Toto fórum bude uzamčeno, své příspěvky pište do nového fóra: http://lukostrelec.cz/subdom/forum/

[mangas]

ak to niekoho zaujima, tak Scots Pine je normalna borovica lesna...

[atlatlista]

dobrá jen co to se dozvím jeho kontakt a jestli mi ho pan kyzl přihraje dám ho sem vplen

[Jas]

Tak to vyzera zaujimavo. Videl som uz lepene sipy , ale to co popisujes je extrem. Ak budes vediet kontakt na vyrobcu - hod to sem.
_________________
J.

[atlatlista]

ahoj právě jsem viděl u pana kýzla lukxusní šíp drík je totiž podélně lepený ze 4 kusů,ale mezy nimy jsou ještě 2 vrstvy tenké dýhy nejspýše mahagonové navíc je to lepeno a řezáno spirálovitě na délku šípu je to lepení potočeno o 180 stuňů celý dřík je brušen jako bikónický fakt super . Pan Kýzl ho má od výrobce který je nyní mimo republiku dal bych si říc

[Barno182]

Speť k téme!!!

[Mysa]

v Tlachárně je "kovářství". Toto vlákno se týká dřevěných dříků
_________________
Důvěřuj Aláhovi, ale napřed si uvaž velblouda.
Prorok Mohamed

[nenapadáměžádnýméno]

[nenapadáměžádnýméno]

[Francois]

Jak bych to mohl napsat??? Říkám že se o kovařinu zajímám jen chvíly

[Francois]

Většinou se udává krev Lví, ale nevím. O kovářství se zajímám chvíly...

Pro snazší pochopení fyzikálních vlastností ocelí (hlavně pro pochopení principu kalení) je potřeba udělat krátkou exkurzi do chemie železa. Vysvětlit pár jevů a sloučenin, které železo tvoří a popsat, jak procesy probíhající uvnitř matriálu ovlivňují jeho kalitelnost, kujnost, tvrdost, křehkost, ... Nechci odradit ty, co s chemií moc kamarádi nejsou. Pokusím se v této teoretické části vypreparovat jen ty, pro kováře podstatné části. Rád bych na tyto teoretické informace navázal i praktickým popisem, jak konkrétně dosáhnout patřičné tvrdosti, pevnosti, pružnosti... Protože to ale vyžaduje léta praxe (kterou nemám), uvítám praktické poznatky od zkušenějších.

Nejdříve si vyjasněme pojmy: držíme-li v ruce železnou tyč, mluvíme někdy o železe, někdy o oceli - v obou případech se v praxi jedná o slitinu železa s uhlíkem (neuvažuji o chemicky čistém železe pro laboratorní účely), budu tedy používat pojem ocel pro železo s obsahem uhlíku do 2 %. (při vyšším obsahu se jedná o litinu). Přítomnost uhlíku v hutnicky vyráběném železe vyplývá z technologického procesu , kdy se železo získává redukcí oxidů železa (železná ruda) uhlíkem (koks) ve vysoké peci.

Obsah uhlíku (C) v železe (Fe) je klíčovým faktorem pro vlastnosti oceli a je dán následným zpracováním surového železa. Uhlík se v železe (v malých koncentracích) poměrně snadno rozpouští a tvoří se sloučeniny (karbidy železa), nebo tuhý roztok uhlíku v železe. Vlastnosti oceli určuje právě forma, v jaké se uhlík v oceli vyskytuje.

Zjednodušeně řečeno za různých podmínek (kombinace různé teploty a obsahu uhlíku) můžeme v tuhé fázi nalézt :

tuhý roztok uhlíku v železe δ (delta) - pro nás naprosto nezajímavý, vyskytuje se jen do 0,02% C
tuhý roztok uhlíku v železe γ (gama) - austenit - pro nás významná krystalová struktura, neboť její vznik je nezbytný při kalení
martenzit - jeho vznik je podstatou kalení - je to krystalová struktura, která vzniká rozpadem austenitu při rychlém ochlazování
bainit a perlit - další krystalové struktury vznikající při tepelném zpracování oceli
karbid železa Fe3C - cementit
volný uhlík C - grafit
železo α - nejčastěji se vyskytující krystalová struktura v oceli za normální teploty
(Neděste se, nejsme ve škole, nikdo vás zkoušet nebude. Bez toho se ale to co probíhá při kalení nedá vysvětlit.)

Na obrázku vidíte rovnovážný diagram soustavy Fe - C. Slovo rovnovážný tady znamená, že za daných teplot a složení je soustava stabilní, to je, že jiné sloučeniny ani krystalové struktury nevznikají - jinými slovy není to stav vzniklý náhlým ochlazením, nebo ohřátím. Pro kováře je důležitých několik čar na diagramu. Předně jsou to čáry ohraničující shora tuhou fázi - nad touto teplotou je kov tekutý, nebo je tvořen směsí taveniny a pevných částic ( na této teplotě se budeme pohybovat možná při svařování v ohni, ale jinak ne). Dále jsou to hranice oblasti existence austenitu a nakonec teplota 727°C - mez přeměny železa α na železo γ (gama). To je minimální teplota, nad kterou se musí ocel ohřát, aby kalení mělo vůbec nějaký smysl.


Voda - je dobře k mání, není problém jí mít velké množství. Chlazení je ale nerovnoměrné, nehodí se pro vysoce uhlíkaté a legované oceli.
Kalicí lázně - koncentrované vodné roztoky některých sloučenin - chrání povrch před oduhličením během chlazení, regulují odvod tepla - do této oblasti jsem zatím nepronikl, takže neporadím ani jak ani proč
Olej - rovnoměrnější, pomalejší chlazení,. Musí ho být hodně (30 - 50 litrů), jinak se rychle ohřeje a kalení se zastaví
!!!! POZOR OLEJ HOŘÍ !!!!
Solné taveniny - mimo možnosti kovárny.

[Barno182]

[JardaM]

[nenapadáměžádnýméno]

[nenapadáměžádnýméno]

[JardaM]

Jenom jestli si nedělají dřevěné uhlí na grilování!

[Jas]

Navrat k bambusom. Jardu mozno potesime. Nasiel som pekne fotky , ako daleko ide v opalovani bambusu vyrobca hud.nastrojov.












_________________
J.

[Barno182]

Viem to je dobré a funguje to.
a ostatný chlapci už poznajú dalšie využitie Tatranského bifteku

[JardaM]

Ještě k té krvi:
Je to vlastně nitridování oceli dusíkatými sloučeninami z krve.
Na stejném principu funguje, když se na zimu zahrabe kosa do hnoje

[JardaM]

[Barno182]

Čítal som že na území Juhoslávie robili výborné meče a šable. a tak ich kalili že žeraví meč bodli do živého otroka ale dá sa aj v akejkolvek krvy napr.hovedzej , jahnacej .... A nemusi byt ani živa ale stači čerstvo mrtva.

[Barno182]

[JardaM]

Ještě jsem dumal nad těmi bambusovými dříky. On ten bambus je vždycky trochu konický. Kam tedy dát hrot, na tu tenší nebo tlustší stranu? Ještě je možnost to tlouštkově zkalibrovat, obrousit, ale zase by se ta stěna ztenšila. A zase je tu stejné dilema. dát hrot na tu obroušenou nebo neobroušenou stranu?
Co je správně?

[Barno182]

Dobrý nápad.alebo keď z toho plechu vyríznu kruhy a potom ho pri teplote zacnem ohýbat do Kuželu a potom žltý nasadit a riadne kladivom pribyť a zohrievať a mlátit a postup opakovat pár krát a poriadne zakalit.

[Jas]

Ludia nekomplykujte to. Naozaj staci sviecka, alebo jednoplotenka. Horkovzdusna sa samozrejme da vyuzit, aj ja ju vyuzivam ked potrebujem nie velmi ohnut kus lamely , ale treba s nou velmi opatrne a je to dost velka strata enrgie (aj el.= penazi) .Kedysi som mal na to starucky ohrievac po babke - este spiralovy(drotiky okolo keramickych trubiek) to pieklo ako das a salavym teplom - nie hnanym vzduchom ako pistol. Bola to bomba. Zerie to vsak strasne elektriku.
_________________
J.

[Pavel Fajt]

Zdravím.
Dřevěné šípy nedělám, ale možná by stálo za zkoušku použít pro ohřev horkovzdušnou pistoli.
Z kusu plechu by se dal stočit nástavec přecházející do tvaru trubky a obou stranách. Něco jako T-kus v potrubí. No a tou přímou částí by se protahoval dřík a ohříval.
Horkovzdušná pistole by měla mít dostatečnou teplotu - při čištění oken od staré barvy občas někde dřevo i spálí.
Jestli tu už takový nápad někde byl tak se omlouvám, že nosím dřevo do lesa.
PF

[JardaM]

Vždyť to znáš:
1) Žádný učený z nebe nespadl (a když, tak si pěkně nabil hubu)
2) Chybami se člověk učí (nejlíp ale cizími)

[Jas]

No vidis Jardo. trocha skusenosti a pojde ti to eňo ňuňu Ved ti si Plastifikator !!! Pri spravnom nahriati sa da bambus tvarovat , ako umela hmota
_________________
J.

[JardaM]

Trénoval jsem ohýbání toho posledně zlomeného bambusu (8mm). Asi 1cm nad plamenem svíčky, otáčet tak 15 - 20 sec. Pak se ohýbá i rovná celkem dobře.

[Barno182]

viem oheň ma vačši teplotu a drevo s malou hustotou sa aj lahko zapály anebo jinak poškodi.
vo vode alebo na pare je menši teplota a Vjetši vlchkost, a proto sa tak menej kazi drevo.

[cornus]

Ale jo, ona ide ohnúť iba to na ňu pôsobí podľa mňa trochu deštruktívne, asi pre nízku hustotu.