Zobrazit předchozí téma :: Zobrazit následující téma |
Autor |
Zpráva |
mangas Občasný přispivatel
Registrace: 19.2. 2011 Příspěvky: 188 Bydliště: Bratislava
|
Zaslal: st březen 02, 2011 10:14 pm Předmět: |
|
|
ak to niekoho zaujima, tak Scots Pine je normalna borovica lesna...
orange napsal: | Ano, ted jsem byl v polovine Listopadu 2008 u Carol, dela sipy v Uk uz pres 20 let, cedr uz ale z duvodu cena/kvalita nepouziva, prevazne jede na Scandinavian Scots Pine[/b] |
|
|
Návrat nahoru |
|
|
atlatlista Nováček
Registrace: 22.2. 2009 Příspěvky: 77
|
Zaslal: po červen 29, 2009 11:00 pm Předmět: |
|
|
dobrá jen co to se dozvím jeho kontakt a jestli mi ho pan kyzl přihraje dám ho sem vplen |
|
Návrat nahoru |
|
|
Jas Grafoman
Registrace: 12.11. 2006 Příspěvky: 2772
|
Zaslal: pá červen 26, 2009 12:40 pm Předmět: |
|
|
Tak to vyzera zaujimavo. Videl som uz lepene sipy , ale to co popisujes je extrem. Ak budes vediet kontakt na vyrobcu - hod to sem. _________________ J. |
|
Návrat nahoru |
|
|
atlatlista Nováček
Registrace: 22.2. 2009 Příspěvky: 77
|
Zaslal: pá červen 26, 2009 12:23 pm Předmět: |
|
|
ahoj právě jsem viděl u pana kýzla lukxusní šíp drík je totiž podélně lepený ze 4 kusů,ale mezy nimy jsou ještě 2 vrstvy tenké dýhy nejspýše mahagonové navíc je to lepeno a řezáno spirálovitě na délku šípu je to lepení potočeno o 180 stuňů celý dřík je brušen jako bikónický fakt super . Pan Kýzl ho má od výrobce který je nyní mimo republiku dal bych si říc |
|
Návrat nahoru |
|
|
Barno182 Nováček
Registrace: 23.2. 2009 Příspěvky: 47 Bydliště: Branovo
|
Zaslal: po březen 30, 2009 8:17 pm Předmět: |
|
|
Speť k téme!!!
Jas napsal: | Navrat k bambusom. Jardu mozno potesime. Nasiel som pekne fotky , ako daleko ide v opalovani bambusu vyrobca hud.nastrojov.
|
Vyzerá to ako by robili rýni v číne a nie ako jeho ohybanie.
mohly by v tlachármě spraviť tému ohýbanie bambusov a dreva?. |
|
Návrat nahoru |
|
|
Mysa Grafoman
Registrace: 25.9. 2006 Příspěvky: 4466 Bydliště: Praha - Radotín
|
Zaslal: ne březen 29, 2009 8:31 pm Předmět: |
|
|
v Tlachárně je "kovářství". Toto vlákno se týká dřevěných dříků _________________ Důvěřuj Aláhovi, ale napřed si uvaž velblouda.
Prorok Mohamed |
|
Návrat nahoru |
|
|
nenapadáměžádnýméno Nováček
Registrace: 22.1. 2009 Příspěvky: 107
|
Zaslal: ne březen 29, 2009 7:11 pm Předmět: |
|
|
JardaM napsal: | Tak něco pro vzdělance:
Obsah dusíku ve hnoji je asi 1% (amoniak, močovina), v krvi dokonce 3% (aminokyseliny v bílkovinách, močovina atd). To jsou fakta.
Technologii kalení neposuzuji | No výborně šefče, ale tady jde o kalení. A pokud se ta ocel obalí tou bílkovinou, tak do ní nedostaneš ani dusík, ani uhlík, nic.
Navíc si myslím, že v tom hnoji se do té oceli moc dusíku nedostane. Spíš přes zimu vyreznou ta slabší místa (místa s méně kvalitní ocelí). Navíc - kosa a meč, to jsou dva dosti rozlišné typy ocelí. |
|
Návrat nahoru |
|
|
nenapadáměžádnýméno Nováček
Registrace: 22.1. 2009 Příspěvky: 107
|
Zaslal: ne březen 29, 2009 7:07 pm Předmět: |
|
|
Barno182 napsal: | možno že to robili až po kalení.A pripečené obrúsili a potom Meč alebo šablu vyleštili. | To jako vykovat čepel a pak vykalit ve vodě? A proč ji potom strkat do krve? Aby se nitrifikovala? |
|
Návrat nahoru |
|
|
Francois Občasný přispivatel
Registrace: 8.7. 2008 Příspěvky: 182 Bydliště: okolí Zlína
|
Zaslal: ne březen 29, 2009 4:57 pm Předmět: |
|
|
Jak bych to mohl napsat??? Říkám že se o kovařinu zajímám jen chvíly |
|
Návrat nahoru |
|
|
Francois Občasný přispivatel
Registrace: 8.7. 2008 Příspěvky: 182 Bydliště: okolí Zlína
|
Zaslal: ne březen 29, 2009 4:40 pm Předmět: |
|
|
Většinou se udává krev Lví, ale nevím. O kovářství se zajímám chvíly...
Pro snazší pochopení fyzikálních vlastností ocelí (hlavně pro pochopení principu kalení) je potřeba udělat krátkou exkurzi do chemie železa. Vysvětlit pár jevů a sloučenin, které železo tvoří a popsat, jak procesy probíhající uvnitř matriálu ovlivňují jeho kalitelnost, kujnost, tvrdost, křehkost, ... Nechci odradit ty, co s chemií moc kamarádi nejsou. Pokusím se v této teoretické části vypreparovat jen ty, pro kováře podstatné části. Rád bych na tyto teoretické informace navázal i praktickým popisem, jak konkrétně dosáhnout patřičné tvrdosti, pevnosti, pružnosti... Protože to ale vyžaduje léta praxe (kterou nemám), uvítám praktické poznatky od zkušenějších.
Nejdříve si vyjasněme pojmy: držíme-li v ruce železnou tyč, mluvíme někdy o železe, někdy o oceli - v obou případech se v praxi jedná o slitinu železa s uhlíkem (neuvažuji o chemicky čistém železe pro laboratorní účely), budu tedy používat pojem ocel pro železo s obsahem uhlíku do 2 %. (při vyšším obsahu se jedná o litinu). Přítomnost uhlíku v hutnicky vyráběném železe vyplývá z technologického procesu , kdy se železo získává redukcí oxidů železa (železná ruda) uhlíkem (koks) ve vysoké peci.
Obsah uhlíku (C) v železe (Fe) je klíčovým faktorem pro vlastnosti oceli a je dán následným zpracováním surového železa. Uhlík se v železe (v malých koncentracích) poměrně snadno rozpouští a tvoří se sloučeniny (karbidy železa), nebo tuhý roztok uhlíku v železe. Vlastnosti oceli určuje právě forma, v jaké se uhlík v oceli vyskytuje.
Zjednodušeně řečeno za různých podmínek (kombinace různé teploty a obsahu uhlíku) můžeme v tuhé fázi nalézt :
tuhý roztok uhlíku v železe δ (delta) - pro nás naprosto nezajímavý, vyskytuje se jen do 0,02% C
tuhý roztok uhlíku v železe γ (gama) - austenit - pro nás významná krystalová struktura, neboť její vznik je nezbytný při kalení
martenzit - jeho vznik je podstatou kalení - je to krystalová struktura, která vzniká rozpadem austenitu při rychlém ochlazování
bainit a perlit - další krystalové struktury vznikající při tepelném zpracování oceli
karbid železa Fe3C - cementit
volný uhlík C - grafit
železo α - nejčastěji se vyskytující krystalová struktura v oceli za normální teploty
(Neděste se, nejsme ve škole, nikdo vás zkoušet nebude. Bez toho se ale to co probíhá při kalení nedá vysvětlit.)
Na obrázku vidíte rovnovážný diagram soustavy Fe - C. Slovo rovnovážný tady znamená, že za daných teplot a složení je soustava stabilní, to je, že jiné sloučeniny ani krystalové struktury nevznikají - jinými slovy není to stav vzniklý náhlým ochlazením, nebo ohřátím. Pro kováře je důležitých několik čar na diagramu. Předně jsou to čáry ohraničující shora tuhou fázi - nad touto teplotou je kov tekutý, nebo je tvořen směsí taveniny a pevných částic ( na této teplotě se budeme pohybovat možná při svařování v ohni, ale jinak ne). Dále jsou to hranice oblasti existence austenitu a nakonec teplota 727°C - mez přeměny železa α na železo γ (gama). To je minimální teplota, nad kterou se musí ocel ohřát, aby kalení mělo vůbec nějaký smysl.
Voda - je dobře k mání, není problém jí mít velké množství. Chlazení je ale nerovnoměrné, nehodí se pro vysoce uhlíkaté a legované oceli.
Kalicí lázně - koncentrované vodné roztoky některých sloučenin - chrání povrch před oduhličením během chlazení, regulují odvod tepla - do této oblasti jsem zatím nepronikl, takže neporadím ani jak ani proč
Olej - rovnoměrnější, pomalejší chlazení,. Musí ho být hodně (30 - 50 litrů), jinak se rychle ohřeje a kalení se zastaví
!!!! POZOR OLEJ HOŘÍ !!!!
Solné taveniny - mimo možnosti kovárny. |
|
Návrat nahoru |
|
|
Barno182 Nováček
Registrace: 23.2. 2009 Příspěvky: 47 Bydliště: Branovo
|
Zaslal: ne březen 29, 2009 3:24 pm Předmět: |
|
|
nenapadáměžádnýméno napsal: | Barno182 napsal: | Čítal som že na území Juhoslávie robili výborné meče a šable. a tak ich kalili že žeraví meč bodli do živého otroka ale dá sa aj v akejkolvek krvy napr.hovedzej , jahnacej .... A nemusi byt ani živa ale stači čerstvo mrtva. |
Podle několika kovářů je tohle pěkná blbost. V krvi ocel nezakalíš. Používá se ale tzv. krevní sůl a nebo močovina. |
možno že to robili až po kalení.A pripečené obrúsili a potom Meč alebo šablu vyleštili. |
|
Návrat nahoru |
|
|
JardaM Grafoman
Registrace: 21.9. 2008 Příspěvky: 1190 Bydliště: Zlín
|
Zaslal: ne březen 29, 2009 3:08 pm Předmět: |
|
|
nenapadáměžádnýméno napsal: |
Pokud v krvi vůbec nějaké ty dusíkaté sloučeniny jsou, tak jich je setsakra málo.
A srovnávat hnůj a krev může jenom... nevzdělanec.
|
Tak něco pro vzdělance:
Obsah dusíku ve hnoji je asi 1% (amoniak, močovina), v krvi dokonce 3% (aminokyseliny v bílkovinách, močovina atd). To jsou fakta.
Technologii kalení neposuzuji |
|
Návrat nahoru |
|
|
nenapadáměžádnýméno Nováček
Registrace: 22.1. 2009 Příspěvky: 107
|
Zaslal: ne březen 29, 2009 9:27 am Předmět: |
|
|
JardaM napsal: | Ještě k té krvi:
Je to vlastně nitridování oceli dusíkatými sloučeninami z krve.
Na stejném principu funguje, když se na zimu zahrabe kosa do hnoje |
http://www.gymspgs.cz:5050/bio/Sources/Textbook_Textbook.php?intSectionId=30500
Pokud v krvi vůbec nějaké ty dusíkaté sloučeniny jsou, tak jich je setsakra málo.
A srovnávat hnůj a krev může jenom... nevzdělanec.
Pan Řiháček (český kovář japonských čepelí) mi říkal, že v krvi se kalit nedá. Bílkoviny se napečou na čepel a ochladí ji jen velmi málo. Takže krví si ocel maximálně tak zasviníte. |
|
Návrat nahoru |
|
|
nenapadáměžádnýméno Nováček
Registrace: 22.1. 2009 Příspěvky: 107
|
Zaslal: ne březen 29, 2009 9:19 am Předmět: |
|
|
Barno182 napsal: | Čítal som že na území Juhoslávie robili výborné meče a šable. a tak ich kalili že žeraví meč bodli do živého otroka ale dá sa aj v akejkolvek krvy napr.hovedzej , jahnacej .... A nemusi byt ani živa ale stači čerstvo mrtva. |
Podle několika kovářů je tohle pěkná blbost. V krvi ocel nezakalíš. Používá se ale tzv. krevní sůl a nebo močovina. |
|
Návrat nahoru |
|
|
JardaM Grafoman
Registrace: 21.9. 2008 Příspěvky: 1190 Bydliště: Zlín
|
Zaslal: st březen 25, 2009 6:30 am Předmět: |
|
|
Jenom jestli si nedělají dřevěné uhlí na grilování! |
|
Návrat nahoru |
|
|
Jas Grafoman
Registrace: 12.11. 2006 Příspěvky: 2772
|
Zaslal: út březen 24, 2009 9:16 pm Předmět: |
|
|
Navrat k bambusom. Jardu mozno potesime. Nasiel som pekne fotky , ako daleko ide v opalovani bambusu vyrobca hud.nastrojov.
_________________ J. |
|
Návrat nahoru |
|
|
Barno182 Nováček
Registrace: 23.2. 2009 Příspěvky: 47 Bydliště: Branovo
|
Zaslal: pá březen 20, 2009 8:05 pm Předmět: |
|
|
Viem to je dobré a funguje to.
a ostatný chlapci už poznajú dalšie využitie Tatranského bifteku |
|
Návrat nahoru |
|
|
JardaM Grafoman
Registrace: 21.9. 2008 Příspěvky: 1190 Bydliště: Zlín
|
Zaslal: čt březen 19, 2009 5:29 pm Předmět: |
|
|
Ještě k té krvi:
Je to vlastně nitridování oceli dusíkatými sloučeninami z krve.
Na stejném principu funguje, když se na zimu zahrabe kosa do hnoje |
|
Návrat nahoru |
|
|
JardaM Grafoman
Registrace: 21.9. 2008 Příspěvky: 1190 Bydliště: Zlín
|
Zaslal: čt březen 19, 2009 4:56 pm Předmět: |
|
|
Barno182 napsal: |
To je dobrá otázka ale keď obrúsiš tak asi skus na neobrusenu stranu.
|
Asi to tak udělám. Na hrotový konec dříku (při náraze) působí určitě větší síla než na končíkový (při výstřelu)
Hroty kovat ani kalit nabudu, nějak to ošvindluju, zatím jde jen o pokus |
|
Návrat nahoru |
|
|
Barno182 Nováček
Registrace: 23.2. 2009 Příspěvky: 47 Bydliště: Branovo
|
Zaslal: čt březen 19, 2009 4:55 pm Předmět: |
|
|
Čítal som že na území Juhoslávie robili výborné meče a šable. a tak ich kalili že žeraví meč bodli do živého otroka ale dá sa aj v akejkolvek krvy napr.hovedzej , jahnacej .... A nemusi byt ani živa ale stači čerstvo mrtva. |
|
Návrat nahoru |
|
|
Barno182 Nováček
Registrace: 23.2. 2009 Příspěvky: 47 Bydliště: Branovo
|
Zaslal: čt březen 19, 2009 4:39 pm Předmět: |
|
|
JardaM napsal: | Ještě jsem dumal nad těmi bambusovými dříky. On ten bambus je vždycky trochu konický. Kam tedy dát hrot, na tu tenší nebo tlustší stranu? Ještě je možnost to tlouštkově zkalibrovat, obrousit, ale zase by se ta stěna ztenšila. A zase je tu stejné dilema. dát hrot na tu obroušenou nebo neobroušenou stranu?
Co je správně? |
To je dobrá otázka ale keď obrúsiš tak asi skus na neobrusenu stranu.
pred nasadenim hrotu ju namoč a do ľadovej vody poriadne a rovnomerne stlač a utry potom už nasaď horúci hrot najlepšie na kutie horúci udry parkrat kladivom aby to riadne držalo a namáčaj do vody alebo do oleja alebo do krvy podla toho v čom chceš hrot zakalit daju sa aj kombinovat ale najprv namoč do redšej látky vody ale len na chvílu. |
|
Návrat nahoru |
|
|
JardaM Grafoman
Registrace: 21.9. 2008 Příspěvky: 1190 Bydliště: Zlín
|
Zaslal: ne březen 15, 2009 7:47 pm Předmět: |
|
|
Ještě jsem dumal nad těmi bambusovými dříky. On ten bambus je vždycky trochu konický. Kam tedy dát hrot, na tu tenší nebo tlustší stranu? Ještě je možnost to tlouštkově zkalibrovat, obrousit, ale zase by se ta stěna ztenšila. A zase je tu stejné dilema. dát hrot na tu obroušenou nebo neobroušenou stranu?
Co je správně? |
|
Návrat nahoru |
|
|
Barno182 Nováček
Registrace: 23.2. 2009 Příspěvky: 47 Bydliště: Branovo
|
Zaslal: pá březen 06, 2009 6:18 pm Předmět: |
|
|
Dobrý nápad.alebo keď z toho plechu vyríznu kruhy a potom ho pri teplote zacnem ohýbat do Kuželu a potom žltý nasadit a riadne kladivom pribyť a zohrievať a mlátit a postup opakovat pár krát a poriadne zakalit. |
|
Návrat nahoru |
|
|
Jas Grafoman
Registrace: 12.11. 2006 Příspěvky: 2772
|
Zaslal: pá březen 06, 2009 6:18 pm Předmět: |
|
|
Ludia nekomplykujte to. Naozaj staci sviecka, alebo jednoplotenka. Horkovzdusna sa samozrejme da vyuzit, aj ja ju vyuzivam ked potrebujem nie velmi ohnut kus lamely , ale treba s nou velmi opatrne a je to dost velka strata enrgie (aj el.= penazi) .Kedysi som mal na to starucky ohrievac po babke - este spiralovy(drotiky okolo keramickych trubiek) to pieklo ako das a salavym teplom - nie hnanym vzduchom ako pistol. Bola to bomba. Zerie to vsak strasne elektriku. _________________ J. |
|
Návrat nahoru |
|
|
Pavel Fajt Nováček
Registrace: 4.1. 2008 Příspěvky: 31 Bydliště: Olomouc
|
Zaslal: pá březen 06, 2009 2:47 pm Předmět: Ohřev |
|
|
Zdravím.
Dřevěné šípy nedělám, ale možná by stálo za zkoušku použít pro ohřev horkovzdušnou pistoli.
Z kusu plechu by se dal stočit nástavec přecházející do tvaru trubky a obou stranách. Něco jako T-kus v potrubí. No a tou přímou částí by se protahoval dřík a ohříval.
Horkovzdušná pistole by měla mít dostatečnou teplotu - při čištění oken od staré barvy občas někde dřevo i spálí.
Jestli tu už takový nápad někde byl tak se omlouvám, že nosím dřevo do lesa.
PF |
|
Návrat nahoru |
|
|
JardaM Grafoman
Registrace: 21.9. 2008 Příspěvky: 1190 Bydliště: Zlín
|
Zaslal: čt březen 05, 2009 5:09 pm Předmět: |
|
|
Vždyť to znáš:
1) Žádný učený z nebe nespadl (a když, tak si pěkně nabil hubu)
2) Chybami se člověk učí (nejlíp ale cizími) |
|
Návrat nahoru |
|
|
Jas Grafoman
Registrace: 12.11. 2006 Příspěvky: 2772
|
Zaslal: čt březen 05, 2009 2:45 pm Předmět: |
|
|
No vidis Jardo. trocha skusenosti a pojde ti to eňo ňuňu Ved ti si Plastifikator !!! Pri spravnom nahriati sa da bambus tvarovat , ako umela hmota _________________ J. |
|
Návrat nahoru |
|
|
JardaM Grafoman
Registrace: 21.9. 2008 Příspěvky: 1190 Bydliště: Zlín
|
Zaslal: čt březen 05, 2009 1:16 pm Předmět: |
|
|
Trénoval jsem ohýbání toho posledně zlomeného bambusu (8mm). Asi 1cm nad plamenem svíčky, otáčet tak 15 - 20 sec. Pak se ohýbá i rovná celkem dobře. |
|
Návrat nahoru |
|
|
Barno182 Nováček
Registrace: 23.2. 2009 Příspěvky: 47 Bydliště: Branovo
|
Zaslal: st březen 04, 2009 9:31 pm Předmět: |
|
|
viem oheň ma vačši teplotu a drevo s malou hustotou sa aj lahko zapály anebo jinak poškodi.
vo vode alebo na pare je menši teplota a Vjetši vlchkost, a proto sa tak menej kazi drevo. |
|
Návrat nahoru |
|
|
cornus Grafoman
Registrace: 22.2. 2007 Příspěvky: 5356 Bydliště: Galgocy
|
Zaslal: út březen 03, 2009 11:25 pm Předmět: |
|
|
Ale jo, ona ide ohnúť iba to na ňu pôsobí podľa mňa trochu deštruktívne, asi pre nízku hustotu. |
|
Návrat nahoru |
|
|
|