www.lukostrelec.cz

Díl 1. - Druhy lukostřelby
Publikováno: Sobota, 14.10. 2006 - 23:45:00
Téma: Začínáme s lukostřelbou


Zájemce o lukostřelbu si musí v prvé řadě ujasnit, jakým způsobem se chce tomuto koníčku věnovat. Možností je totiž více, než si může začátečník myslet. V používaných pojmech navíc panuje i mezi stávajícími střelci nejednotnost a střelci často vedou dlouhé debaty o tom, co je a co není tradiční lukostřelba, primitivní lukostřelba a podobně. Pojďme si tedy v těchto pojmech udělat trochu pořádek a ujasnit si, co se pod kterým z nich vlastně skrývá.

Jako základ přijmeme dělení na střelbu sportovní a střelbu tradiční. Každá z těchto kategorií zahrnuje celou řadu aktivit.

Sportovní lukostřelba

Sportovní lukostřelbou nazýváme všechny typy lukostřelby, které jsou sdružené pod některou z mezinárodních lukostřeleckých organizací. Jedná se zejména o následující:
  • Terčová sportovní střelba
  • Terénní lukostřelba
  • 3D
  • Lukostřelecký biatlon (Ski Archery nebo Run Archery)
  • Střelba do dálky (Flight Archery)
  • Vlajková lukostřelba (Clout)
  • Lukostřelba nevidomých
Sportovní střelci

Terčová sportovní střelba je klasické sportovní odvětví. Zaštiťuje jej mezinárodní organizace FITA (Fédération internationale de Tir á l’Arc), v Česku je to Český lukostřelecký svaz.  Setkat se můžete rovněž s organizací EMAU (European and Mediterranean Archery).
Je asi nejznámější formou, už proto, že patří mezi sporty olympijské. Používá se sportovní olympijský nebo kladkový luk, vybavený mířidly a dalšími technickými pomůckami. Šípy jsou obvykle duralové nebo karbonové s plastovými končíky a terčovými hroty. Jako disciplíny se střílí různé terčové sestavy na vzdálenosti 20 - 90m, střílí se pod širým nebem nebo v hale. V angličtině se uvedené disciplíny nazývají Outdoor nebo Indoor Target Archery.
Pokud přemýšlíte právě o sportovní lukostřelbě, doporučuji se podívat do adresáře klubů, kontaktovat nějaký v blízkosti Vašeho bydliště a zde Vám školení trenéři sdělí vše potřebné.

Další variantou je terénní lukostřelba, kde jsou kruhové terče rozmístěny v různých vzdálenostech na několikakilometrovém úseku trati a využívá se zde terénních nerovností. Můžete se setkat i s anglickým označením Field Archery. Často se pro tuto disciplínu používá holý luk (bare bow).

3D lukostřelbu zaštiťuje asociace EAA 3D (European 3-D Archery Association, v Česku vzal 3D lukostřelbu pod svá křídla Český svaz sportovních luků a kuší - informace na této adrese). Jedná se o střelbu v přírodním terénu, kde jako terče jsou trojrozměrné figuríny zvířat. Kromě střeleckých dovedností je potřeba rovněž dobrý odhad vzdálenosti (střelec neví, jak jsou terče daleko) a schopnost přizpůsobit míření terénu, protože někdy může být zvíře níže nebo výše položené než střelec. EAA 3D definuje několik různých kategorií podle použitého vybavení - takže zde potkáte třeba střelce s olympijskými luky plnými miřidel a dalších pomůcek nebo luky kladkové. Existuje ale rovněž kategorie holý luk, kde je možné střílet tradičním způsobem bez použití miřidel. Ve 3D se u nás koná seriál soutěží, kde je možné se kvalifikovat na Mistrovství Evropy.

Ski Archery a Run Archery jsou biatlony, zde se lukostřelba kombinuje s dalším sportovním odvětvím. Ski Archery (též Skiarc) kombinuje střelbu s během na lyžích, Run Archery s klasickým vytrvalostním během. Jedná se o relativně mladá sportovní odvětví. Spojují dobrou fyzickou kondici střelce se schopností maximálního zklidnění a koncentrace na střelbu. Sportovci často tyto sporty spojují, v letní sezóně se věnují běhu klasickému, v zimní sezóně běhu na lyžích.

Střelba do dálky spočívá ve schopnosti vystřelit šíp co nejdále. Není zde žádný terč (nebo naopak terč největší, celá planeta Země). Vítězí střelec, jehož šíp doletí nejdále od střeliště.

Při vlajkové lukostřelbě (i v Česku známější pod anglickým názven clout) je cílem barevná trojúhelníková vlajka. Ta je umístěna ve středu pěti soustředných kruhových bodovacích polí, z nichž největší má průměr 15m. Střílí se z relativně velkých vzdáleností, v závodech nejčastěji ze  vzdálenosti 125m a 150m. Clout je jedna z nejstarších střeleckých disciplín, která v podstatě simuluje válečnou obloukovou střelbu na vzdálené nepřátele. Střílí se i na akcích tradiční lukostřelby.

Lukostřelba nevidomých je sportem pro handicapované sportovce, kteří s pomocí vidoucího člověka nebo bez jeho pomoci (ale se speciálními technickými pomůckami) střílí na kruhové terče. Střelba zcela bez pomoci vidoucího je česká specialita, o které se zde můžete dozvědět bližší informace.

Tradiční lukostřelba

Pod často diskutovaným pojmem tradiční lukostřelba je možno zahrnout všechny druhy střelby, které vycházejí z původního účelu luku jako zbraně pro boj a lov. V tradiční střelbě se nepoužívají nejrůznější pomůcky, se kterými se setkáte ve střelbě sportovní, jako jsou miřidla, vypouštěče a podobně. Existuje také několik způsobů míření, které více či méně úspěšně nahrazují absenci mířidel. Nicméně v zásadě platí, že při tradiční lukostřelbě musí střelec spojit svou vlastní zkušenost (získanout tisícovkami výstřelů), odhad vzdálenosti a základní prvky některé z mířících technik tak, aby zasáhl terč. Mnohdy se setkáváme i s označením instinktivní lukostřelba. Ano, do značné míry se zapojuje instinkt střelce, takže i na tomto názvu je kus pravdy. Setkáme se tedy zejména s následujícími pojetími střelby:
  • Rekreační lukostřelba
  • Historická lukostřelba
  • 3D, terénní a lovecká lukostřelba
  • Kjúdó a zenová lukostřelba
  • Střelba z koně (Horse Archery)
  • Lov ryb (Fishing Archery)
Historičtí střelci
Rekreační střelba je asi nejrozšířenějším druhem střelby u nás. Provozují ji všichni ti neorganizovaní nadšenci, kteří si chtějí doma na zahrádce nebo na chalupě zastřílet a za tím účelem si pořídili nějaký luk a šípy. Vybavení je zpravidla takové, na jaké finančně dosáhne, jaké se mu líbí nebo jaké si koupí třeba proto, že to samé má kamarád. Většinou nemají ani potuchy o tom, že jsou nějaké lukostřelecké svazy, nějaká ustálená technika střelby, jsou to prostě nadšenci - amatéři. Většinou se však po určitém čase tomuto koníčku přestanou věnovat, neboť je omrzí. Ti, kteří u střelby vydrží, se poté většinou profilují do některé další skupiny - buď se dají na střelbu sportovní, nebo na některou z "pokročilejších" forem tradiční lukostřelby. Právě těmto lidem by měl tento server přinést základní informace o tom, kam se mohou se svým koníčkem posunout dále.

Historická střelba je snahou tradičních lukostřelců být skutečně tradiční v tom pravém slova smyslu. Nejde zde jen o střelbu holým lukem tradičním způsobem, ale jde o určitý posun v celkovém pojetí tohoto koníčku. Střelci se snaží napodobit skutečná historická místa a období a přiblížit se jim vybavením, oděvem, tradičními výrobními postupy a podobně. Jde zejména o skupiny historického šermu, novodobé Indiány a trapery, skupiny věnující se oživlé historii (tzv. living history) a podobně. Každý v této oblasti dosahuje určité míry dobovosti a sleduje tím jiné cíle. Mohli bychom zde ještě definovat jakési podskupiny historických lukostřelců, nicméně je potřeba mít na paměti, že se v případě konkrétních lidí tyto podskupiny velice často prolínají:
  • bitevní střelci - účastní se "bitev" - akcí historických šermířů. Nejde jim ani tak o techniku střelby nebo dobové materiály, spíš o ten adrenalin - luky jsou často i dřevolamináty, musí však vypadat na první pohled "dobově". Šípy nemají ostré hroty, hlavice šípu je rozšířená a často ještě vyměkčená, aby nemohlo dojít ke zranění jiných účastníků bitvy. Pro jednu z relativně bezpečných konstrukcí se ujal trochu sarkastický název Eurošíp. Zde je hlavice šípu tvořena korkovým šampusovým špuntem opatřeným ještě omotávkou. Na mnohé bitvy vás už s jiným typem než Eurošípem pořadatelé ani nepustí. Kromě bezpečných šípů je nutné mít oděv odpovídající dané historické době a luk smí mít jen malý nátah, zpravidla 25 - 35 lbs.
  • historizující střelci - zpravidla si tak trochu hrají na nějakou historickou dobu a v rámci té chodí odíváni.
    Na jedné straně je tu obdoba klubů vojenské historie,  kde je primární "autentické" vybavení do posledního knoflíku a vlastní střelba je tak trochu v pozadí.
    Protipólem jsou střelci v historickém kostýmu, kteří pro střelbu užívají vybavení relativně moderní - dřevolaminátové luky, šípy s plastovými končíky, někdy i šípy duralové nebo šípy s umělým opeřením. Netrvají na tom, že jejich vybavení musí být autentické, pokud vypadá příliš novodobě, vyřeší to třeba zašitím dřevolaminátového luku do kůže. 
  • primitivní lučištníci - primitive archery je označením pro lukostřelbu nejtradičnější z tradičních. V rámci takové střelby jsou přípustné jen původní materiály a tradiční výrobní postupy. Luky tedy nemohou být dřevolaminátové, ale výhradně dřevěné nebo přírodní kompozitní luky ze dřeva, rohoviny a šlach (v případě luků asijského typu). Vyráběny jsou tradičními postupy, i když mnohdy se k lepení používají i novodobá lepidla. Šípy jsou čistě přírodní - tedy dřevěné, s kovanými nebo i terčovými hroty, s přírodním opeřením, bez plastových končíků. Toto zaměření je typické pro příznivce living history - oživlé historie, kde je to součástí snahy o napodobení tehdejšího životního stylu do všech detailů.
3D, terénní a lovecká lukostřelba, která není organizována pod žádnou z oficiálních organizací. Do značné míry se blíží sportovnímu pojetí 3D lukostřelby s tím rozdílem, že se používají skutečně jen holé luky. Skutečný lov žívé zvěře lukem je jako sport ve světě (zejména v USA) také velmi rozšířen, u nás v ČR je nicméně tento způsob lovu zákonem zakázán. Pokud však někdo skutečně touží po reálném loveckém zážitku, je možné vycestovat do zahraničí, kde je tento "sport" legální. Je možné se zúčastnit například organizované lovecké výpravy do Jihoafrické republiky, Ruska a dalších států.

Japonská lukostřelba Kjúdó patří mezi formy lukostřelby, které pojímají lukostřelbu jako meditační techniku, jako prostředek pro nalezení jednoty a harmonie ducha a těla. Zásah terče není v tomto případě cílem, ale prostředkem. Ve skutečnosti jde zejména o duchovní rozvoj střelce. Další informace o Kjúdó naleznete na tomto odkazu.

Střelba z koně (Horse Archery) je dosti specifickým druhem lukostřelby. Kromě umění střelby z jezdeckého luku totiž vyžaduje i začnou obratnost v ovládání zvířete - aby střelec mohl za jízdy střílet, musí být schopen koně ovládat pouze pomocí nohou. Zároveň musí být schopen se dobře udržet v sedle bez držení rukama. Pěkné stránky právě o jezdecké lukostřelbě jsou třeba zde, jsou však v Polštině. Je zřejmé, že kromě krátkého jezdeckého luku budete potřebovat také koně ;-)

Rybaření pomocí luku (Fishing Archery) je zvláštní disciplínou lovecké střelby. Nutno podotknout, že v ČR je stejně jako lov suchozemské zvěře i rybaření s pomocí luku zakázáno.

Co si vybrat?

Jak je vidět, možností je skutečně hodně a je potřeba zvážit, co od lukostřelby očekáváte a do jaké míry se tomuto koníčku chcete věnovat.
Jste-li soutěživý typ a berete lukostřelbu jako jeden z řady moderních sportů, obraťte se na některý z klubů sportovní střelby ve Vašem okolí. Jistě Vám pomohou vybrat, co je pro Vás nejlepší, zpravidla dostanete možnost si takovou sportovní střelbu vyzkoušet, než investujete nemalé prostředky do vybavení.
Pokud je vám naopak bližší tradiční pojetí lukostřelby, i zde máte možnost kontaktovat někoho z blízkého okolí, pomoci by Vám v tom mohlo i diskusní fórum na tomto portále, kde je veliká koncentrace takto zapálených jedinců. Ujasněte si, co od lukostřelby čekáte, jaké prostředky jste ochotni a schopni investovat, zjistěte si, co dalšího bude nutné kromě vlastního střeleckého vybavení pořídit.
V dalších dílech našeho malého seriálu se Vám pokusíme dát odpovědi i na tyto otázky.






Tento článek si můžete přečíst na webu www.lukostrelec.cz
http://www.lukostrelec.cz

Tento článek najdete na adrese:
http://www.lukostrelec.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=14