejmé, jestli potřebuji tu sinusovku protáhnout (šíp měkčí) nebo zkrátit (šíp tvrdší).
Registrace: 16.6. 2006 Příspěvky: 762 Bydliště: u Karlových Varů
Zaslal: po leden 04, 2016 5:24 pm Předmět:
Zajímavý nápad, jak využít přirozené frekvence stojatého vlnění k přímému změření vlastností šípu. Běžné metody měřící průhyb nepostihují všechny faktory. Předpokládám, že jsi měřil na šípech karbonových nebo duralových - počítám, že dřevěné mají o dost větší útlum a měřily by se hůř.
Jen drobná poznámka - rychlost šípu není dána jenom nátahovou silou a hmotností šípu, takže je dobře, že jsi jí také změřil.
Pepe, ono jde pořád o to samé. Při vypuštění šípu prsty se šíp a tedy končík, rozkmitá. Frekvence kmitání, tedy jeho tvrdost či měkkost závisí na vlastnostech šípu, jeho délce, váze, těžišti.
Rychlost šípu dopředu je dána jeho váhou a sílou luku.
A teď už jde jen o to, aby ten mrskající se (kmitající) končík šípu při tom, jak se řítí dopředu, nebrnknul o madlo, tedy aby měl takovou frekvenci, že při tom míjení madla byl právě vykmitnutý směrem od madla, tedy "ven". Jen o to tady jde, to je princip všech problémů s tvrdým či měkkým šípem, proto se vymýšlí spousta doporučovaných postupů jak to vyřešit, no a já jsem měl taky tu snahu.
V dnešní době digitálních kamer je asi nejlepší ten výstřel zvýšenou rychlostí snímkování nafilmovat a prohlédnout si, jak to dráha šípu - končíku ve skutečnosti vypadá a podle toho se zařídit.
Tož tak, ať se ti daří...
Mohl by mi prosím někdo laicky vysvětlit na čem je tato metoda založená?
JardaM napsal:
...
a) je třeba znát výstřelovou rychlost toho daného šípu. Je jedno, jak se zjistí (rychloměrem, kamerou, jedním nebo dvěma mikrofony rozborem letové křivky atd.)(Já jsem to měřil přes letovou křivku i přes nahrátí zvuku, v obou případech 50 m/sec, plus minus nějaká desetina)
b) je třeba znát vlastní frekvenci šípu v tomto uspořádání:
Jemně uchopím šíp za končík dvěma prsty a opřu jej asi v polovině délky o hranu stolu (hrotem dopředu nahoru). Druhou rukou na něj brnkám a posouvám ho při tom přes hranu k sobě, až najdu takový bod na šípu (přední uzlový bod, u mne to bylo 12,5 cm od špičky), kdy šíp při tom brnkání prakticky neposkakuje a nerachotí po hraně stolu a spokojeně vydává hluboký tón . Výšku toho tónu (jeho frekvenci) je třeba nějak zjistit (nejlépe nahrátím přes mikrofon, ale třeba absolutním sluchem, fantazii se meze nekladou) (Já jsem ho nahrál do PC, programem Goldwave411 si ho prohlédl a zjistil, že frekvence je 44,4 Hz viz obr.)
c) Frekvenci podělíme rychlosti, to je vše.
Pokud je výsledek větší než 1,0 , je šíp tvrdý
Pokud je výsledek menší než 0,86 , je šíp měkký
Mezi tím je šíp akorát (mně vyšlo 0,89)
předpokládám, že šíp bude kmitat frekvencí kterou změříme.
Pokud dobře počítám, tak spočítám kolikrát kmitne šíp na jednom metru. (Neměla by tu hrát roli i délka šípu?)
"Někde někdo" vysvětloval, že šíp kmitá mezi dvěma body a jejich poloha na šípu udává jestli je šíp tvrdý nebo měkký. Jaká má být jejich poloha.
Platí, že dráha kterou projde hrot šípu projde i končík??
Ten článek je o tom základním seřízení luku. To je samozřejmě potřeba udělat. V tom není problém. O tuhém a měkkém šípu se píše až v závěru, ale nic nového, jen to co říkají všichni....
Jak já tomu rozumím: před testováním samotným se musí provést hlavní nastavení - BH, ramena, zhruba lůžko šípu na tětivě, mj. zajistit i to, aby si šípy neškrtly, jinak je celé testování k ničemu.
Hlavní vtip testu s holým šípem je v tom, že kormidla během letu jakž takž srovnají i nečistě vystřelený šíp, kdežto holý šíp letí tak, jak opusti luk a nesrovná se. Proto indikuje výškově i stranově, co je na luku nastaveno blbě.
To hlavní nastavení je samozřejmost, proto jsem to nezmiňoval, no ale mám zato, že když už jsem tak daleko, že si šípy neškrtnou, tedy že je"clearance" vpořádku, tak ladění je hotové a už není co testovat, nebo ještě je?
Na ten odkaz se podívám, dík
Ještě mám takovou nejasnost, snad mi odborníci poradí:
Prakticky jediná metoda pro sladění luku a šípu, kterou doporučují prakticky všichni na světě, je metoda opeřeného a holého šípu. Nikdo na světě ale neříká, na čem je v principu založená. Ví to vůbec někdo?
Ještě lze pochopit, že pokud je šíp (opeřený) tvrdý, tak ten holý, který je vždycky měkkčí, bude tím pádem sladěný nebo skoro sladěný a poletí tím pádem tam, kam má a z rozdílů polohy zásahů jde na něco (možná), usoudit.
Když je ale opeřený měkký (můj případ), narazí koncem do madla, odrazí se, ale kormidla ho srovnají, takže dopadne skoro tam kam měl. Jeho holý kolega je ale ještě měkčí, třískne do madla ještě silněji a odrazí se ještě víc. A pokud má navíc ještě tu smůlu, že je to kovový šíp od Eastonu s velmi malým FOC, tak už jej nesrovná vůbec nic a uhání prostorem v podivných křivkách, jednou 6 m vlevo, podruhé 8 m vpravo od terče, a když náhodou terč trefí, tak pod takovým úhlem, že se ohne do pravého úhlu (to se mi stalo!).
Z toho se přeci nedá poznat (podle mne) vůbec nic!
Z této zkušenosti jsem proti metodě s holým šípem dost zaujatý, skoro alergický a hledám pořád něco jiného - lepšího.
Těch zvuků, co vydává tětiva je jeden přes druhý moc. Všechny ty "hrozné rány" a chyby vypouštění (horní obrázek) jsem odfiltroval, a zbylo jen to přátelské tiché brouknutí někde kolem 50 Hz (dolní obr.), v rytmu, který jí vložila tuhost šípu. To tam je vždycky.
Na vlákně "vibrace luku" mi SanDuro odpověděl:
skoumani jestli je nejlepsi zvuk spojen s nejlepsimi vlastnostmi asi nikdo skoumat nebude.
No možná že ne, možná ano, jen o tom nevíme. Já jsem to zkusil takhle:
Tětiva cestuje s končíkem šípu "ruku v ruce" minimálně 3/4 dráhy mezi prsty a zakládkou, pak sice zůstává pozadu, ale nějak zásadně dráhu neměmí (viz různá videa). Tětiva je zároveň struna, která vydává tón.
Ten prostřední obrázek z mého posledního příspěvku je z *.avi souboru, který má i zvukovou stopu. Takže patří k sobě.
Tu zvukovou stopu vidíte na horní části obrázku. Je to 60 msec od začátku výstřelu. Vypadá to dost příšerně. Ale když jsem to prohnal přes pásmový filtr (propusť 40 až 60 Hz), abych odfiltroval všechny vyšší harmonické i neharmonické kmitočty, tak to náhle vypadá úplně jinak (rád bych, kdyby se k tomu mohl vyjádřit nějaký zvukař). Čas od náběhu první vlny po vrchol 2. vlny je 27 msec (ta šedá oblast), po korekci na rychlost zvuku to je 26 msec. Myslím si, (jsem přesvědčený) že to je právě čas, kdy končík mého šípu je nejdále vlevo.
Každý obyčejný PC vzorkuje zvuk na úrovni 44 kHz, a to žádná kamera neumí.
Časy uváděny v GMT + 2 hodiny Přejít na stránku Předchozí1, 2, 3, 4, 5, 6, 7Další
Strana 4 z 7
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra. Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru. Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete hlasovat v tomto fóru.
Diskusní fórum
FAQ
Hledat
Seznam uživatelů
Uživatelské skupiny
Registrace
Osobní nastavení
Přihlásit se pro kontrolu soukromých zpráv
Přihlášení
Přesně tak
