Letos, jako každoročně, proběhl ve westernovém městečku Beaver City jarní turnaj v lukostřelbě. Jedná se o velmi pěkné městečko s milou atmosférou. Nejde o nějakou lacinou filmovou kulisu , ale o rekonstrukci traperské pohraniční osady s pevnůstkou z poloviny 19. stol. Kromě zmíněné pevnůstky osada zahrnuje kovárnu, kostelík (vysvěcený), saloon, prádelnu, poštu, ponyexpress, šerifárnu, Hotel, koupelnu, několik stylových staveb a obchod provozovaný vychytralým Skotem Carlosem. Místo se nalézá asi 20km severovýchodně od Velkého Meziříčí v katastru obce Strážek.

Ačkoli byl turnaj vcelku dobře utajen, přesto si ho řada lidí dokázala zjistit a k hrůze pořadatele Carlose se přihlásila. Naštěstí nepřijeli, protože neměli čas, nebo se koukali na předpověď počasí.

Ve výsledku bylo soutěžících něco kolem 30 s výraznou převahou tradičních luků. Část účastníků dorazila již v pátek, takže proběhl večírek s několika třídami alkoholu a navíc začala výrazně klesat teplota.

Sobota začala pěkně, neboť dorazil z veliké dálky i jeden z bohů tradiční lukostřelby , sám veliký Zelí s chotí. Pak začalo být hnusně. Občas déšť, občas zima, občas vítr. Nálada radostná a optimistická. Dopoledne se střílely terčovky na 40cm FITA (barevný) na 25 a 20m , 5 malých srdíček, nepopulární 2D kachna na louži skrz díru v papundeklu, zajíc za překážkou v kleče a dvě obří veverky na 6 šípů. Splenditní oběd – uzené s kaší a hovězí polévka a odpolední střelba.

Rychlopalba, kombat, kyvadlo, královská ústupovka a 2D vlk na 50 m. Kyvadlo je pytel na provázku, který vysokou rychlostí profičí za vraty od pevnůstky. Kombat KÚ a rychlopalba se střílí na člověčí siluety. Je to trochu osobité, protože se odražené šípy nepočítají , ruce tvoří volně visící svetr a nohy jsou oddělené od sebe, i od těla. Jak člověk netrefí obličej, nebo tělo, chce to jistou dávku štěstí.

Nálada byla velice přátelská a navíc se na takovýchto turnajích dá narazit na fairplay. Je to až komické pozorovat, když rozhodčí trvá na tom, že zaznamená zásah a závodník se brání, že to žádný zásah není. To bylo možné pozorovat vcelku běžně.

Odpoledne se dostavil s kamerou Imago a začal provádět filmový záznam pro příští generace, přičemž jeho odvaha si v ničem nezadala s válečnými reportéry. A začaly hustě padat kroupy bez deště. Závěrem se střílela mimosoutěžní disciplína na lahodné, leč štíhlé salámky- synek trefil dva a byl nesnesitelný.

V holém luku zaslouženě zvítězil Leon, v tradičním ten pán co loni.

Děkuji pořadatelům a zálesácké obci Bobřín za naprosto skvělý zážitek i dřevo do kamen a pokud to bude jenom trochu možné, příště jedem zas.