Všeobecně se předpokládá, že Germáni nepřikládali lukům velký význam. To však nemusí znamenat, že by luky nepoužívaly vůbec. Protože je nenacházíme v mohylách nebo na obětních místech, sloužily jim luky pravděpodobně spíše k lovu nežli jako válečná zbraň. Nález luků v Nydamském rašeliništi (1863, jižní Dánsko), které byly datovány do mladší doby římské (200 – 400 n. l.), však ukazuje na zvyšování významu luku jako zbraně, a to zvláště po setkání zdejších obyvatel s římskými lukostřelci. Sasové a Anglové, kteří zde v této době sídlili a kteří později expandovali do Británie, si pravděpodobně vzali sebou také své luky a šípy. Předpokládá se, že nalezené nydamské luky jsou možnými předky později proslavených saských a anglických dlouhých luků. Části šípů Dlouhý luk z této doby je vyroben z jednoho kusu tisového dřeva a má celkovou délku od 170 do 200 cm. Hřbet luku je z běli a břicho je vyřezáno z tmavého jádrového dřeva. Tím výrobce luku využil vynikající vlastnosti tisového dřeva, které můžeme označit jako "přírodní kompozit."

Nalezené luky mají 7 až 20 letokruhů na cm, většinou však 11 až 16, a v jednom případě dokonce 30 letokruhů na cm. Luky jsou převážně zhotoveny z tenkých kmínků tisu, a proto jsou luky sukaté. Dobré dřevo bez suků bylo v této oblasti pravděpodobně těžko k sehnání. V rašeliništi byl také nalezen jeden luk z borového dřeva, třebaže je borovice jako matriál pro stavbu luku naprosto nevhodná. Nejpravděpodobnější vysvětlení je, že tento luk sloužil k oklamání boha, jemuž byl obětován.

Nydamské luky mají oválný, kruhový průřez nebo je ve tvaru D. Rozměry střední části luku se pohybují kolem 3,15 x 2,83 cm a rozměry průřezu na jeho koncích u zářezů pro tětivu jsou kolem 1,5 x 1,3 cm. Některé luky mají na horním konci hrot ze železa či parohu, takže střelec mohl svůj luk použít v nouzi také pro boj zblízka, což mu zvyšovalo šanci ubránit si v boji svoji kůži. Tento závěr je však pouze jednou možností pravděpodobného vysvětlení účelu těchto hrotů na luku, protože lze nalézt také jiná vysvětlení těchto "ozdob" na koncích luků.

Nalezené luky nemají zářez pro tětivu umístěný až na konci luku, ale je umístněn většinou 5 cm nad koncem luku (v některých případech však byl umístěn i níže). Na každém rameni luků je umístěn pouze jeden zářez pro tětivu o průměrné hloubce 0,35 cm. Tětiva se u nalezených luků nedochovala. Část nalezených luků měla také tětivový kolíček, který udržoval tětivu na svém místě při jejím svěšení. Omotávka luku byla jen částečná a sloužila k opravě nebo jako úchopová část, případně i jako ozdoba.

V rámci výzkumu Nydamských nálezů byly tyto luky i šípy rekonstruovány a testovány. V napínacích silách luků od 25 kg (55 ls) do 29 kg (64 lbs) dostřelí šíp až na vzdálenost kolem 170 m a prorazí bez problému kroužkovou košili i štít jako hřebík prkno. Mnoho luků má známky po sečných ranách nebo po zlomení. Jak bylo již zmiňováno, je těžké dokázat zda to bylo záměrné, nebo poškození vznikly opravdu při používání luku v boji či na lovu. Některé hroty šípů, které se nalezly spolu s luky, nesou stopy po použití a jsou jasně ohnuté po nárazu na pevnou překážku či na štítovou puklici.

Hroty šípů z Nydamského naleziště jsou převážně železné, ale byly nalezeny i kostěné či vyrobené z paroží. Našly se také hroty šípů se širokým ostřím ve tvaru vavřínového listu, které se používaly jak pro lov, tak pro válku. Mezi nálezy však převládají štíhlé hroty, které mohou prorazit kroužkovou košili a štít. Tyto hroty připomínají středověké bodkiny nasazované proti těžkooděncům v brnění. U nalezených hrotů je téměř pravidlem, že široké hroty mají tulejku a úzké hroty dříkový trn.

Dříky nalezených šípů byly vyrobeny z jasanu (12 až 14 kusů), a nebo z borovice (ostatní šípy). Šípy z borovice mají 6 až 20 letokruhů na cm, jasanové šípy 2 až 7 let na cm. Délka dříků se pohybuje mezi 75 až 80 cm a některé z nich mají rozměry v rozmězí 63 – 85,4 cm. Průměr dříků se pohybuje mezi 8 až 10 mm. Na dřících jsou rozdílné škrábance nejistého významu, ale je možné, že jde o výrobní či vlastnické značky. Všechny šípy jsou celkem kvalitně opracovány. Na šípech je na nich znát také mnoho stop po opravách, z čehož lze usoudit, že výroba dříku pro nový šíp byla pro jeho majitele příliš náročná, než aby vždy nahradil starý dřík šípu novým.

Opeření šípů bylo vyráběno z pér různě velkých ptáků. Celkem bylo nalezeno opeření šípů vyrobené z pér 9 druhů ptáků (např. husa, labuť, orel aj.). Kormidla byla na šíp připevněna lepením (březový dehet) a omotávkou (lýkem 22 až 76 otoček na 10 cm). U šípů se používala 4 kormidla nalepena do tvaru X nebo do kříže. Délka kormidel se pohybuje v rozmezí 8 až 13 cm. Končíky šípů jsou rozšířené a zářez pro tětivu je proveden ve tvaru U nebo V. Hloubka a šířka zářezu je max. 0,5 x 0,5 cm.

Závěrem svého článku bych chtěl požádat lukostřelecký lid o pomoc při hledání dalších pramenů k těmto lukům. Jmenovitě se jedná o knihu (bo články) od Ole Nielsena.

Použité prameny:
- Bögen und Pfeile v Der Opferplatz von Nydam od Harma Paulsena
- Internet

Autor: O. Fröhlich (Iwaz)

Fotodokumentace:

(Engelhardt 1865, tabule 12 luky, šípy a hroty z Nydamu)   Obr. č. 1: části hrotů z Nydamu (Paulsen Harm 1998, Obr. 6) 1) ostří 2) tulejka 3) dříkový trn 4) krček 5) tulejkový hřebíček 6) profily

Obr. č. 2: Střelecké zkoušky. 1-2: přední a zadní strana štítu prostřelená tenkými hroty. 3-4: proražení štítu hrotem tvaru vavřínového listu. 5: proražení štítu tenkými hroty. 6 tvar hrotů zkušebních šípů. (Harm Paulsen 1998, obr.18)

Obr. č. 3: Části šípů (Paulsen Harm 1998, obr. 7) 1-hrot šípu, 2-část dříku (upevnění hrotu), 3-dřík, 4-výstupek, 5-přední vinutí, 6-opeření, 7-ovinutí opeření, 8-ovinutí končíku, 10-končík, 11–zářez pro tětivu Šíp (katalog. číslo 1628): celková délka 85 cm, průměry (od hrotu) a 0,78, b 0,88, 0,82, d 0,98 cm, délka opeření 13,15 m, zářez pro tětivu V formy, dřevo borovice