Zobrazit předchozí téma :: Zobrazit následující téma |
Autor |
Zpráva |
Mysa Grafoman


Registrace: 25.9. 2006 Příspěvky: 4466 Bydliště: Praha - Radotín
|
Zaslal: čt únor 26, 2009 10:39 pm Předmět: |
|
|
také jsem dojatý. Čím více informací, tím lépe. Sice kvůli lukostřelbě jenom vzácně opouštím okres, ale určitě k tomu existuje monografie
Ale do Rakous bych asi jel. Druhý nejbližší luk z téhle doby je ve Fukuoce  _________________ Důvěřuj Aláhovi, ale napřed si uvaž velblouda.
Prorok Mohamed |
|
Návrat nahoru |
|
 |
Jas Grafoman

Registrace: 12.11. 2006 Příspěvky: 2772
|
Zaslal: čt únor 26, 2009 6:55 pm Předmět: |
|
|
Dost ma vzalo , ked som sa dozvedel , ze ta ista vystava bola pred 5 rokmi v Rakusku! To ny som asi neodolal. _________________ J. |
|
Návrat nahoru |
|
 |
Mysa Grafoman


Registrace: 25.9. 2006 Příspěvky: 4466 Bydliště: Praha - Radotín
|
Zaslal: čt únor 26, 2009 6:47 pm Předmět: |
|
|
je to veliká nádhera. Ten šutr jsem našel taky, ale černobíle
Ten problém s neochotou uvěřit vzniká, pokud chci mít všechno v naprosto přesné škatulce. Když budu mít středověké Mongoly za jednotný národ s lukem vzor 1230 a odlišovat je od Tatarů, Mughalů, Mandžuů......Je to také velmi snadno srovnatelné se středověkými tureckými luky.
Dost pochybuji, že se jedná o luky pěchoty  _________________ Důvěřuj Aláhovi, ale napřed si uvaž velblouda.
Prorok Mohamed |
|
Návrat nahoru |
|
 |
Jas Grafoman

Registrace: 12.11. 2006 Příspěvky: 2772
|
Zaslal: st únor 25, 2009 2:36 pm Předmět: |
|
|
Nasiel som ten kamen o ktorom Miso rozpraval. Rekord Jesugeja zatial co Dzingis ... Kto nevery nech si prelozi
 _________________ J. |
|
Návrat nahoru |
|
 |
Jas Grafoman

Registrace: 12.11. 2006 Příspěvky: 2772
|
Zaslal: po únor 23, 2009 1:11 pm Předmět: |
|
|
Navyse nebyt internetu vies o tom prd a ja tiez ! Na internetovych lukarov nesahaj . Neboli knihy , neboli informacie , neboli kontakty. Teraz su. Vdaka Alahovi , Jehovovy aj Budhovy zan  _________________ J. |
|
Návrat nahoru |
|
 |
Jas Grafoman

Registrace: 12.11. 2006 Příspěvky: 2772
|
Zaslal: po únor 23, 2009 1:07 pm Předmět: |
|
|
Ten turek sa to ucil od Karpovitza a internetovych lukarov a je to prvy turek co sa o to pokusa v tomto storoci. Stacilo 70 rokov od smrti posledneho lukara v Turecku a vobec netusia , ako sa to robilo . V indii pravdepodobne niekde v v nejakej dedinke este doziva nejaky starucky majster..? Tazko povedat. Zatial sa nevie o nikom kto by to robil. Maxim co viem je ze na prave na internete prebiehala dohoda medzi indickymi entuziastami , aby im podobne , ako v Cine p. Selby sprostredkoval dovoz Grozerovych lukov na trening historickej lukostrelby... Dost hrozna predstava. Zda sa ze naozaj len v Koreji este stale zije toto remeslo . Aj to len asi 8 majstrov. Z toho len 2 ci 3 maju statom uznany titul narodného umelca. _________________ J. |
|
Návrat nahoru |
|
 |
Komtur Stálý přispivatel


Registrace: 7.1. 2007 Příspěvky: 475 Bydliště: Tvrz Kamberk
|
Zaslal: po únor 23, 2009 1:07 pm Předmět: |
|
|
On to možná někdo vyrábí, ale u 40 liberního luku se výhody této složité konstrukce nijak zvlášť neprojeví a lecos taky odpustí. Nemá to cenu. A kolik je dneska zájemců o tradiční kompozit 90-120 liber? _________________ SI VIS PACEM PARA BELLUM |
|
Návrat nahoru |
|
 |
Igor V Grafoman

Registrace: 16.7. 2008 Příspěvky: 622
|
Zaslal: po únor 23, 2009 12:42 pm Předmět: |
|
|
Inak páni skôr ako odtiahnem , nechce sa mi veriť že nie je niekto v indii čo by to ešte vedel robiť krabov ,ved aj napr. na atarnete je video ako turek vyrába turka doma v kuchyni .Neviem ako vy, ale u mňa existuje vzrastajúci odpor voči internetovým lukárom ,presadzujúcim svoje názory (dosť často smiešne) ako največšiu pravdu . |
|
Návrat nahoru |
|
 |
Jas Grafoman

Registrace: 12.11. 2006 Příspěvky: 2772
|
Zaslal: po únor 23, 2009 12:26 pm Předmět: |
|
|
Ako hovoris, rok -mozno dva a kopa prace a bude !Akurat nie z Hymalajskeho kozorozca , ale z Vodneho buvola. Jedine , ze by som tie jedine z kozorozca co mam odlepil od - uz teraz jasne smiesneho patvaru novodobeho Manchu/Mongolca co mam... hm _________________ J. |
|
Návrat nahoru |
|
 |
Komtur Stálý přispivatel


Registrace: 7.1. 2007 Příspěvky: 475 Bydliště: Tvrz Kamberk
|
Zaslal: po únor 23, 2009 10:07 am Předmět: |
|
|
To už si myslím delší dobu, že pořádný funkční kompozitní luk autentické konstrukce se v místech původu asi nesežene. Válčit lukem už netřeba tak dlouho, že tradice výroby se navždy přerušila. Na sportovní disciplíny stačí takové nátahové síly a účinek v cíli, že původní konstrukce luku je bezpředmětná a nepoužitelná. Turisti skousnou jako suvenýr všechno. Musí to vyjít od nějakého nadšence po pár letech práce a experimentů, asi si ještě počkáme. Hrozně bych takový luk chtěl, i když si ho svými dovednostmi nezasloužím. _________________ SI VIS PACEM PARA BELLUM |
|
Návrat nahoru |
|
 |
Igor V Grafoman

Registrace: 16.7. 2008 Příspěvky: 622
|
Zaslal: po únor 23, 2009 9:53 am Předmět: |
|
|
Pekné ,inak podľa mna to svedčí iba o tom že sa to robilo všade vlasne na jedno kopyto , ako koho napadlo . Inak ked som sa pýtal na tpho craba tak ma zaujímalo hlavne to nasadenie s... v T priereze ktoré je geniálne jednoduché a odľahčuje konštrukciu ,a pozri sa používali ho mongoli . |
|
Návrat nahoru |
|
 |
Jas Grafoman

Registrace: 12.11. 2006 Příspěvky: 2772
|
Zaslal: po únor 23, 2009 3:05 am Předmět: |
|
|
Vyzeraju riadne masivne ! Museli to byt bomby naozaj cez 100lb. Vsimnite si ten horny ! Madary budu asi opravovat odhadovany dizajn tych svojich laminatov. Vyzera to uplne , ako hunsky luk. Velmi podobna stavba siahov . Ale tie uhly ! A cele polepene brezovou kvôrou. Parada. _________________ J. |
|
Návrat nahoru |
|
 |
Jas Grafoman

Registrace: 12.11. 2006 Příspěvky: 2772
|
Zaslal: po únor 23, 2009 3:02 am Předmět: |
|
|
TAK A JE TO TU !!! V amerike prebieha vystava archeologickych nalezov a artefaktov o Dzingischanovy a Mongoloch a konecne sa ukazali dva typy lukov z doby Kublaj Chána -NADHERA. Potvrdzuju sa moje davnejsie predstavy o nezmyselnosti tych dnesnych turistickych "mongolskych "lukov. A potvrdzuje sa aj , ze nie nadarmo sa volaju Mughalske - cize mongolske z Indie.
na poprovnanie luk od Lukasa Novotného
a original crab z Indie
 _________________ J. |
|
Návrat nahoru |
|
 |
Jas Grafoman

Registrace: 12.11. 2006 Příspěvky: 2772
|
Zaslal: st říjen 15, 2008 8:51 pm Předmět: |
|
|
Pekna praca Miso. Tam by nedostrelili tymi dnesnymi. Ak mozes zmaz tie moje prispevky o vasom ucinkovani v Koreji, aj tak to sem nepatri. Diky. _________________ J. |
|
Návrat nahoru |
|
 |
Mysa Grafoman


Registrace: 25.9. 2006 Příspěvky: 4466 Bydliště: Praha - Radotín
|
Zaslal: st říjen 15, 2008 8:45 pm Předmět: |
|
|
tak jsem se zas trochu pošťoural v tom Mongolském střílení ve 13. stol.
pramenem poznání je zpráva Dr. Gongora Lhagvasurena
V roce 1818 G.I.Spasský, ruský vědecký odborník na Sibiř publikoval v Sibiřském Věstníku první informace o kameni s orientálním nápisem, nalezeném v Nerčinsku (východní Sibiř). Stéla nese ujgurský nápis, známý jako Čingischánův kamený nápis. Je věnován Esungejovi, synu Čingischánova bratra Chazara, ačkoli začíná jménem Čingischánovým.
Kámen byl objeven na břehu řeky Kharkhiraa, levém přítoku řeky Urlengui, přítoku Erdene, která se vlévá do Bajkalu.
Stéla byla v roce 1832 převezena do Ermitáže.
Nápis pochází z roku 1226.
Je na něm napsáno:
Zatímco Čingischán svolal schůzi Mongolských důstojníků po dobytí Sartaulu(východní Turkestán), Esunkei zasáhl cíl na 335 aldů(536m)
Dalším příkladem může být kniha "Khökh Sudar". V kapitole 12 je popsána soutěž, zasazená do let 1194- 1195.
Dzulgetij- 16 letý muž z provincie Dzurgen Aimag, Gölögöön Baatar ze Sönöd Aimag, Khuildar ze Monguur Aimag, Subeedei Baatar a Togtongo Baatar z Djurchid Aimag, každý třikrát zasáhli cíl na vzdálenost 500 luků.
Měl jsem na to téma řeč s Mongolskou delegací, ale nic jsem z nich nedostal- ani se nevyjádřili k dotazu, jak dlouho se v Mongolsku střílí současným sportovním stylem (z koně by tak vystřelit nešlo).
Bede Dwyer, říkal. že se jednalo o flight, ale nápis říká něco jiného.
Současným mongolským lukem by nebylo možné vystřelit ani na 200 metrů, i kdyby se střílelo slunečním paprskem
Esunkeiův výkon je zajímavý tím, že je jednak zaznamenán v kronikách a jednak se našel přímo dobový záznam a nanašli ho Mongolové
Naposledy upravil Mysa dne st říjen 15, 2008 8:51 pm, celkově upraveno 1 krát. |
|
Návrat nahoru |
|
 |
Ogen Grafoman

Registrace: 15.10. 2007 Příspěvky: 1155
|
Zaslal: út září 09, 2008 9:06 pm Předmět: |
|
|
Asi by sme sa mali vrátiť do tej doby - pomyseľne - a nevynechávať z toho ich najdôležitejšie zviera a to boli a sú kone, až potom dvojhrbé ťavy a potom ďalšie možnosti o ktorých sa vie alebo i nevie.? |
|
Návrat nahoru |
|
 |
Jas Grafoman

Registrace: 12.11. 2006 Příspěvky: 2772
|
Zaslal: út září 09, 2008 6:11 pm Předmět: |
|
|
Neplas ho ,Miso. Este ani luk nema a uz aby zene zacal osklbavat vlasy ! Faktom je , ze tradicia netradicia, aj korejci tam myslim uz davaju na klasicke kompozity dacronove tetivy. _________________ J. |
|
Návrat nahoru |
|
 |
Mysa Grafoman


Registrace: 25.9. 2006 Příspěvky: 4466 Bydliště: Praha - Radotín
|
Zaslal: út září 09, 2008 5:15 pm Předmět: |
|
|
http://198.170.108.27/phpBB2/viewtopic.php?t=1102
diskuse na Atarnu o flightových tětivách. Ony ty původní tětivy byly podstatně tlustší, než dnes. Zde vložený arabský manuál velebí lidské vlasy. Hedvábí na flight bych si nebyl jistý, protože značně pruží. Ale už jsem četl třeba o stříbrné tětivě |
|
Návrat nahoru |
|
 |
Jas Grafoman

Registrace: 12.11. 2006 Příspěvky: 2772
|
Zaslal: út září 09, 2008 4:00 pm Předmět: |
|
|
Samozrejme bola. Ale neviem nakolko chces byt historicky verny a riskovat pripadne rouztrhnutie tetivy. Pretoze ide samozrejme o materialy , ako surova koza, creva a prirodny hodvab . V modernych dacronoch a fast flytoch sa tolko nevyznam, to ti musia poradit iny. Ja zatial riskujem pri strelbe tak "polovicne" . Tertiva je z lanovych vlakien omotana hodvabom . Len koce som zaryskoval zo surovej koze a v strede , kde sa zaklada sip je kozenna omotavka . Na pocit tradicnosti to staci.Myslim , ze tak daleko ist az na surovu kozu ci creva netreba. Ono sa to trhalo aj tym mongolom a ziadna radost to nebola. _________________ J. |
|
Návrat nahoru |
|
 |
oupi Nováček


Registrace: 31.3. 2008 Příspěvky: 39 Bydliště: Kladno
|
Zaslal: út září 09, 2008 3:12 pm Předmět: |
|
|
Nevíte někdo, zdali se odlišoval materiál na tětivy flightových luků od válečných? Případně, jestli u ní nebyl použit jiný způsob splétání? Napadlo mě totiž, že pokud samotný luk byl velmi sofistikované sportovní náčiní, tětiva by měla být také. |
|
Návrat nahoru |
|
 |
Jas Grafoman

Registrace: 12.11. 2006 Příspěvky: 2772
|
Zaslal: po září 08, 2008 9:27 pm Předmět: |
|
|
Diky Cornus . Musim sa vsak pridat k Janovy- este je skoro plesat. Musim vsak zdoraznit , ze tym nemyslim kompozity vseobecne. Trufam si minimalne za seba tvrdit , ze luk cinsko mongolskeho typu som uz par rokov schopny urobit . To o com sa tu bavime je ciel vyssi. Dokazat stabilne urobit luk , ako je napr. turecky malicky letecky ,alebo korejsky , pripadne krasny indoperzan, ktore sa po vypnuti vratia do krasneho zvinuteho tvaru. A nie aby len vyseli na stene ako ozdoby , ale aby plne funkcne strielali ...A samozrejme nie 15kg prditka. To kvoli tomu cely ten humbuk okolo kazdeho komponentu , ktory ide do luku. _________________ J. |
|
Návrat nahoru |
|
 |
cornus Grafoman


Registrace: 22.2. 2007 Příspěvky: 5356 Bydliště: Galgocy
|
Zaslal: po září 08, 2008 4:05 pm Předmět: |
|
|
Jas a Jano, gratulujem k pokrokom a držím vám palce.
Myslím, že vaše skúsenosti majú veľkú cenu tak s nimi podľa toho nakladajte. |
|
Návrat nahoru |
|
 |
oupi Nováček


Registrace: 31.3. 2008 Příspěvky: 39 Bydliště: Kladno
|
Zaslal: po září 08, 2008 9:50 am Předmět: |
|
|
Gator napsal: |
Jo a příteli, abych nezapomněl s tím nátahem já nepochybuju, že se některé luky natahují hladce, ale 100 lbs je 100 lbs. Na prstu u tváře prostě držíš 100 lbs závaží, to se nedá svítit. Archery is art of repetition, jak říkal SanDuro, abys zvládl techniku. Mám na mysli spolehlivě zasahovat. Tisíce opakování. A to je se 100 lbs lukem hazard se zdravím. Navíc jak dlouho vydrží tělo ve stavu, aby tohle zvládalo?
Pokud by to mělo být pro občasné střílení, není to škoda? Nezasloužil by si kompozit ze Saluki střílet naopak co nejvíc?
Ale nešť, ať si kdo chce koupí co chce. Pamatuju, že u pistolářů to bylo stejné, zkrátka byli lidi, co chtěli mít 357 magnum a dělal jim dobře ten pocit i když z toho skoro nestříleli a pendrek trefili. |
Gatore,
pro mě to bude radost jen se na něj dívat. Když se dopracuju na takovou úroveň, že mi nebude dělat velké problémy s ním střílet, pak se budu ho snažit využívat co nejvíce, ale pořád to pro mě bude vyvoněný kabriolet, se kterým si vyjedeš v neděli, když venku svítí sluníčko.
Ještě k tomu opotřebení těla. Přibližně 5 let jsem se věnoval vrcholově boxu a necelé tři roky sportovnímu aerobiku. Můžu říct, že obojí je na tělo obrovský záběr, ale při vhodné regeneraci se to dalo zvládnout. Sám jistě víš, co dokáže udělat s tělem střelba, když obden střílíš +- 200-300 ran. U pušky vleže zase trpí krční páteř, ale i to se dá zmírnit. Podle mě jakýkoli vrcholový sport ničí tělo. Je jen otázkou přístupu k regeneraci do jaké míry mu to dovolíš. |
|
Návrat nahoru |
|
 |
Jas Grafoman

Registrace: 12.11. 2006 Příspěvky: 2772
|
Zaslal: ne září 07, 2008 11:48 pm Předmět: |
|
|
Aled no tak ,Janci , nikto nechcel Karpiho ponizovat. Rec bola akurat o vizine. Jasne ,ze jemu to uz zopar rokov striela excelentne. Bude aj nam o tom vobec nepochybujem. Debata vyniesla aj malu novinku- na odkaze nizsie je identifikovana ryba ktoru pouzivaju asi korejci a spol. Podla tohoto sa mozeme dostat blizsie k jej charakteristike.Dopracoval sa k tomu Hs- diky.
http://personal.cityu.edu.hk/~bhproj/Sciaenidae/sp77.html _________________ J. |
|
Návrat nahoru |
|
 |
Jano Nováček

Registrace: 21.8. 2006 Příspěvky: 1 Bydliště: Slovensko
|
Zaslal: ne září 07, 2008 11:20 pm Předmět: Popredný lukár A.K. |
|
|
Aj keď nemám veľmi čas prispievať na verejné fóra, pokladám si za povinnosť poopraviť niektoré zo skôr uvedených informácií o Adamovi Karpowiczovi ( ak bola reč o ňom ).
Získavam od neho cenné informácie už niekoľko rokov a úroveň jeho teoretických vedomostí a praktických skúseností je neporovnateľne vyššia ako moja ( pomer ako medzi učiteľom a žiakom ) a to vo všetkých oblastiach výroby tradičných kompozitových lukov ( aj čo sa týka glejov a lepenia - a jeseterí isinglass používal dávno predtým ako ja ). Zaberie mi to určite ešte veľa času, kým sa dostanem ( ak vôbec ) na jeho terajšiu úroveň.
Jano |
|
Návrat nahoru |
|
 |
Jas Grafoman

Registrace: 12.11. 2006 Příspěvky: 2772
|
Zaslal: ne září 07, 2008 10:44 pm Předmět: |
|
|
Az pri spracovani tychto mechurov sme si s Janom slastne povzdychli nad jeseterimi. markantny rozdiel ! Pri tychto potvorach a pri ich pucovani sme sa narobili , ako otroci. Jeseterie som mal raz dva ani som sa nezadychal. Vysledny efekt investovanej prace je evidentny ! Z asi20 -30 jeseterych mechurov je pri investovanej 2hod praci okolo 0,5 kg vysusenej viziny ! N aopak , mechure sladkovodnych ryb som robil skoro 5 dni po 3-4 hod denne. spracoval som neskutocnych asi 1000-1500 mechurov a vysledna hmota vysusenych perliakov je okolo 800 gramov ! No ak by som pripocital slachaky tak treba prihodit 500-800gr. aj tych , ale aj tak je z toho jasne , ze aj z tohoto pohladu musia byt vizie mechure preferovane. navyse treba brat do uvahy , ze nie vsetky vizie mechure boli v celku (pri vyrezavani z tela ryby sa musi postupovat velmi opatrne trhaju s na male skor neuchopitelne kusky.) a vacsina z jeseterov boli v podstate pubertiaci vyloveny vo veku 2-3 rokov. Ak by to boli dospele stare kusi, to by bolo vizyny ! Tie cisla by vyzerali uplne inak. Jano dokonca preosieval vodu v ktorej sme mali namocene vizie mechure , aby ziskal aj najmensie casti perletoveho tkaniva , ktore sa tak tazko zhana !
Takze priatelia , ak sa budeme nabuduce bavit o tom kolko ma stat doma urobeny compozit, predstavte si co hnusnej roboty za tym je...  _________________ J. |
|
Návrat nahoru |
|
 |
Jas Grafoman

Registrace: 12.11. 2006 Příspěvky: 2772
|
Zaslal: ne září 07, 2008 10:30 pm Předmět: |
|
|
Na tychto foto by malo byt vidno detailne ako vyzeraju veziváky a šľacháky. Paradoxne je , ze jedine co vieme zatial o rybach , ktore pouzivaju korejci -vraj pod anglickym nazvom Croaker , je od T.Duvernaya , ze vraj ta ryba ma len jeden mechur. Zda sa mi to , divne ,ale kto vie. O kaprich mechurov uz na At. bola zmienka , ale zavrhli ich ako tazko rozvaritelne. Mam vsak pocit , ze podcenili detailne spracovanie mechurov . Pravdepodobne proste vyrezali mechur v celku z ryby a trocha opucovali a ususili. robil som to kedysi podobne. Potom to naozaj musi byt problem, lebo varite tri rozlicne tkaniva z ktoryh vezivak odolava , ako divy a celok moze vyzerat podivne nerozvarene. Ak by si dali podrobu pracu s oddelenim perliakov a slachacov. Nebol by to problem minimalne s perliakmi. Slachace trvaju trocha dlhsie a navyse musime este zistit ich funkcnost. Pravdepodobne to bude ekvivalent slachoveho gleja z cicavcov ale v rybej podobe , cize by mal byt aj tak o triedu lepsi. Uvidime Jano ma co robit
 _________________ J. |
|
Návrat nahoru |
|
 |
Jas Grafoman

Registrace: 12.11. 2006 Příspěvky: 2772
|
Zaslal: ne září 07, 2008 10:17 pm Předmět: |
|
|
Takze este si to so mnou trochu uzite. tentokrat inspirovany koprejcami som pozhanal kaprie pstruzie, lienie este niekolko druhov sladkovodnych ryb mechure a pustil som sa do nich . Strasna praca . denne sa mi podarilo za cca 3-4 hod spracovat asi 200-300 mechurov a bol som grogy. Pri spracuvani bolo zrazu jasne ze stojim pred dalsim problemom . tie potvorske ryby maju v ramci toho klasickeho spojeneho dvojmechura , ktory vsetci poznate z vianocnych kaprov 3 druhy tkaniva ! Nazval som ich "šlacháče" , "veziváky" a "perliaky". Prte nas su samozrejme najdolezitejsie perliaky. Je to identicke tkanivo s vizinou mozno to na fotke vidno ziaria vyslovene perletovym leskom. Su na spracovanie podobne jemne ako jeseterie a predpokladam aj podobne vlastnosti. Šlachače su uz podla nazvu tvorene vyslovene zo šlachoveho tkaniva podobneho klasickej slache a maju aj podobnu pevnost. Vezivaky su asi najmenej vhodne . Tvoria vnutornu stenu perliakov a su tvorebne akymsi druhom kozovito vezivoveho tkaniva miestami dokonca pretkaneho svalovinou a v jednom mieste slachovitou vrstvou.Jano ich uz skusal varit a naozaj zistil skoro nemoznost rozvarenia a minimalne mnozstvo potrebneho kolagenu. Zial uz som mal vtedy kopu tych smradov spracovanych a tak mi to velmi nepomohlo. Mozno to pomoze niekomu z vas. Podrobnejsia sprava o veci bude urcite v Janovom clanku na Atarnete.
 _________________ J. |
|
Návrat nahoru |
|
 |
Jas Grafoman

Registrace: 12.11. 2006 Příspěvky: 2772
|
Zaslal: ne září 07, 2008 9:28 pm Předmět: |
|
|
Gator -To by bolo super priatelu ! O vyhodah neskorsieho gelovatenia som pisal uz aj tu niekde. Urcite to je nesporna vyhoda , ale musi mat aj ine. Tyka sa to prave tej polymerizacie, ale aj pevnosti v tahu a tlaku (myslim oproti beznemu koznemu) a potom je tu sporna otazka odolnosti voci vlhkosti . niektore zdroje tvrdia ze natahuje vlhkost rychlejsie , ako kozny glej, ale zatial sa v par testoch ukazuje ze nie a logika napoveda , ze by to tak malo byt, ved to je ryba - ergo zijuca vo vode - cize lepsie vodoodpudzujuca. Uvidime. _________________ J. |
|
Návrat nahoru |
|
 |
HS Nováček

Registrace: 13.2. 2008 Příspěvky: 25 Bydliště: Most
|
Zaslal: ne září 07, 2008 9:01 pm Předmět: |
|
|
Jas - s těmi detaily máš bohužel pravdu  |
|
Návrat nahoru |
|
 |
|